Straussův Netopýr snad zazní v Brně v plném lesku

Již za měsíc vystřídá na repertoáru Národního divadla v Brně Straussův Netopýr Cikánského barona téhož hudebního skladatele. Poslední příležitost ke zhlédnutí klasického operetního příběhu o lásce navrátilce Bárinkaye a domnělé cikánské dívky Saffi budou mít diváci v Janáčkově divadle v pátek 4. prosince.

V současné době však již naplno zkouší režisér Ondřej Havelka světoznámého Netopýra, jehož nové nastudování bude mít slavnostní premiéru 2. ledna 2010. Předcházet jí bude už 16. prosince předpremiérová beseda s inscenátory a sólisty, o dva dny později veřejná večerní generální zkouška a dvě předpremiéry (22. a 29. prosince). Jedno z nejlepších děl zlatého operetního fondu napsal Johann Strauss ml. v devětačtyřiceti letech na libreto Carla Haffnera a Richarda Genée, podle hry Meilhaca a Halévyho La Réveillon. Premiéru měl Netopýr ve Vídni v roce 1874 a kupodivu při premiéře propadl. Nadšeného přijetí se dočkal až následně v Berlíně. Johann Strauss jej napsal v rekordních šesti týdnech a jeho odpůrci jej obviňovali z vykradení hudební pozůstalosti bratra Josefa, rovněž vídeňského skladatele. V současnosti Netopýr patří celosvětově vůbec k nejhranějším operetám nejen díky geniální hudbě “krále valčíku”, ale také kvůli mistrně napsanému libretu, které nabízí vyváženou směs humorných situací, vídeňského šarmu a nepřekonatelné radosti ze zábavy. Přitom jsou některé pěvecké party tak náročné /Adéla, Eisenstein/, že je často interpretují operní pěvci, úloha Rosalindy bývá navíc doplněna obtížnou choreografií. Proto je Netopýr jednou z nemnoha operet, kterou uvádí i přední operní domy. V podání významných pěvců a za řízení renomovaného švýcarského dirigenta Kaspara Zehndera si tento hudební skvost budou moct vychutnat již za měsíc i návštěvníci brněnské opery. Libreto nově přeložil Petr Štědroň, písňové texty Ondřej Suchý.

Johann Straus jr. : NETOPÝR

Hudební nastudování: Kaspar Zehnder
Dirigenti: Kaspar Zehnder, Ondrej Olos
Režie: Ondřej Havelka
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Kateřina Štefková
Světelný design: Arnošt Janěk
Sbormistr: Josef Pančík
Choreografie: Jana Hanušová
Dramaturg: Jakub Kruliš

Osoby a obsazení:
Gabriel von Eisenstein: Aleš Briscein, Jaroslav Březina
Rosalinda, jeho žena: Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová
Frank, ředitel věznice: Jiří Sulženko, Jakub Tolaš
Princ Orlofsky: Jana Wallingerová, Veronika Hajnová
Alfréd, zpěvák : Petr Levíček, Richard Samek
Dr. Falke: Svatopluk Sem, Petr Císař
Dr. Blind, advokát: Zoltán Korda, Milan Rudolecký
Adéla, komorná: Andrea Priechodská, Olga Jelínková
Ida, její sestra: Alena Sobolová, Petra Bodová
Frosch, dozorce: Martin Zbrožek

Vedle opor domácího operního souboru se v inscenaci objeví i několik významných hostů, ať už jsou to tenoristé Aleš Briscein a Richard Samek, sólistka Státní opery Praha a stálý host pražského Národního divadla Pavla Vykopalová nebo populární herec a hudebník Martin Zbrožek v činoherní úloze dozorce Frosche. Ten dříve vystupoval s kapelou Melody Makers Ondřeje Havelky, ale nejvíce se proslavil jako herecký partner Jaroslava Duška a moderátor filmové ankety Český lev. K zajímavostem patří i obsazení úlohy prince Orlofského, kterou některé scény obsazují mužským interpretem, zatímco jiné ženskou představitelkou jako tzv. kalhotkovou roli. Brněnské provedení se podrželo tradičnější interpretace a Orlofského budou zpívat mezzosopranistky Jana Wallingerová a Veronika Hajnová.

Režie byla svěřena herci, zpěvákovi a frontmanovi skupiny Melody Makers Ondřeji Havelkovi. Ten se stále častěji prosazuje na renomovaných scénách jako činoherní, operní a nyní i operetní režisér. Jeho předešlé inscenace Smetanovy Prodané nevěsty a Gianni Schicchi / Komedianti G. Pucciniho a R. Leoncavalla se setkaly v Brně s příznivým ohlasem u diváků i kritiky. Při této příležitosti jsme mu položili několik otázek:

Myslíte si, že opereta jako žánr má budoucnost?
O.H.: „Opereta a klasický muzikál, tedy divadlo, které kombinuje mluvené dialogy s hudebními čísly, je skvělý, pro mne velmi atraktivní žánr, který má v sobě díky próze spoustu svobody. Nechápu autory soudobých muzikálů, že se snaží napodobovat operu a zhudebňují i recitativy. Ochuzují se o přirozenost mluveného slova. A navíc, protože to většinou moc neumějí, dopadá to dosti přihlouple.“

Mohl byste nám přiblížit svou koncepci Netopýra pro Janáčkovu operu?
O.H.: „Straussova hudba je skvost. Avšak libreto poněkud vyhaslé. Ten příběh je dokonce tak podivný, že jsem dospěl k názoru, že jde o velmi progresivní, zakuklenou předzvěst DADA. Tím pádem k tomu přistupuji s velikým respektem. Fakt se ale nebojte, nebude to, aspoň doufám, bezduchá taškařice, kde je možné cokoliv a veškerý vkus jde stranou. Chci, aby figury a vztahy mezi nimi byly pravdivější, skutečnější, než nabízí libreto. Pro ty, kdož znají mou práci v Janáčkově opeře, bych naznačil prostřednictvím dosti nejasného příměru, že to bude, dejme tomu, „Jeník Horák na výletě ve Vídni“…

Do jaké míry vás ovlivnilo tradiční pojetí inscenování operet?
O.H.: „Když jsem byl mladý hoch, shlédl jsem s mojí matkou operetu Jurije Miljutina Polibek Čanity. Nikdy před tím a dlouho potom jsem se v divadle tak nestyděl jako tenkrát. Naštěstí jsem si trauma, které jsem tehdy utrpěl, později vyléčil rafinovanou pomstou: vymyslel jsem a inscenoval s kolegyní Světlanou Nálepkovou operetní parodii, ve které jsem vytvořil figuru hraběte Dragomirze Przesprziliszgnievskeho. Bylo to dosti šílené.“

Straussův Netopýr bude uveden ve zbrusu novém překladu. Můžete nám o něm říci více?
O.H.: „Nechal jsem si pořídit otrocký překlad, abych se dozvěděl, o čem to bylo původně napsáno. Je to tedy pouze výchozí materiál, se kterým si budeme pohrávat. Zpívané texty tvoří Ondřej Suchý. Věřím, že diváky překvapí svým vtipem.“

Netopýr bude vaší první premiérou v novém roce. Co dalšího vás v roce 2010 čeká?
O.H.: „Po Netopýrovi budu na jaře režírovat Hoffmannovy povídky v Národním divadle v Praze a Saturnina v Městských divadlech pražských. A pokud z toho nezešílím, bude možná ještě něco na podzim…”