West Side Story, DJKT Plzeň
West Side Story, muzikál, který před šedesáti lety přepsal dějiny hudebního divadla, nastudoval poprvé muzikálový soubor Divadla J.K. Tyla v Plzni. Slavnostní premiéra se uskutečnila v sobotu 13. května.
Hudební skladatel Leonard Bernstein je znám nejen jako skvělý dirigent, odvážný tvůrce novodobé hudby či neúnavný hudební propagátor, ale také jako autor děl jevištní, z nichž světové proslulosti dosáhly zejména West Side Story a Mass (Mše). Při poslechu „Westky“, v níž autor šetřil vyloženými šlágry (Maria, America, Tonight), nás musí nutně napadnout, jak Bernstein předběhl svou dobu, a to doslova vším: Neotřelými melodiemi, harmonií, rytmikou a ve spolupráci s libretisty (Arthur Laurents, Stephen Sondheim, Jerome Robbins) i vlastním přenosem tragického shakespearovského námětu do Ameriky 50. let. Vždyť populární ‚muzikálové operety‘ Sound of Music, Funny Girl a Hello, Dolly vznikly až po West Side Story! Snad proto se kritikům zdál příběh Monteků a Kapuletů přetransponovaný na pouliční souboj Tryskáčů se Žraloky a končící sérií naprosto zbytečných vražd až příliš drsný a surový. Záhy se dílo stalo evergreenem a dodnes neztratilo svoji sílu.
Bernstein přišel i s extrémními nároky na interprety, kteří musejí být nejen pohybově nevídaně zdatní a pěvecky erudovaní, ale zároveň opravdu mladí. Snad proto se muzikál v Čechách hrál dosud jen šestkrát. Pro šéfa souboru muzikálu DJKT Lumíra Olšovského se stal obrovskou výzvou, i proto, že se jednalo o jeho plzeňský režijní debut. Do hlavních rolí odvážně obsadil mladé herce ambiciózního domácího souboru, vypomohl si jen několika hosty. Podobně jako inscenátoři při broadwayské premiéře volil herce bez klasického pěveckého školení, byť zejména ústřední dvojice bývá často interpretována operními pěvci. Olšovského výklad sází na sílu příběhu a často tak proklamované ‚vztahy‘, neinscenuje dílo jako velkolepou show, nýbrž jako tragickou hru, která se může odehrát kdykoli a kdekoli. Což ovšem neznamená, že by chyběla skvělá choreografická a akrobatická čísla, kdy režisér společně s choreografem Lukášem Viltem rozpohybovali celý prostor a mimo jiné dokázali, že na často kritizovaném schodišti Nové scény se dá nejen běhat, ale i tančit. Vše působí autenticky a lehce, ač každý do detailu propracovaný výstup nutně musí skrývat dřinu, pot i slzy. Výsledek je ve své kompaktnosti excelentní. Tvrdá práce přinesla vítězství, které kromě vysoké profesionality nabízí elektrizující napětí a vitalitu.
Kateřina Falcová, Pavel Režný
Hraje se na strohé a úsporné scéně Dragana Stojčevského, jejíž dominantu tvoří oprýskaná zeď, pletivová hradba a basketbalový koš. Nechybí stylizované bistro, ložnice nebo módní salon. Pohledné kostýmy Kateřiny Bláhové zaujmou prvky dobové módy. Po hudební stránce stál muzikálový orchestr před jedním z historicky nejnáročnějších úkolů. Čtyřicetičlenné těleso si vzal na starost dirigent Kryštof Marek, sbory připravila Sára Bukovská, tedy hudebníci, kteří v Plzni už v minulosti působili. Hudební nastudování je až neuvěřitelně precizní, rytmicky přesné a stylově čisté. Daří se tentokrát i v nerovném boji s akustikou sálu.
V ústřední dvojici Marie a Tonyho excelují Kateřina Falcová a Pavel Režný. Za pěvecké výkony zasluhují nejvyšší uznání, jejich hlasy sice znějí poněkud syrově, ale to jen podtrhuje autenticitu, emoce a dramatický akcent. K tomu lehkost pohybu a nevyumělkované herectví. Uchvacující dojemnost i vášeň, jíž vystihl i portorikánský pár Anity (Soňa Hanzlíčková Borková) a Bernarda (Ondřej Černý). Hanzlíčková je pěvecky suverénní, herecky živá a temperamentní, Černý pak rozený vůdce gangu, podobně jako Petr Ryšavý (Riff). Skvělý byl ale celý soubor, po léta skládaný z mladých, mimořádně nadějných osobností. Vyjmenujme alespoň Lukáše Ondruše (Pruďas), Kristýnu Bečvářovou (Graziella), Adama Reznera (Chino), Kateřinu Herčíkovou (Rosalia) a nepřehlédnutelnou Michaelu Novotnou v roli Čáry. Velmi dobře se na plzeňské scéně uvedli i Pavel Klimenda, již ostřílený muzikálový zpěvák Lukáš Randák či trio mladých studentek konzervatoře. V nemnoha dospěláckých postavách byli oporou mladého týmu Roman Krebs, řečený Doktor, Radek Štědronský Shejbal (Schrank) a Venuše Zaoralová Dvořáková (Matka).
West Side Story bych společně s Evitou zařadil mezi hudebně i herecky nejnáročnější projekty plzeňského muzikálového souboru. Další pevnost byla překonána, další hráz zbořena. Zrodila se inscenace, která vás zasáhne a standing ovation si zásluhou obrovského nasazení celé party mladých lidí právem zasloužila.
PLZEŇSKÝ DENÍK ze dne 16.5. 2017
West Side Story, DJKT Plzeň
Foto: Pavel Křivánek
