Už v sobotu 6. února čeká herce Městského divadla v Brně další premiéra, tentokrát populárního titulu ze zlatého muzikálového fondu, amerického muzikálu Hello, Dolly!.
Dílo proslavilo v titulní roli celou řadu významných hereček a zpěvaček, a to nyní nemám na mysli pouze Barbru Streisand, jenž nezapomenutelným způsobem ztvárnila úlohu výřečné dohazovačky ve snímku režiséra Gene Kellyho z roku 1969. Pojďme se nyní podívat alespoň stručně na nejznámější české divadelní Dolly Leviové.
Připomeňme, že první českou, a hned skvělou představitelkou charismatické Dolly, byla herečka Nelly Gaierová, která vystupovala v české premiéře na scéně Hudebního divadla v Karlíně v roce 1966, tedy pouhé dva roky po premiéře v New Yorku. Vedení karlínské scény nejprve jednalo s hvězdou černobílých filmů Adinou Mandlovou. Ta skutečně přijela do Prahy a zúčastnila se zahájení zkoušek, ovšem po intervenci několika hereček byl její návrat na českou divadelní scénu tehdejšími orgány zakázán. V o to těžší pozici Nelly Gaierové byla. Inscenace se nakonec s obrovským úspěchem hrála dva roky.
LAĎKA KOZDERKOVÁ – Hudební divadlo Karlín 1982
Laďka Kozderková (26. června 1949 – 17. listopadu 1986), dcera hudebního skladatele a dirigenta Ladislava Kozderky a manželka herce Vlastimila Bedrny, byla strhujícím hereckým živlem, pro postavu Dolly jakoby předurčeným. Dočkala se jí na jevišti Hudebního divadla Karlín v roce 1982. Předtím ovšem vystudovala brněnskou konzervatoř, krátce působila v pražském divadle Rokoko a pak nastoupila do angažmá zmíněného karlínského souboru, kde setrvala až do své smrti. Obsazením do Hello, Dolly se jí splnil herecký sen. Často na tuto událost sama vzpomínala:
„Když jsem dostala roli Dolly, plakala jsem radostí. Vždyť jsem ten muzikál s Barbrou Streisand v hlavní roli viděla snad stokrát. Mohla jsem se na něj dívat pořád dokola, byla to taková moje bible a najednou jsem v něm měla hrát i já. Pokaždé, když jsem ji pak hrála, jsem se na to těšila už od samého rána.“
Odborníci nešetřili superlativy. Někteří dokonce tvrdili, že je nejlepší dohazovačkou Leviovou na světě a že překonala i filmovou Barbru Streisandovou, svůj herecký vzor. Neméně ovšem vynikla také jako černoška Queenie v Lodi komediantů i ve své poslední divadelní roli Judity Čuprové v muzikálu Zvonokosy, kterou hrála ještě dva měsíce před smrtí. Skonala na následky zhoubné nemoci v pouhých sedmatřiceti letech. Kvůli úmrtí jejímu i dirigenta Karla Vlacha byla inscenace předčasně stažena z repertoáru po 122 vyprodaných reprízách.
JITKA MOLAVCOVÁ – Hudební divadlo Karlín 1996
Jitka Molavcová (nar. 17. března 1950) je čtvrtou a zatím poslední karlínskou Dolly po Nelly Gaierové, Laďce Kozderkové a její alternantce Carmen Mayerové. Zatímco předchozí obě inscenace režíroval Karel Jernek, v roce 1996 se nastudování ujal ambiciózní, tehdy mladý režisér Petr Novotný. Samozřejmě i on se rozhlížel po výjimečné osobnosti hudebního divadla, která by mohla zaujmout podobně, jako předchozí představitelky. V jeho hledáčku uvízla hvězda Divadla Semafor a herecká partnerka Jiřího Suchého Jitka Molavcová. A opět se jednalo o mimořádně šťastnou volbu. Molavcová, ojedinělý herecký zjev českého divadla, vyniká pěveckými, pantomimickými i tanečními kreacemi. To jsou přesně předpoklady, které představitelka živelné Dolly potřebuje. Ne nadarmo v roce 1989 získala ocenění za herecký výkon ve filmu Jonáš a Melicharová a o rok později cenu Vlasty Buriana jako nejlepší komik. Po boku Ladislava Županiče coby Horáce Valdengeldera vtiskla Dolly Leviové natolik svérázný charakter, že za ní byla oceněna Cenou Thálie za mimořádný jevištní výkon v oboru muzikálu a operety v roce 1996.
STÁŇA TOPINKOVÁ – FOŘTOVÁ, Divadlo J.K. Tyla Plzeň 1997
Stanislava Fořtová (nar. 20. srpna 1961) vystudovala sólový zpěv na Státní konzervatoři v Praze a absolvovala představením Mamzelle Nitouche v Žižkovském divadla. Od roku 1982 působila v plzeňském divadla a po šesti sezonách odešla společně s Janem Ježkem a Petrem Novotným do Hudebního divadla Karlín, kde hrála například Káču v Divotvorném hrnci, Sugar, Wandu v Rose Marii nebo Funny v muzikálu Funny Girl. Na vrcholu uměleckých sil se vrátila v roce 1994 do Plzně a stala se oporou muzikálového a operetního souboru. Vystoupila ve stěžejních rolích ve Zvonokosech, Pokrevních bratrech, Zpívání v dešti, Sweet Charity, Kabaretu, Chicagu a mnoha dalších dílech. Dvakrát byla nominována na Cenu Thálie, napotřetí ji získala v roce 2003 za úlohu Paní Johnstonové v Pokrevních bratrech.
O jejím výkonu v úloze Dolly Leviové jsem v roce 1997 napsal: „Zdar inscenace bývá z velké části závislý na titulní představitelce výřečné dohazovačky. A s určitou patriotickou hrdostí můžeme konstatovat – Plzeň má svoji Dolly! Stáňa Fořtová, výborná po pěvecké, herecké i pohybové stránce, se velkého úkolu zhostila s úspěchem a právem ji můžeme zařadit mezi nejvýraznější české Dolly – Nelly Gaierovou, Laďku Kozderkovou a nejnověji Jitku Molavcovou.“ (Plzeňský deník 14.3. 1997)
K režii Hello, Dolly! se v plzeňském hostování vrátil Petr Novotný.
DANIELA ŠINKOROVÁ – Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem 2008
Daniela Šinkorová (nar. 28. prosince 1972) vystudovala hudebně-dramatický obor na konzervatoři v Bratislavě a muzikálové herectví na JAMU v Brně. Už během studií hostovala na Nové Scéně v Bratislavě v roli Lienky v muzikálu Grandhotel a v muzikálech Sny noci svatojánské a Bastard v Městském divadle v Brně. V době, kdy ještě nebyla mediálně známá, zazářila také v plzeňském divadle jako Sally Bowles v Kabaretu a v MDB coby Zuzanka v Kristiánovi. Do současnosti má na svém kontě opravdu požehnaný počet muzikálových titulů. Jmenujme alespoň Cats, Pomádu, Chicago, Sladkou Charity, Sugar, Pokrevní bratry nebo Jacka Rozparovače. Obrovskou popularitu jí zajistilo účinkování v TV seriálu Ordinace v růžové zahradě. V oboru muzikálu získala dvě Ceny Thálie (2002 a 2004) a uspěla i v anketě TýTý.
V roce 2008 televizní a muzikálovou hvězdu zlákalo hostování v ústeckém divadla, právě díky neodolatelné touze Dolly Leviovou si zahrát. Tím spíše, že jejím hereckým partnerem se stal velezkušený Ladislav Županič, který se k roli Horáce Vandergeldera navrátil. Režie se ujal Radek Balaš, dirigentské taktovky Tvrtko Karlovič. Premiéra měla obrovský úspěch, ovšem kvůli agenturním rozepřím a drahým licenčním právům byla inscenace zakrátko stažena z repertoáru.
ALENA ANTALOVÁ – Městské divadlo Brno 2010
Alena Antalová (nar. 28. července 1972) se již od mládí nepravidelně objevovala v různých TV inscenacích a věnovala se zpěvu. V roce 1994 ukončila studium na JAMU v Brně a stala se členkou Městského divadla Brno. Vystupuje jak v činohrách, tak v muzikálech. Ztvárnila zde mj. postavu Roxany v Cyranovi z Bergeracu nebo úlohu Lízy v My Fair Lady ze Zelňáku. V roce 1999 získala Cenu Thálie jako talent roku a to především díky roli Markétky v inscenaci románu Mistr a Markétka. Později zde zazářila v muzikálech Nana, Svět plný andělů, Peklo nebo Čarodějky z Eastwicku. Do širšího povědomí diváků ji vynesla jedna z hlavních rolí v seriálu Pojišťovna štěstí, kde hrála sympatickou Aničku Jánskou. Ráda vzpomíná i na natáčení Četnických humoresek.
Úloha Dolly Leviové i Alenu Antalovou zastihla ve výborné herecké formě a měla by být jejím velkým jevištním comebackem po návratu z mateřské dovolené. Jak se náročné role, která je snem snad všech muzikálových a operetních subret zhostí, uvidíme již v sobotu 6. března, kdy bude mít repertoárová novinka v režii Gustava Skály premiéru. Předpokládám, že se máme na co těšit!
Foto:
1) Jef Kratochvil, plakát MdB, Alena Antalová
2) Archiv HdK, Karel Gult a Laďka Kozderková
3) Archiv HdK, plakát Hello, Dolly!, Jitka Molavcová
4) Pavel Křivánek, DJKT Plzeň, Stáňa Fořtová
5) Jef Kratochvil, MdB, Alena Antalová a Petr Štěpán
