V pořadí 44.ročník multioborového festivalu Smetanovské dny skončil 11.dubna v Plzni. Konal se více než měsíc, úvodní Plzeňské sympozium začalo již 29. února. Program festivalu přinesl výstavy i hudební produkce, které akcentovaly jak téma vyhlášené sympoziem (Trh a kapitál v české kultuře 19.století), tak Rok české hudby a 200.výročí narození Bedřicha Smetany. Se sympoziem (konalo se ve dnech 29. 2. – 2. 3.) korespondovaly i vernisáže festivalových výstav. Expozice Západočeské galerie odrážela sympoziální téma, Západočeské muzeum věnovalo svoji výstavu přímo Bedřichu Smetanovi a jeho vztahu k Plzni, a to v souvislosti s vydání kritické edice Smetanových studentských deníků. Smetanovské dny také zahájily tradici pietního aktu u skladatelova pomníku, koná se od prvního ročníku festivalu (tehdy ještě pod názvem Smetanův festival) od r. 1981. A tedy i letos si osobnost Smetanovu připomněli Plzeňané 1. 3. pietním aktem za účasti představitelů města. V podání Plzeňského dětského sboru zněly mj. Smetanovy ženské sbory.
Hudební produkce rámovaly dva symfonické koncerty v Měšťanské besedě. Zahajovací, na němž 7. 3. Plzeňská symfonie provedla pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast, a závěrečné Smetana gala, které řídil Jaroslav Kyzlink. Závěrečný koncert akcentoval vokální Smetanovo dílo s důrazem na známé opery (Prodaná nevěsta, Hubička, Libuše, Dalibor, Tajemství), na tomto koncertu zazněl vůbec poprvé ve festivalové historii Pražský karneval, provedeny byly i tři nehrané, a proto neznámé Smetanovy sbory, zřídka hraná Česká píseň. Komorní koncerty proběhly v Sále A. Dvořáka v Domě hudby. Zde v rámci festivalového projektu Smetanománie (5. – 7. 4.) byla v deseti koncertech a v pouhých dvou dnech a jednom večeru zakomponována drtivá většina klavírního díla B. Smetany pro dvě ruce.
Účastnili se jej renomovaní klavíristé i posluchači Konzervatoře Plzeň a vysokých hudebních škol z Prahy, Ostravy a Brna. Nejednalo se o souborné provedení klavírního díla (jak byla akce původně prezentována), ale v každém případě podala Smetanománie vypovídající přehled o jeho neuvěřitelném bohatství a rozmanitosti. Atraktivní byl i pořad o Smetanových studentských denících, v nichž zazněly úryvky z deníků i Smetanova hudba. Během Smetanovských dní jsme vyslechli celé komorní souborové dílo B. Smetany – v několika večerech a v provedení různých komorních uskupení zazněly oba jeho smyčcové kvartety č. 1 e moll Z mého života a č. 2 d moll, trio g moll, dua Z domoviny i Fantazie na českou lidovou píseň „Sil jsem proso“. Komorní hudba (českých i světových autorů) zněla v podání Orbis tria, Smetanova tria, Talichova kvarteta, Ballot Quintetu a Českého noneta. Provedeny byly ve dvou pořadech melodramy vybraných autorů od 19.století do současnosti.
Divadlo J. K. Tyla v Plzni uvedlo v rámci festivalového programu dvě reprízy komorní opery Lenky Noty o Boženě Němcové Jsem kněžna bláznů.
V prostorách návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje proběhly dva crossoverové koncerty, jeden s rodinným kytaristickým duem Štěpána a Jana Matěje Raka a druhý patřil vokálnímu tělesu Skety.
V rámci festivalu se představila mladá hudební generace nejen na Smetanománii. Se skladbami 20.století vystoupil Kühnův dětský sbor. A za slavnostní Přehlídkový koncert složený výlučně ze Smetanových děl si zaslouží velké uznání Základní umělecká škola B. Smetany v Plzni – koncert zahájila precizně provedenými fanfárami z Libuše, v úpravách pro smyčcový a dechový orchestr přinesla symfonické i operní Smetanovo dílo, zazněly sbory i klavírní skladby v dramaturgicky dobře promyšleném sledu.
Letošní Smetanovské dny přinesly významné dramaturgické počiny, zachovaly svůj multioborový ráz provázáním hudby, literatury a výtvarného umění. Posluchačům a návštěvníkům galerií zprostředkovaly kulturní programy, které akcentovaly 200.výroční narození B. Smetany a Rok české hudby.
