Klasická opereta není žánr na okraji, který baví jen hrstku konzervativních podivínů. Potvrzují to vyprodaná hlediště zdařilých inscenacích a poptávka po tomto žánru potvrzuje, že publikum by jej vyhledávalo a přivítalo v mnohem větší míře, než jaká je současná nabídka. Opereta je diváckou tutovkou jak u nás, tak v zahraničí. A nemusíme jezdit daleko od našich hranic. Jako důkaz neposlouží jen Rakousko a Vídeň, kde je opereta doma. Chceme-li srovnatelnou scénu s našimi několikasouborovými divadly, zajeďme do německého Meiningenu.
Zdejší Südthüringisches Staatstheater Meiningen je dokonce šestisouborovým divadlem, jehož repertoárem je opera, balet, činohra, opereta i muzikál, organizuje velké symfonické koncerty a pod svými křídly má i dětské loutkové divadlo. Tato německá scéna disponující osmi stovkami míst je zajímavá též svou celkovou dramaturgií i provázaností jednotlivých souborů. Hraje na několika jevištích, také například v Eisenachu. Však má na čem stavět – Meiningen má dlouholetou hudební a divadelní tradici. Orchestr Meininger Hofkapelle zde působí od roku 1690, později mu šéfoval Hans von Bülow, svá díla zde premiérovali a také osobně dirigovali Johannes Brahms, Richard Strauss, Max Reger a další slavní hudebníci. Divadlo zde bylo založeno v roce 1831 a od roku 1866 se začal pod patronací vévody Georga II. formovat nový pohled na způsob provádění činoher s výraznou tvůrčí funkcí režiséra a posílením úlohy výtvarníka. To je důvod, proč je Meiningen charakterizován jako kolébka režijního divadla. Však také meiningenští sbírají ceny, jejich inscenace jsou často mezi nejlepšími německými činoherními produkcemi a v minulosti byly vzorem i pro Bertholda Brechta, Konstantina Sergejeviče Stanislavského a Sergeje Ejzenštejna. A obyvatelé Meiningenu divadlem žijí. Však Gustav Mahler řekl, že „Meiningen není město s divadlem, ale divadlo s městem.“
Na repertoáru meiningenského divadla najdeme v současnosti mimo jiné slavnou a oblíbenou operetu Carla Millöckera Žebravý student. A vidět ji zde je velmi inspirativní právě v souvislosti s našimi tuzemskými scénami. Její poslední předprázdninová repríza jen dokázala výše řečené – nabité hlediště, nadšení diváci, kteří si v hledišti často tiše notovali s pěvci na jevišti. A bouřlivý aplaus na konci více než co jiného potvrdil, že tento žánr tkví v srdci publika. Tím spíše, že provedení díla bylo velmi zdařilé. Meiningenské divadlo má vynikající orchestr s výbornými hráči. Pod taktovkou Gregora Rota podal kvalitní výkon a nic nezůstali dlužni svým postavám ani sólisté. Především Rodrigo Porras Garulo v titulní roli Simona byl výborný. Kromě znělého hlasu jistého ve všech polohách dal postavě potřebné charisma. Stan Meus jako hrabě Opalinsky byl neméně dobrým představitelem své role. Dobrou partnerkou především po herecké stránce byla Rodrigovi Porras Garulovi v roli Laury Sonja Freitag. Dobře si vedla v roli její sestry Bronislawy Maria Rosendorfsky, stejně jako Ute Dähne, která ztvárnila hraběnku Nowalskou. Je třeba vyzvihnout skutečnost, že pěvci dokázali na jevišti výborně podat i prózu, měli příkladnou dikci, výslovnost a bylo jim skutečně rozumět.
Spíše než hodnotit jednotlivce je však třeba podívat se na celkovou podobu inscenace. Její pojetí je ryze klasické, nemodernizuje, nepředělává, není v ní ani stopa po pofiderním klišé, které v zájmu ´přiblížení se dnešnímu divákovi´ nectí žánr a ve snaze modernizovat jej ničí. Nepotřebuje ani režiséry často používanou berličku divadla na divadle. Meiningenský Žebravý student je klasický, divadelní a divadelnický v dobrém slova smyslu, svěží scénicky i režijně. Hravý, veselý, romantický a nekomplikovaný. Takový, jaký má být. Velmi nápaditá je scéna Helgy Ullmann, která je rovněž autorkou kostýmů. Scénu tvoří několik vysokých altánků s kupolemi, které jsou zprvu strážnicí, jejich prostým pootočením a jednoduchým otevřením zavřených okenic se ocitneme na tržišti, jindy v budoáru hraběnky Nowalské a jejích dcer a konečně v romantické zahradě. Je to velmi prosté a účinné. Vhodně volené dobové kostýmy výborně dokreslují atmosféru, takže celek je optimistický, jak má u správné operety být, vzdušný a nepřeplácaný.
Operetní výlet do divadla za hranicemi by mohl být znamenitou inspirací pro domácí inscenátory. Nepochybně by toto představení potěšilo i milovníky lehkonohého žánru z Čech. Příležitost k tomu v Meiningenu ještě budou v této sezóně mít.
Foto: Südthüringisches Staatstheater Meiningen
