Trpký portrét hollywoodské továrny na sny – druhořadý scenárista a zapomenutá hvězda němého filmu využívají bez skrupulí jeden druhého k naplnění svých ambicí. Od roku 1950 ve filmu Billyho Wildera, o čtyřicet let později také v muzikálu Andrewa Lloyda Webbera. Nyní konečně slavný Sunset Boulevard vstoupí poprvé i na české jeviště – 19. února v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Hlavní roli stárnoucí herečky Normy Desmondové ztvární Hana Fialová v alternaci s Katarínou Hasprovou, jejího mladého milence Joea zahraje Roman Harok, respektive Tomáš Savka. A právě Tomáš Savka sklidil na scéně ostravského divadla velký úspěch už s předcházející rolí vypravěče Che v Evitě, za níž je dokonce nominován na Cenu Thálie. Uprostřed zkoušek muzikálu Sunset Blvd. jsme jej požádali o rozhovor.
Tomáši, zpěv a muzikál jste studoval na Konzervatoři Jaroslava Ježka, ale také v německém Ambergu. Účastnil jste se televizní show Česko hledá Superstar, koncertujete, vydal jste dvě sólová alba. Zároveň máte na svém kontě už dvacítku významných muzikálových rolí. Cítíte se být více hercem, nebo zpěvákem?
Více jsem zpěvák, to bezesporu. Ovšem role, kterou právě studuji v Ostravě, tedy postava Joea Gillise v muzikálu Sunset Boulevard, je pěvecky i činoherně vyrovnaná. O to je to pro mne těžší.
4. února ovšem přišel sen mnoha herců – získal jste hlavní nominaci na Cenu Thálie. Ač jste vystupoval v řadě velkých projektů v Praze, nominace přišla za roli Che v ostravské inscenaci Evity. Čekal jste to? A co pro vás šance na jedno z nejprestižnějších hereckých ocenění znamená?
Jsem moc rád, že nominace přišla právě za tuto roli. Celé představení Evity v Národním divadle moravskoslezském je velmi povedené a všichni účinkující i celý tvůrčí tým do toho dali maximum. Proto, kdyby cena připadla mně, vnímal bych to především jako kolektivní ocenění celé inscenace. Kdyby totiž představení nebylo dobré, nemohl bych si ani já roli Che užívat, jako to mám možnost dělat.
Jak vůbec došlo k vaší spolupráci s muzikálovým souborem NDM?
Dostal jsem přes jednu kolegyni v Praze “echo”, že se v Ostravě koná konkurz, tak jsem vyplnil přihlášku a posléze vyrazil směrem na severovýchod…
Che je velký bouřlivák, komentátor, průvodce dějem, ale neprožívá na jevišti milenecký vztah. Může, ale také nemusí jít o Guevaru… Nyní vás čeká obtížná role v dalším titulu Andrewa Lloyda Webbera Sunset Boulevard. Zde ztvárníte druhořadého scénáristu, který se chce zviditelnit vztahem ke stárnoucí, zapomenuté filmové hvězdě. Jak se na roli Joea Gillise připravujete?
Víte, ten druhořadý scénárista se stal druhořadým jen z donucení 🙂 Ne, teď vážně. Ta role je velmi náročná, troufnu si říct, že Joe je nejvytíženější postavou celé hry. Prakticky nezmizí z jeviště, dokud ho Norma Desmond nezastřelí. Mám před tou rolí velký respekt, a byť zbývá pouhých pár dní do premiéry, myslím, že je a bude stále o čem přemýšlet, co vylepšovat.
Zpíval jste v mnoha muzikálech našich i světových autorů. V čem je Lloyd Webberova hudba výjimečná a jak se vám zpívá?
Je prostě strašně dobře napsaná. Lloyd Webber je velký hitmaker v tom dobrém slova smyslu. Je to velká čest, moci zpívat jeho árie.
Postavy ožijí v přebásnění jednoho z nejlepších českých překladatelů a textařů Michaela Prostějovského. Učí a zpívají se jeho texty dobře?
Texty pana Prostějovského mají hlavu a patu, jdou po smyslu libreta, což je strašně důležité. Když jsme se spolu poprvé setkali na Evitě, musel jsem si po dlouhé době zpívání lehkých veršů tipu láska-páska trochu zvykat na náročnější texty. On prostě svým přebásněním dodává světovému dílu punc ojedinělosti.
Jste spolehlivý herec? Učíte se včas texty, chodíte poctivě na zkoušky?
Myslím, že jsem spolehlivý, každopádně, co se týče docházky i nasazení. Ty texty mi ale chvíli trvají. Ovšem, když je jednou do té hlavy narvu, už tam zůstanou navždycky 🙂
Režijně vás tentokrát vede žena, Gabriela Petráková. Jaký je její styl práce? Máte raději striktní režiséry, nebo naopak ty, kteří dávají hercům prostor pro vlastní vize?
Já respektuji každého režiséra, který mě vede. Je to podstatná věc, už z toho důvodu, že jako nečinoherec potřebuji slyšet, jak na jevišti mé konání působí. S Gábinou se mi spolupracuje moc dobře – museli jsme si, myslím, od začátku na sebe zvyknout, protože se přece jen moje chlapské vyjadřování a její ženské ne vždy ve stejný čas potká :- ). Ale to mluvím jen o začátku zkoušek…
Hodně hrajete i zpíváte, nemálo času jistě zabere i pendlování mezi Prahou a Ostravou. Zbývá vám čas na odpočinek a nějaké osobní záliby?
Teď mi času moc nezbývá, ale až skončí ten předpremiérový maratón, rád bych odjel na dovolenou k moři. Už jsem nebyl nikde čtyři roky a chybí mi to. Uvidíme, snad najdu aspoň týden času.
Vraťme se poslední otázkou k Tháliím. Budete zklamaný, pokud v silné konkurenci Davida Uličníka a Jaromíra Dulavy nakonec cenu nezískáte?
Myslím, že každý kandidát by chtěl vyhrát, když už je nominovaný. Zklamaný tedy budu, ale hroutit se z toho nemá cenu 🙂 Důležitá je práce, ceny jsou jen třešničkou na dortu.
Děkuji za rozhovor a držím palce!
Foto:
1, 5) Roman Černý
2, 3, 4) Martin Popelář
Snímky laskavě poskytlo NDM Ostrava