V pořadí pátý abonentní symfonický koncert řady B Plzeňské filharmonie v Měšťanské besedě má na programu díla severských autorů – Edvarda Griega, Carla Nielsena a Jeana Sibelia. Ze světoznámého díla Edvarda Griega Peer Gynt zazní na úvod koncertu Preludium. Následovat bude koncert pro klarinet a orchestr op. 57 Carla Nielsena a celý večer uzavře Symfonie č. 4 a moll Jeana Sibelia. Jako sólista se představí Dimitri Ashkenazy, syn světově proslulého klavíristy a dirigenta Vladimira Ashkenazyho. Plzeňská filharmonie bude hrát tentokrát pod taktovkou Michaela Roháče.
Publikum Měšťanské besedy tak bude mít příležitost vyslechnout si atraktivní díla a v jejich kouzlu se vydat na daleký sever. Vždyť Edvarda Griega lze právem označit za předního tvůrce norské národní hudby a zároveň významného představitele evropského romantismu. A v jednom z jeho neznámějších děl, ve scénické hudbě ke hře Henrika Ibsena Peer Gynt, ožívá Norsko s celou svou divokou krásou i bájnými bytostmi. Preludium, Předehra op. 46, kterou publikum v Plzni uslyší, uvádí první svitu a obsahuje všechny charakteristické myšlenky a témata, která se objeví v dalších částech. Začíná energickým tématem mladého Peer Gynta, po němž se ozve tklivé téma Solvejg (dívky, která Peer Gynta nesmírně miluje a věrně čeká na jeho návrat po mnoho let). Nakonec zazní téma svatebního Hallingu, nad nímž opět zvítězí melodie mladého Peera Gynta, jenž se vydává do světa za dobrodružstvím.
Dánský autor Carl Nielsen je znám především díky svým šesti originálním symfoniím, půvabným písním a nástrojovým koncertům. Klarinetový koncert dokončil v roce 1928 a toto netradiční dílo představuje svými technickými nároky pro interprety skutečnou výzvu a díky častým jakoby improvizačním plochám zlákalo k provedení i mnohé hráče z jazzové oblasti včetně Bennyho Goodmana.
Závěr koncertu zavede posluchače do Finska prostřednictvím známého skladatele Jeana Sibelia. Jeho Čtvrtá symfonie měla premiéru v dubnu 1911 v Helsinkách pod taktovkou autora. Dnes je mnohými označována za Sibeliovo nejlepší dílo.
Posluchači se tak mohou těšit na další zajímavý hudební výlet a také na významné umělce.
Dimitri Ashkenazy se narodil v New Yorku v roce 1969, od šesti let hrál na klavír, ale později přešel ke klarinetu, jemuž se věnoval pod vedením Giambattisty Sisini. Na jeho pozvání odešel studovat konzervatoř v Lucernu, kterou absolvoval v roce 1989. Jako sólista vystupoval s řadou předních hudebních těles (Royal Philharmonic Orchestra, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Českou filharmonií, Japonskou filharmonií aj.). Jeho bohatý repertoár zahrnuje jak významné klarinetové kompozice minulosti, tak i řadu soudobých děl. Spolupracoval s řadou vynikajících osobností např. s Barbarou Bonney, Helmutem Deutschem, Davidem Golubem, Editou Gruberovou, Ariane Haering, Antonio Meneses, Cristinou Ortiz, Marií João Pires a samozřejmě se svým bratrem Vovkou a otcem Vladimirem Ashkenazym.
Ze světa do Čech zamířil i dirigent Michael Roháč. Narodil se v Torontu v rodině českých emigrantů, od pěti let hrál na klavír, ve třinácti přibral ke svým hudebním zájmům i hru na trubku. Později vystudoval dirigování na University of Toronto pod vedením profesora Raffiho Armeniana. Další cenné zkušenosti získal účastí na mistrovských kurzech u Kirka Trevora, Gustava Meiera a Jorma Panula. Po návštěvě Prahy v roce 1990 v něm uzrálo rozhodnutí vrátit se do země svých předků. Spolupracoval s Moravskou filharmonií Olomouc, s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Jihočeskou filharmonií České Budějovice a od roku 2004 stál po sedm let v čele Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.
Koncert se koná pod záštitou finského velvyslanectví v Praze a začíná v 19 hodin.
Foto: Archiv Plzeňské filharmonie
