Tomáš Dvořák k Fantomovi Morrisvillu: Divadlo je kolektivní záležitost

Fantom Morrisvillu, který bude mít v Komorním divadle v Plzni premiéru už zítra, je druhou hudební komedií, kterou v DJKT režíruje šéf uměleckého souboru Divadla Alfa Tomáš Dvořák. Prvenství patří Limonádovému Joovi (premiéra 29. 9. 2007), majícímu dnes na kontě již 55 repríz před hledištěm vždy znovu a znovu zaplněným rozradovanými diváky.
Inscenace Tomáše Dvořáka byly již mnohokrát k vidění na Mezinárodním festivalu Divadlo, v rámci všech 18 ročníků je zřejmě režisérem nejfrekventovanějším. Jeho práce, ať již z produkce domovské Alfy nebo libereckého Naivního divadla tu byly prezentovány celkem osmkrát. Zhlédnout jsme mohli Bezhlavého rytíře, legendární Psohlavce a Tři mušketýry, v loňském roce dokonce dvě až neuvěřitelné ukázky loutkářského mistrovství, Labutí jezírko a Jamese Blonda, v nichž se – jak je u Tomáše Dvořáka a jeho spolupracovníků zvykem – snoubí invence, humor a vrcholně zvládnuté řemeslo. Za tyto dvě inscenace získal loni cenu Nadace Český literární fond v oboru divadla. Jeho inscenace bodují i v divadelních anketách, Tři mušketýři se stali Inscenací roku 2006, když předtím získali pět z deseti udělovaných cen na mezinárodním festivalu Skupova Plzeň a poté 2 nominace na cenu Alfréda Radoka (celkový počet ocenění činí 26). Tři mušketýři a James Blond navíc získali českého loutkářského „Oskara“, zvaného Erik. A již jen na okraj – zatímco v Komorním divadle se rozbíhaly zkoušky Fantoma z Morrisvillu, liberečtí sklízeli v Hong Kongu úspěchy s Alibabou a čtyřiceti loupežníky – jak jinak než v režii Tomáše Dvořáka.

Nabídek ke spolupráci jste od šéfa muzikálového a operetního souboru dostal vícero, vybral jste si Limonádového Joa a Fantoma Morrisvillu. Pro toho, kdo zná vaši práci, je následující otázka asi zbytečná, ale přesto – proč?

Spolupráce byly nabízené, ale jejich realizace nezáleží jen na tom, jestli bych chtěl nebo ne. Vaše divadlo má pevně určené termíny a ty se kolikrát kryly s mými závazky v Alfě nebo s tím, co už jsem měl nasmlouváno jinde. Joe i Fantom naštěstí termínově vyhovovali. A protože jsem milovník parodií, rád jsem na to kývl.

Bude to laskavá parodie, předpokládám…

V obou ta láska je – ale to tak nějak k těmhle žánrům patří.

S čím jste se museli „poprat“ při adaptaci Fantoma pro divadlo?

Museli jsme vyškrtat veškeré exteriéry a text upravit do co nejméně různých prostředí – to je jeden posun proti filmu, který má v tomto směru daleko víc možností. Dalším problémem byla samotná dvojrole hlavního představitele. Oldřich Nový mohl být díky filmovému střihu Sirem Morrisem i pánem hrajícím na perkuse v nějakém orchestru, což je na divadle těžko proveditelné. V ostravském Fantomovi to inscenátoři před pár lety částečně vyřešili neutrálním vypravěčem. My jsme vymysleli „divadelnější“ řešení, ale to bych nerad předem vyzrazoval. No a pak jsme ještě na žádost místního divadla – protože komedii uvádí vlastně hudební soubor – doplnili pět dalších písní.

Jaký je celkový podíl Divadla Alfa na inscenaci – kromě vaší režie a scénáře zpracovaného Pavlem Vašíčkem?

Nazývá se to koprodukcí, naším přínosem je také výroba loutek podle návrhu našeho výtvarníka Ivana Nesvedy, s níž místní divadlo nemá zkušenosti. Hrát s nimi bude loutkoherečka od nás. Víc lidí jsme nezapojili z provozních důvodů, protože naše divadlo jezdí docela často do ciziny. A když ti lidé odjedou, tady se nemůže koprodukční titul hrát. Takový byl problém s Joem, proto jako jedna z podmínek další spolupráce vyvstal požadavek, že obsazení nesmí omezovat možnost nasazování titulu, kdy to bude DJKT potřebovat.

Bude to ale jištěné alternací?

Naučí se to dvě herečky – Martina Hartmannová a Radka Mašková – a když bude nejhůř, vlezu tam sám.

Kterou etapu práce na inscenaci máte nejradši?

Jak kdy. Ale mám rád fázi vymýšlení spolu s herci, kdy oni tam začnou vnášet věci, které člověka u stolu nenapadnou. Moc rád se nechávám ovlivňovat jejich přínosem, protože podle mě nikdo nemá takovou kapacitu, aby si dokonale vymyslel všechno sám. Proto mám rád divadlo, že to je kolektivní záležitost, kde jedna složka ovlivňuje druhou: herec přichází do toho procesu jako poslední a zpětně ovlivní režiséra, stojícího na samém počátku. Tak se mi to líbí.

V Alfě to funguje výborně, ale i tady na Joovi je vidět, že jste si s místním souborem v porozuměl.

Kdybychom si neporozuměli, podruhé bych to nevzal. Ale bylo mi tady mezi nimi příjemně.

FANTOM MORRISVILLU

Hororová parodie se zpěvy podle stejnojmenného filmu

Scénář: František Vlček, Bořivoj Zeman
Hudba: Julius Kalaš, Vratislav Šrámek
Texty písní : Ivo Fischer, Pavel Vašíček
Scénář pro DJKT: Pavel Vašíček
Hudební úprava / Vratislav Šrámek

Režie: Tomáš Dvořák
Dirigent: Pavel Kantořík / Jiří Petrdlík
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Tomáš Kypta
Loutky: Ivan Nesveda
Dramaturgie: Jiří Untermüler
Sbormistr: Kateřina Studentová
Asistent režie: Martin Šefl
Pohybová spolupráce: Antonín Procházka ml., Jiří Untermüler

Sir Hanibal Morris: Jiří Untermüller
Lady Clarence Hamiltonová: Soňa Borková / Lucie Zvoníková
Allan Pinkerton: Petr Vondráček
Mabel: Kateřina Šildová / Malvína Pachlová
Manuel Diaz: Bronislav Kotiš
Inspector Brumpby: Jan Kaštovský
MUDr. Flytox: Radek Štědronský Shejbal
John: Petr Jeništa
M. C. Pelham: Roman Krebs
Karlička: Stanislava Topinková Fořtová