Během loňského léta doslova zazářila v kinech po celé planetě filmová verze muzikálové komedie Mamma Mia, která je, jak je všeobecně známo, postavená na hitech slavné švédské skupiny Abba. Úspěch filmu doslova raketovou rychlostí oživil i poptávku po originální divadelní verzi muzikálu, takže téměř deset let starý kus ještě nyní láme například na West Endu návštěvnické rekordy.
Celý bláznivý, celkem křivolaký a poněkud fádní příběh na pozadí hitů Abby vykonstruovala britská dramatička Catherine Johnson. Přestože členové původní formace zpočátku projektu příliš nedůvěřovali, nakonec k němu dali souhlas a každý z nich se do něho nějakým způsobem zapojil. Björn Ulvaeus a Benny Andersson upravili některé songy, Anni-Frid Lyngstad patřila mezi finanční producenty a Agnetha Fältskog inscenaci podpořila alespoň symbolicky svojí účastí na premiéře. Asi netřeba našim čtenářům vyprávět, že ač je muzikál názvem shodný s jedním z megahitů skupiny Abba, nemá příběh s osudy kapely pranic společného – děj se situován na fiktivní řecký ostrov a vypráví příběh stárnoucí majitelky taverny Donny, jenž chystá svatbu své dcery Sofie. Londýnská premiéra se konala v dubnu 1999 a sklidila spíše negativní kritiku, zejména díky „lacinému“ příběhu. Přesto byl v roce 2001 muzikál uveden na Broadwayi v divadle Winter Garden. Není bez zajímavosti, že ač bylo dílo nominováno v pěti kategoriích na prestižní ocenění Tony Awards, neuspěl muzikál ani v jediné, což se nestává ani komerčně daleko méně úspěšným kusům. V současnosti zažívá Mamma Mia po celém světě obrovskou renesanci.
Výrazného úspěchu této letní hudební komedie se snaží využít producenti ve prospěch dalších titulů, které vznikají na základě starších hitů buď nově, nebo se oprašují již starší a pozapomenuté „písničkály“. V souvislosti s německou scénou jsme již upozornili na muzikál Ich war noch niemals in New York (Nikdy jsem nebyl v New Yorku), který je postaven na melodiích Udo Jürgense, ale také na queenovský kostýmovaný koncert We Will Rock you a další jevištní show – Culture Club (Taboo) a Pet Shop Boys (Closer To Heaven). Dalším příkladem, tentokrát kultu 80. let minulého století, je muzikál Ich will Spass, postavený na hitech různých interpretů Neue Deutsche Welle. Pojmenovaný je podle písně jednoho z nejpopulárnějších účinkujících, Markuse Mörla. Zejména začátek textu téhle hitovky tenkrát obletěl doslova celý svět:
Mein Maserati fährt 210,
Schwupp, die Polizei hat´s nicht geseh´n,
Das macht Spaß!
Ich geb Gas, ich geb Gas!
Will nicht spar´n, will nicht vernünftig sein,
Tank nur das gute Super rein,
Ich mach Spaß!
Ich mach Spaß, ich geb Gas!
Podobně tak libreto muzikálu vyjadřuje touhu této generace po zábavě, nespoutané lásce a divokých zážitcích. Titulní píseň pochází z Markusova alba „Kugelblitze und Raketen“, které vydal v roce 1982. Symbolice 80. let je přizpůsobena i scénografie, jejíž dominantou je další ikona tohoto období, Rubikova kostka. Muzikál se hrál úspěšně až do letošního července v německém Essenu.
Tato verze vyšla i jako nahrávka na CD s třiadvaceti hudebními čísly, mezi nimiž nechybí Nur geträumt, Skandal, Bruttosozialprodukt, Rosemarie, Der Kommissar a samozřejmě titulní song Ich will Spass. V hlavních rolích zpívají Romina Langenhan, Michael Eisenburger, Claudia Stangl, Cusch Jung, Sonja Herrmann, Leila Vallio, Heiko Wolff a Michael Ernst.
Zmíněné CD můžete objednávat zde
A v Essenu rovnou ještě zůstaneme, neboť právě na zdejší scéně Ich will Spass nahradí už v říjnu další písničková story, tentokrát o životě rockenrollové hvězdičky konce 50.let, kterou není nikdo jiný než americký zpěvák Buddy Holly. Muzikál “BUDDY – DIE BUDDY HOLLY STORY” se sice také opírá o hity tohoto idolu, ale zároveň je současně biografickou sondou. Charles Hardin Holley /1936-1959/, který je právě známější pod pseudonymem Buddy Holly, byl americkým kytaristou, zpěvákem a skladatelem, jedním z průkopníků rockenrollu. Bohužel hvězdně nastartovaná kariéra trvala pouze jeden a půl roku, protože jeho život předčasně ukončila letecká katastrofa 3.února 1959, během níž zahynuly ještě další dvě hudební hvězdy, Ritchie Valens a Jiles Perry Richardson. Tento den je známý jako „The Day the Music Died” (den, kdy zemřela hudba) – podle písně Don McLeana American Pie. Přesto je hudebními kritiky Buddy Holly označován za nejvlivnějšího umělce ranného rockenrollu a inspiraci v jeho hudebních inovacích nalezli i Beatles, Bob Dylan, Rolling Stones nebo Beach Boys. O jeho osudu byl natočen film a napsán muzikál, který mapuje krátkou životní cestu prostého chlapce z Texasu až na vrchol slávy. Tvůrci story se zabývají Buddyho hudební kariérou, kterou prolínají s životními epizodami i milostným vztahem k jeho životní lásce Marii Elen. Muzikál se s úspěchem hrál v New Yorku, Londýně, Hamburgu, v současné době produkce cestuje po Austrálii a 8.října bude mít show premiéru ve zmíněném Essenu.
Foto: Joris – Jan Bos /Ich will Spass/
