V pořadí již 43.ročník multioborového festivalu Smetanovské dny se uskuteční v Plzni ve dnech 2. 3. – 6. 4. Svou koncepcí unikátní festival spojující hudbu, literaturu a výtvarné umění s Plzeňskými mezioborovými sympozii přinese v těchto dnech koncerty, divadelní představení a mimořádné výstavy.
Festival Smetanovské dny
Smetanovské dny se zaměřují na dobu Bedřicha Smetany a problematiku kultury ´dlouhého 19.století´, těžiště tedy spočívá v hudbě a kultuře té doby. Od prvního ročníku v roce 1981 vyhlašují Plzeňská sympozia stěžejní téma festivalu – letos je to Léta putování: Lidé na cestě v dlouhém 19. století. Úzce toto téma reflektují dvě výstavy: ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje Na cestě – putování po regionu v 19. století (1. – 31. 3) a v Západočeské galerii ve výstavní síni „13“ expozice Umění předlouhého století a paměť lidské chůze (3. 3. – 21. 5.). Festival zahájí tradiční pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany 2. 3. a v tento den začíná rovněž sympozium a večer se v Měšťanské besedě koná zahajovací koncert festivalu s Norimberskými symfoniky a s Alexanderem Blettenbergem v roli pianisty i dirigenta. Pod jeho taktovkou provedou Egmonta Ludwiga van Beethovena a v jeho podání Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll, který bude řídit přímo od klavíru. V druhé polovině koncertu zazní Enigmatické variace Edwarda Elgara. Celkem se v rámci festivalu bude konat devatenáct hudebních produkcí – symfonických a komorních koncertů, Divadlo J. K. Tyla uvede operu Antonína Dvořáka Armida a na programu jsou rovněž pořady pro děti.
Nabídka z programu
V Domě hudby vystoupí klavírista Igor Ardašev, rezidenční umělec Plzeňské filharmonie v sezóně 2022/23; pořad k poctě legendárního českého houslisty Františka Ondříčka připravili Miroslav a Vladislav Vilímcovi, za klavírní spolupráce Vladislava Vilímce uvede Miroslav Vilímec nejvýznamnější Ondříčkovo koncertantní dílo – Českou rapsódii. Dále vystoupí Haydn Ensemble s Malou noční hudbou W. A. Mozarta a díly A. Filse, J. V. Stamice, Emanuela Bacha a A. Vivaldiho; Dvořákovo klavírní kvarteto; Quasi trio s díly W. A. Mozarta či R. Muczynskiho; NeoKlasik orchestr představí mj. tvorbu západočeských skladatelů. Na písňovém recitálu Proměny duše bude interpretovat díla B. Martinů, L. Janáčka, K. Bendla a G. Mahlera Sylva Čmugrová s klavíristou Martinem Kasíkem, který se představí sólově dílem Chopinovým; varhanice Irena Chřibková s trombonistou Tomášem Trnkou vystoupí v katedrále sv. Bartoloměje s koncertem Putování pařížskými chrámy a zde bude také provedeno Stabat Mater G. B. Pergolesiho. Kytarista Štěpán Rak potěší publikum dvakrát – v rámci přednášky cestovatele Petra Horkého a na svém vlastním recitálu s kytarovými variacemi na české lidové písně. Dvě ´cimbálovky´ svede na jedno pódium v Návštěvnickém centru Plzeňského prazdroje pořad věnovaný dějinám a kultuře Romů Tulák, tulák běží hledat rodné kraje – aj, což lidé vědí, co jim cigán hraje!
Pořad pro děti
Pro rodiny s dětmi je připraven pořad přibližující cesty Antonína Dvořáka a hodinový koncert pro mladé posluchače s názvem Hollywoodský dvojkoncert nejen pro děti přinese největší hity hollywoodských filmů. A tradičně patří celý večer také ZUŠ Bedřicha Smetany, která na něm představí především svá hudební tělesa. V rámci festivalu připravila konferenci o životě a díle Josefa Františka Smetany již po třetí Česká astronomická společnost.
Na závěr festivalu
Festivalový program uzavře 6. 4. v podání Plzeňské filharmonie a pod taktovkou jejího šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho Stabat Mater Antonína Dvořáka se sólisty A. Poláčkovou, V. Krejčí Houskovou, V. Vallona a Romana Janála, vystoupí Český filharmonický sbor Brno. Festivalovým epilogem je 29. 4. finále 34. ročníku Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, jejímž pořadatelem je Konzervatoř Plzeň.
„Festival je raritní a jedinečný v tom, že propojuje obory,“ podotýká ředitelka pořádající Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová. „Festival se stal mimořádný plzeňským kulturním vkladem inspirovaným géniem Bedřicha Smetany a dobou, v níž žil a tvořil. Tento festival má u nás zcela jedinečnou formu. Vedle hudebních koncertů obsahuje mezioborové sympozium tentokráte věnované fyzickému i duchovnímu putování našich předků v 19.století,“ připomíná předseda správní rady Plzeňské filharmonie Vladislav Vilímec.
Rozpočet letošního ročníku je téměř 5 milionů korun, částkou 1,5 milionu se podílí město Plzeň, 800 000 Kč Plzeňský kraj a filharmonie očekává ještě podporu Ministerstva kultury ČR.
Festival Smetanovské dny v čase
Multioborový festival Smetanovské dny se v Plzni konal poprvé v roce 1981 ještě pod názvem Smetanův festival. Jeho iniciátorem a jedním ze zakladatelů byl tehdejší dirigent opery Divadla J. K. Tyla Ivan Pařík. Konečnou festivalovou podobu vytvářeli s Ivanem Paříkem muzikologové Ústavu teorie a dějin umění ČSAV Marta Ottlová a Milan Pospíšil, historici umění Roman Prahl a Tomáš Vlček a obecný historik Zdeněk Hojda. Rozhodující plzeňskou autoritou, která festival podpořila a zaštítila, byl prof. Antonín Špelda. Cílem festivalu bylo prostřednictvím spolupráce různých kulturních institucí vytvořit ucelený program, který by zprostředkoval široké veřejnosti pohled na dobu „dlouhého 19. století´ v Čechách i v evropských souvislostech, a na roli Bedřicha Smetany v něm. Festival byl založen jako multioborový na zcela originálním a do té doby nikdy nepoužitém principu. Významnou roli v něm hrála Plzeňská sympozia – vyhlásila vždy téma pro odborné vědecké debaty a toto téma pak ožilo v konkrétních kulturních projektech určených pro širokou veřejnost – koncertech, divadelních představeních, výstavách. Ve výboru festivalu byly zastoupeny přední kulturní instituce z Plzně a z Prahy – Čs. Rozhlas v Plzni, Divadlo J. K. Tyla, Západočeská galerie, ČSAV v Praze, Konzervatoř Plzeň, Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, Krajské kulturní středisko, Divadlo Dialog, Česká hudební společnost v Plzni a Park kultury a oddechu v Plzni, který byl hlavním pořadatelem a organizací zastřešující koncerty. Hned první ročník festivalu výrazně rozčeřil poněkud stojaté kulturní vody tehdejšího Československa svou otevřeností na sympoziích a dramaturgií výrazně vybočující ze zajetých kolejí. A i to byl důvod, proč změnil festival od roku 1985 svůj název na Smetanovské dny. S nelibostí totalitního režimu se festival střetával, naštěstí úspěšně, až do listopadové revoluce. V souvislosti s transformací kulturních organizací po roce 1989 převzalo pořadatelství kulturní středisko Esprit a od roku 2005 pořádalo festival Dominik centrum. To začalo měnit tvář festivalu a zařazovat do programové skladby i pořady z jiných hudebních žánrů jako např. rock a pop s ústředním tématem nesouvisející. Programy z jiných žánrů jsou od té doby v různé míře součástí festivalové hudební nabídky. Od roku 2013 pořádá festival Plzeňská filharmonie, která má pořadatelství Smetanovských dnů zakotveno od roku 2018 ve své zřizovací listině.
