Po více než dvou letech se na jeviště Divadla Kalich vrátil jeden z divácky nejúspěšnějších muzikálů autorské dvojice Mirjam a Daniela Landových. Touha, příběh o nekonečném snění, zde byla několik let trhákem. Když byla z repertoáru náhle stažena, vedlo to skoro k diváckým protestům. Nicméně, nic se neděje náhodou. Touha na chvíli ztratila své místo na výsluní možná proto, aby se dnes opět s velkým úspěchem mohla vrátit. Posílená novými tvářemi, novou energií, novými hláškami, přesto si zachovává to, proč ji vždycky měli diváci rádi. Svou lehkostí, nadsázkou a líbivými písničkami se opět každému vryje pod kůži. Musím s potěšením konstatovat, že tahle pauza muzikálu jen prospěla. Když jsem psala hodnocení dvousté reprízy, byla jsem mírně rozpačitá z přemíry vtipů, hraničících místy až s nevkusností, kvůli nimž zcela zmizela původní myšlenka muzikálu. Teď se ocitáme opět na začátku, opět jakoby po premiéře. Vtipy jsou učesané, vkusné, vulgarit výrazně ubylo, takže diváci nezůstanou ochuzeni o to, co bylo pro Touhu typické. Lapání po dechu při neustálém smíchu a následná bolest bránice po odchodu z divadla, ty tu pořád jsou.
Nebudu se věnovat popisování příběhu, scény či skvělých choreografií, které celý soubor Divadla Kalich ovládá bravurně. V tomhle případě se totiž nejedná o zcela premiérové představení, od původního uvedení před několika lety dnešní Touhu odlišuje pouze pozměněné herecké obsazení, a mnohem větší lehkost a jistota, se kterou si všichni účinkující představení užívají. Samozřejmě, po dvou letech se nedá nastoupit do rozjetého vlaku a trocha „novosti“ cítit je, nicméně pokud se aktérům podaří udržet představení v zajetých kolejích a nesklouznout k vulgaritám či zbytečnému přehánění, jako se tomu stalo kdysi, má Touha dobře našlápnuto stát se opět jedním z nejoblíbenějších inscenací a do Kalichu nalákat spoustu nových příznivců.
Nyní k již zmíněnému hereckému obsazení. V hlavní roli Benedikta Berouska, kluka z cirkusácké rodiny, který utekl z vězení, aby šel za svou láskou, hraje v alternaci Roman Tomeš s Michaelem Kluchem. Na repríze, kterou jsem navštívila, jsem měla štěstí na druhého ze jmenovaných. Kluch je ještě neokoukaná tvář na české muzikálové scéně, výrazněji na sebe upozornil teprve v létě v Divadle na Prádle, kde mu byla svěřena role rockera Rogera v muzikálu Rent. Co se týče jeho účinkování v Touze, typově nemohl být hlavní hrdina vybrán lépe. Na začátku herecky trošku tápal, byla na něm patrná nervozita, ale v momentě, kdy měl první pěvecký výstup, jakoby se na jevišti objevil jiný člověk. Nervozita byla pryč, místo ní se objevila příjemná suverenita a jako bonus byly veškeré písně v podání jeho příjemného hlasu opravdovým pohlazením na duši. Kluch chopil svou příležitost za pačesy a rozhodně o něm ještě uslyšíme (mimochodem, v právě chystaném tanečním muzikálu DJKT Plzeň FREDDIE – THE KING OF QUEEN ztvární pěveckou část titulní role lídra skupiny Queen, pozn. redakce).
Převzít roli trochu nafoukané herečky Karin Lipertové po Lucii Vondráčkové, Zuzaně Kolářové, Janě Vaculíkové či Radce Fišarové určitě není jednoduché. Markéta Procházková je ovšem sázkou na jistotu. Umí být chvílemi křehká, pak zase drsná. Umí být povýšená k ostatním, nešťastná, ale i zamilovaná. Pěvecky ani tanečně jí není co vytknout. Měla jsem v průběhu let možnost vidět všechny alternace a musím konstatovat, že ta současná strčí všechny hravě do kapsy. Jediná věc, kterou nechápu, je, proč musí být Karin nutně blondýnka? Ano, původní dvě alternace možná mají přírodní barvu vlasů blond, ale to snad neznamená, že se každá z dalších alternací musí nacpat do otřesné paruky a vypadat uměle i z patnácté řady. Každá z představitelek vetknula Karin něco ze sebe, tak proč ji neudělat trošku originální? A v podání Markéty Procházkové bude skvělá i v případě, že by měla na hlavě pytel…
Z nových tváří se dále můžete těšit na Michala Slaného, který postavě autora muzikálu Františka Stárka dává osobitý humor a zcela nový pohled na věc. Na další nováčky, Tomáše Savku, či Oldřicha Smysla jsme bohužel neměli štěstí. V rámci company jsou některé staré tváře doplněny novými, ale žádný strach, o miláčky publika Martina PeŠka s velkým Š či Filipa Grögera nepřijdete. Troufám si říct, že mnoho fanoušků muzikálu chodilo na představení především kvůli téhle komické dvojici. Jednou z výraznějších menších rolí je Hanička. Nezapomenutelné je zejména podání Betky Stankové v původním nastudování. Její nynější představitelka Barbara Chybová se svého úkolu ujala po svém, chybí jí sice troška Betčiny roztomilosti, ale v roli hloupoučké naivky je tak přirozená, jako by ji ani nemusela hrát. A myslím si, že zrovna tahle postava bude představení od představení lepší a lepší.
Touha je zkrátka představení, které je sázkou na jistotu. Má přesně ten vtip, nadsázku a ironii, která se běžnému divákovi líbí. A když se smíchá s romantickým příběhem a nahlédnutím do tajů divadelního zákulisí, tak získáváme opravdový trhák. Zatím je v plánu pouze omezený počet repríz, takže pokud jste Touhu ještě neviděli, rozhodně s návštěvou divadla Kalich neotálejte.
Psáno z večerní reprízy 8. února 2014.
Ilustrační foto: Divadlo Kalich
