Do jakých kulis by se lépe hodilo shakespearovské romantické drama, než na kouzelné nádvoří velkolepého zámku ve stylu anglické novogotiky, připomínající Windsor… Řeč je samozřejmě o zámku Hluboká, kde se poslední prázdninový víkend odehrály derniéry výpravného muzikálu hudebního skladatele Zdeňka Bartáka s texty Eduarda Krečmera a Jiřího Joska Romeo a Julie.
Náš tým byl samozřejmě při tom a o velmi povedeném představení pro vás připravujeme samostatný článek. Stejně jako muzikál samotný nás ovšem zaujala skvělá organizace představení i obrovský zájem diváků, takže jsme k rozhovoru přizvali duchovního otce Divadla Hluboká nad Vltavou, jeho ředitele Mgr. Zdeňka Pikla. Zdeněk Pikl je původem pedagog. Divadlem ovšem žije odedávna – už před osmnácti lety spoluzakládal soubor KŘÍŽžáci, v roce 2004 se osamostatnil a založil vlastní scénu, Divadlo Hluboká nad Vltavou. Postupem času se jeho divadlo stalo po Jihočeském divadle v Českých Budějovicích druhou nejvýznamnější scénou v Jihočeském kraji. V letní sezoně uvádí pravidelně už pátým rokem své inscenace na zámeckém nádvoří, mimo sezonu pak v sále kulturního centra Panorama.
Pane Pikle, jak vás vůbec napadlo založit na Hluboké vlastní divadlo?
Z.P.: „Jak už bylo řečeno, divadlo jsem miloval od mládí. Sám jsem jako amatérský herec do současné doby odehrál asi čtyři sta představení. Když jsem se zamýšlel nad další budoucností, vycházel jsem jednak z faktu, že Hlubokou navštíví každoročně obrovské množství turistů, ale také ze skutečnosti, že i 4500 stálých obyvatel si zaslouží vlastní kulturní stánek.“
Vaše sázka vyšla, a to dokonce v době, kdy se řada českých divadel potýkala s existenčními problémy. Jaký je repertoár vašeho divadla?
Z.P.: „Původně jsme vsadili zejména na komedie. Hráli jsme například brilantní frašku A do pyžam, Charleyovu tetu, skvělou klasickou komedii Carla Goldoniho Sluha dvou pánů nebo pikantní hru pro dospělé Poslední doutník. Když jsem se seznámil s plzeňským dramatikem, hercem a režisérem Tondou Procházkou, uvedli jsme na Hluboké s velkým úspěchem jeho komedii Klíče na neděli.“
Od komornějších činoher je ovšem k muzikálu se čtyřmi desítkami účinkujících velký skok…
Z.P.: „To je pravda. Však jsem se myšlenky na tak rozsáhlou produkci také trochu obával. Vše začalo v podstatě náhodným setkáním. V roce 2006 jsem se seznámil s hudebním skladatelem Zdeňkem Bartákem a scénáristou Petrem Markovem. Ti měli napsaný muzikál Jedna noc na Karlštejně, který původně připravovali pro Hudební divadlo v Karlíně. Z této realizace ale sešlo. Viděli u nás pár činoherních představení, líbila se jim a proto mi nabídli možnost nastudovat tento muzikál pro letní open air produkci na nádvoří našeho zámku. Pracovat s takovými profesionály pro mne byla velká čest, navíc jsme se brzy spřátelili. Dali jsme dohromady tým složený z profesionálních herců i ochotníků a pustili se do práce. Po pravdě řečeno, tak obrovský úspěch jsme ani nečekali – Jednu noc na Karlštejně vidělo už přes deset tisíc nadšených diváků, lidé se na ni vracejí, někteří ji viděli i pětkrát, píší nám dopisy, posílají maily, kupují si nahrávku… Povedla se i lednová prezentace tohoto muzikálu na ledové ploše budějovického náměstí.“
Předpokládám, že na základě tohoto úspěchu vám Zdeněk Barták nabídl nový muzikál, Romea a Julii, který vznikl původně na základě objednávky pro Státní operu v Soulu.
„Vím, že české publikum nemá příliš rádo „vážné“ muzikály, takže jsem měl trochu strach, abychom u diváků nenarazili. „Jedna noc“ byla přece jen trochu lidovější. Když jsem si však poslechl nahrávku nádherných písní Zdeňka Bartáka z Romea a Julie, byl jsem přesvědčený, že je to ten správný titul. Umělecky jsme projekt posunuli opět dál – zatímco v předchozí produkci se střídal playback s živým zpěvem, tentokrát hrajeme stoprocentně live a každé představení řídí jeden z alternujících dirigentů.“
Jak jste obsadili jednotlivé role?
Z.P.: „Uspořádali jsme regulérní konkurs, kterého se zúčastnila stovka zájemců. Naši účinkující pocházejí z profesionálních operních souborů v Plzni i Českých Budějovicích (např. Petr Dopita, Dalibor Tolaš, Václav Soubusta, Iva Hošpesová), studentů uměleckých škol, několika zpěváků různých kapel, ale hraje s námi i několik mimořádně dobrých ochotníků. Těší nás, že například Zuzana Benešová, která zpívá vynikajícím způsobem Julii, již zaujala několik producentů a dostala první nabídky z prestižních pražských muzikálových divadel.“
Nekazí vaše plány leckdy nepřízeň počasí?
Z.P.: “Představení rušíme opravdu jen v krajním případě. Výhodou letošního léta bylo, že přestože sem tam přišla nějaká přeháňka, bylo pořád relativně teplo. Nějaký “májový” deštík nás nerozhází, v nejhorším představení přerušíme a půl hodiny čekáme, jestli se obloha umoudří. Produkci ukončíme jedině tehdy, když se hrát opravdu nedá.”
Jak si letos premiérovaný muzikál před diváky vedl a počítáte s ním i do budoucna?
Z.P.: „Nechci, aby to vypadalo chlubivě, ale všechna představení jsme do posledního místa vyprodali a na řadu z nich bychom potřebovali o sto, sto padesát míst více, abychom uspokojili poptávku diváků. Mezi úsměvné zážitky patří, že se členy produkčního týmu téměř před každý představením pokoušel někdo uplatit, aby ho pustili na nádvoří aspoň k stání. Snad ty, na které se letos nedostalo, potěší alespoň naše nahrávka písní z Romea a Julie na CD i slib, že příští rok se k tomuto dílu určitě v létě vrátíme.“
Děkuji za rozhovor a těším se za rok opět naviděnou.
Foto:
Josef Hrubý (zámek Hluboká a snímek z muzikálu Romeo a Julie)
Divadlo Hluboká nad Vltavou (portrétní foto Zdeňka Pikla a snímek z muzikálu Jedna noc na Karlštějně)
