Městské divadlo v Brně patří k nemnoha českým scénám, které s jistou pravidelností vydávají nahrávky svých inscenací na hudebních nosičích, čímž poskytují teatrologům, ale i běžným nadšencům cenný archivní materiál. Popravdě řečeno, když jsem zachytil prvotní informaci, že po delší odmlce dalším titulem v nabídce muzikálových nahrávek z produkce MdB bude původní pohádkový muzikál Sněhurka a 7 trpaslíků, malinko jsem znejistěl – přece jen jsem čekal spíš nějaký již natočený světový „flák“, Šumaře na střeše nebo Bídníky, a zdaleka největší radost by mně samozřejmě udělal Mozart! v češtině. Ovšem po poslechu zmíněné Sněhurky jsem pochopil, že se dramaturgie trefila do černého. Podařilo se totiž nevídané – přenést poetiku představení i na malý stříbrný disk. 
Bláznivá hudební pohádka pro celou rodinu – tak zní podtitul původního muzikálu, který na své Hudební scéně uvedlo v premiéře 6. prosince 2008 Městské divadlo Brno. Na pozadí známé pohádky bratří Grimmů, jemně inspirováni proslulou animovanou verzí Walta Disneyho, napsali hudební skladatel Karel Cón a libretisté Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán svou osobitou verzi všeobecně známého příběhu, který ovšem vystavěli po svém – a to s obrovským smyslem pro humor, nadsázku a především všudypřítomnou jemnou ironii. Ta začíná už v prologu znamenitě napsaným partem usínajícího tatínka, pokračuje přes „přiznání pitomosti“ Sněhurky při zabloudění do trpasličí chaloupky, ekosystémy a další narážky, až po závěrečný návod k umělému dýchaní, který trpaslíci dávají princi. Snad nejvtipněji jsou ovšem napsány party Macechy, kterou, jak známo, interpretují mužští představitelé, buď Jan Apolenář nebo Milan Němec, jehož hlas zní i na novinkovém albu. Už scéna se zrcadlem a s myslivcem dává tušit lehce hororový nádech příběhu, ovšem stále s tím zmíněným cynicky štiplavým nadhledem. Každá repetice, kdy Macecha Sněhurce nabízí šál, jehlici do vlasů i jablko se zlomyslným, avšak nesmírně vtipným konstatováním „Jen nadechni se z plných plic a pohlédni kolem na tento svět, protože je to naposled… Tvé srdce umírá, a to mé se směje“ nevyvolává hrůzu, ale spíš salvy smíchu nad útrpnou snahou Macechy Sněhurku jakýmkoli způsobem sprovodit ze světa. Podobné je to ve scénách umírající Sněhurky, kdy trpaslíci na otázku „Nezdá se vám nějaká bledá?“ odpovídají: „No jasně, je bledá, protože nedýchá – logicky, kdyby dýchala, tak se jí všechno krásně prokrvuje a nebyla by bledá…“ Lehké sexuální narážky jsou natolik jemné, že je děti ani nerozeznají, ovšem dospělí se královsky baví.
Jednou z hlavních deviz nahrávky i představení samotného je hudba Karla Cóna. Sice střídá nejrůznější styly a sem tam neváhá vypůjčit si nějakou melodii, nápěv či jen motiv „u sousedů“, ovšem celek vyznívá nejen kompaktně, ale co je nejdůležitější – v nejrůznějších rytmech od ukolébavky přes typické muzikálové pop-rockové melodie až po reggae a blues snadno zapamatovatelné písničky plynou s takovou lehkostí, že přestanete vnímat čas. V defilé „Jaro, léto, podzim, zima“ použil autor hudby všem známý kankán z Offenbachova Orfea v podsvětí, a dokonce i on sem kupodivu skvěle zapadá a nepůsobí jako pěst na oko, tedy vlastně na ucho.
Na nahrávce můžeme slyšet toto obsazení:
Sněhurka: Radka Coufalová
Macecha: Milan Němec
Princ: Aleš Slanina
Tatínek, Myslivec: Petr Štěpán
Holčička: Hana Sapáková
Zrcadlo: Tereza Martinková, Karel Škarka
Prófa: Igor Ondříček
Rejpal: Dušan Vitázek
Kejchal: Jakub Uličník/Stano Slovák
Dřímal: Lukáš Vlček
Stydlín: Jakub Przebinda
Štístko: Michal Matěj
Šmudla: Vojtěch Blahota
Těžko bychom hledali věrohodnější představitelku Sněhurky, než jakou je subtilní, z některých úhlů až dětinsky mladistvá, avšak pěvecky zcela suverénní Radka Coufalová. Pokud Sněhurku nehrála ve vyšším stupni těhotenství, určitě se v hledišti nenašel divák, který by o její naivní čistotě pochyboval. Naproti tomu Macecha v podání Milana Němce je původcem všeho zla. Zmíněný herec si v ní našel velmi dobře, místy značně stylizovanou, polohu, humorně působí i jeho hlasové imitace ženského projevu. Znamenitě si na celé nahrávce hraje se slovíčky i intonací, podobně jako řádící, kouzlem Macechy přerostlí trpaslíci. I jejich nezdolný zápal pro hru se podařilo na zvukový disk přenést. Za zmíňku jistě stojí také pečlivě nazpívané party Prince (Aleš Slanina), Tatínka a Myslivce (Petr Štěpán) i Zrcadla (Tereza Martinková a Karel Škarka). A světe div se – našlo se i perfektně čistě zpívající dítě s bezvadnou výslovností, což je v českých muzikálových vodách spíše rarita. V případě Sněhurky je to Hana Sapáková v nevelké roli Holčičky. Nezbývá, než si přát, abychom se s ní setkali i v nějaké významnější dětské roli na jevišti MdB.
Napsat a zinscenovat dětský muzikál je odvážné rozhodnutí. Vydat jej na CD rovněž. Přesto se tato sázka dle mého soudu promění ve výhru. Součástí bookletu je i povedený komix o tom, jak vlastně celý příběh začal. V kombinaci s mluveným slovem, které doplňuje písničky zaručuje, že celou show pochopí i ti, kteří ji v divadle neviděli. To nahrávku Sněhurky povyšuje nad běžné muzikálové výběry.
A snad jen poznámka na závěr: Když jsem si kdysi přečetl, že v Městském divadle Brno vzniká muzikál pro celou rodinu, povzdechl jsem si – už zase… Podobně jako u multifunkčních staveb se v takových případech často setkáváme s výsledkem, kdy dílo „pro všechny“ není vlastně pro nikoho. Moje obava se naštěstí nenaplnila – na Hudební scéně se hraje plnokrevná hudební pohádka, která baví děti i dospělé. Zábavné divadlo, které zabaví. A to je největší přínos brněnské Sněhurky a 7 trpaslíků!
Track list CD Sněhurka a 7 trpaslíků:
1. Prolog – Tatínek a holčička
2. Šťastné království
3. Macecha a Zrcadlo
4. Sněhurka u akátu
5. Myslivec a Sněhurka v lese
6. Strašidelný les
7. Trpaslíci
8. Bývali jsme krásně malincí
9. Jaro léto podzim zima
10. Myslivec zpět na zámku
11. Macešina kletba
12. Cesta do práce I.
13. Šál
14. Myslivec bloudí lesem I.
15. Záchrana a vztek I.
16. Myslivec bloudí lesem II. a Cesta do práce II.
17. Jehlice
18. Princ v lese
19. Záchrana a vztek II.
20. Myslivec a princ
21. Tak je krásná
22. Jablko
23. Setkání nad mrtvou Sněhurkou
24. Umělé dýchání
25. Ples na zámku
26. Láska jako trám
Celková délka nahrávky: 78 min.
Nahráno v G-STUDIU Brno v roce 2009.
Ilustrační foto z inscenace: Tino Kratochvil
