Rock Of Ages, Musical Sommer Amstetten 2018, foto: Gerhard Sengstschmid
Osmdesátky se vrací! Se vším skvělým, co zůstane legendární i za několik desítek let a o několik generací později, ale i s tím, na co bychom nejraději zapomněli. Ožívá skvělá hudba, rockové kluby i více či méně diskutabilní módní kreace. Rock of Ages (RoA) patří mezi tzv. jukebox muzikály. Jedni tvrdí, že vzhledem k jednoduchosti a kýčovitosti děje je to představení pro ultra fanoušky – hudby, filmu nebo jednotlivých interpretů. Druhý názor je zase takový, že hity osmdesátek jsou nesmrtelné a pokud se dobře zaranžují a dobře zazpívají, můžou vytvořit výbornou a energickou show pro velmi široké publikum. Co je pravda a jak Rock of Ages nakonec dopadl v Amstettenu, kde byl v Johann-Pölz Halle premiérově uvedený 18. června tohoto roku?
Možná neznáte zmiňovaný muzikál, něco vám ale určitě řekne stejnojmenný film z roku 2012 s Tomem Cruisem v jedné z hlavních rolí. Poprvé byl tento kus uvedený v roce 2005 v Los Angeles, na Broadway se dostal o čtyři roky později a se svou derniérou v roce 2015 se tam stal 28. nejdéle hraným muzikálem v historii. Německojazyčná premiéra se uskutečnila 7. června v německém Ulmu, v Amstettenu si tu rakouskou odbyli o pouhý měsíc později. Je to zvláštní souhra náhod, že premiéry v sousedních státech proběhly téměř současně. Hraje se dvojjazyčně – překlad mluvených textů do němčiny má na svědomí Holger Hauer, písničky ale zůstaly v originále. A to je zatraceně dobře! Překládat Bon Joviho, Guns N‘ Roses, Journey nebo Europe v žádném případě není nutné – zvlášť když jsou všechny písničky notorický známé a v angličtině bez problémů fungují i na jevišti, protože to nejsou ty, bez kterých by divák nepochopil děj.
Rock Of Ages, Musical Sommer Amstetten 2018, foto: Gerhard Sengstschmid
A vůbec, děj. Jestli se tu o nějakém ději vůbec dá mluvit. Rozhodně bych se ho nebála označit za nejslabší stránku celého představení. Každopádně, u muzikálu tohoto formátu se předpokládá, že vás naprosto pohltí písničky a vy plytkosti příběhu nebudete přičítat význam. Jsme na konci osmdesátých let, přesněji v roce 1987 v Los Angeles, jsme v rockovém klubu s názvem Bourbon Room, který je ještě jedním z posledních na slavném Sunset Strip a bojuje o svou existenci. Někde tam potkáváme mladého muzikanta Drewa, který tam pracuje jako kluk pro všechno a touží po tom, stát se rockovou hvězdou. Samozřejmě by to nešlo bez nějakého dívčího elementu – pro krásnou blonďatou Sherrie si zajedeme až do Kansassu. Je to dívka, která má velké sny, touží stát se slavnou herečkou a jak jinak, několikrát si zvládne parádně nabít pusu. S Drewem je to k sobě táhne od samého začátku, samozřejmě se pak skoro tři hodiny míjí, aby si na konci mohli romanticky vyznat lásku na vlakové stanici. Do toho si přidejme rockovou hvězdu Staceeho Jaxxe, alkoholika a „sexuálního boha“, který Sherrie ukazuje „what love is“ na pánských toaletách, majitele klubu a jeho pomocníka, kteří v sobě najdou zalíbení, syna a otce, kteří bojují za to, aby byl Bourbon Room zavřený a navzájem spolu nezvládají mluvit nebo aktivistku Reginu, která naopak všemi způsoby bojuje za udržení tohoto rockového klubu a jeho tradice. Máme kolem alkohol, striptýzové podniky s polonahými tanečnicemi, ale především rockové songy, které dobývají nejen pomyslné podium místního klubu, ale především rockerská i nerockerská srdce všech diváků v sále.
A aby tomu tak mohlo být, potřebujeme nejen skvělé písně, ale i skvělou kapelu a hudební nastudování. A to v Amstettenu všechno je! Pět fantastických muzikantů pod vedením Christiana Franka sedí také v kostýmech přímo na jevišti (na podiu v Bourbon Room) a nechávají ožívat jeden hit za druhým. Zvuk je perfektní, ani moc, ani málo hlasitý, kapela to rozjíždí ale zároveň nebere prostor hercům, zpívaným textům jde rozumět a každé jedno kytarové sólo by se dalo zařadit k vrcholům večera. Scéna Sama Madwara je celkově velice šikovně využitá. Když poprvé vejdete do sálu, zůstanete zírat. Upřímně vám povím, že je to jedna z vizuálně nejkrásnějších a nejvychytanějších scén, jaké jsem kdy viděla. Vévodí jí fialová barva, nahoře hned upoutají pozornost palmy a nápis Hollywood. Jsou tu poutače nočních klubů, jsou tu bary, lahve, na zdech desky, plakáty i kytary. Na zábradlí jsou připevněny hory dámského spodního prádla, každý volný kousek jeviště je doplněn více či méně vulgárním nápisem. Celé divadlo zkrátka žije rock and rollem! Kostýmy, které má na svědomí mladý výtvarník Diego Andrés Rojas Ortiz, tuhle atmosféru jen podbarvují, i když některé prvky si mohl odpustit. Mluvím především o pánských legínách, nedej bože s leopardím vzorem. Na fotkách to působí skoro až děsivě, nutno ale podotknout, že když se to celé dá do pohybu, nepřipadne vám to už tak katastrofální.
Rock Of Ages, Musical Sommer Amstetten 2018, foto: Gerhard Sengstschmid
Co se ale bez sebemenší chybičky povedlo, je obsazení. Na jevišti stojí jeden špičkový umělec vedle druhého. Jako Drew Boley se objevuje Sasha Di Capri. Je to rocker tělem i duší, věříte mu jeho sen, stát na jevišti. Zároveň se mu ale povedlo vystihnout polohu stydlivého zamilovaného kluka, který by pro svou Sherrie snesl modré z nebe. Tu ztvárňuje Barbara Obermeier, a lepší představitelku pro tuhle roli nemohli najít. Střídá obrovské množství poloh. Je něžná, křehká a naivní, ví ale, co chce a umí být i svůdná a nenechá sebou vláčet. Jako Lonny Barnett, pomocník v Bourbon Room a vypravěč příběhu se objevuje Alex Melcher. Je na něm vidět, jak neskutečně si tuhle roli užívá. Žije každou vteřinou, miluje každý moment představení. Má obrovský komický talent, který celý dokáže využít a nesklouzává přitom k trapnosti, což se při velké intenzitě vtipných scének často stává. Majitele zmiňovaného klubu a pozdější Lonnyho protějšek, Dennise Dupreeho hraje Mischa Mang. Velký muž s obrovským charisma, okamžitě si vás získá. Stejně jako rocková hvězda Stacee Jaxx, ve kterou se proměňuje Filippo Strocchi. Taktéž výborný tah. Při jeho zpěvu vám naskakuje husí kůže, co ale oceníte ještě víc, je humor a nadsázka, na čemž je jeho role založená. Ukázal úplně novou polohu, kterou od něj ani jeho fanoušci nečekali. Je to zkrátka člověk, kterému ani legíny a příšerná blond paruka nezabrání v tom, aby si ukradl jeviště pro sebe. Podobně je to u Any Milvy Gomes, která ztvárňuje Justici Charlier, majitelku striptýzového klubu, ve kterém Sherrie začne tancovat. Nemá sice nijak velký prostor, stejně při jejím zpěvu ale přestáváte dýchat a na blonďatou paruku na černošce (!) rádi zapomenete. V roli otce a syna, kteří bojují za zavření Bourbon Room se objevuje Patrick Imhof (otec) a Simon Stockinger (syn). Zvlášť u druhého jmenovaného bych opět chtěla vyzdvihnout komediální talent a taky opravdu originální a nezapomenutelné taneční kreace. Role Reginy se na první pohled může zdát dosti jednotvárná. Regina prostě stávkuje. Ostatní zpívají v rockových klubech, ona stávkuje. Ostatní tančí u tyče, ona stávkuje. Ostatní si vyznávají lásku, Regina stávkuje. Ostatní souloží na pánských toaletách, ona se na protest snaží zapálit. Nevím, jestli je Regina vděčnou rolí, v podání Rebeccy Soumagné ji ale musíte milovat. Je tak plná entusiasmu a energie, že si vás okamžitě získá. V menších roličkách se pak objevují Cedric Lee Bradley, Stefan Mosonyi a především čtyři fenomenální tanečnice, Chayenne Lont, Petra Ilse Dam, Taryn Nelson Di Capri a Maria Moncheva. Obzvlášť z poslední jmenované zaručeně nebudete moct spustit oči, předvádí neskutečnou akrobatickou podívanou. A vůbec. Každý jeden člověk, který stojí na jevišti, zvládá písňové party bez sebemenšího zaváhání. Pro milovníky kvalitní a skvěle interpretované hudby je tohle představení splněným snem. A reakce publika mluví za vše. Lidi ho milují!
Každopádně, Rock of Ages je pouze další v řadě Amstettenských produkcí. Hlavní město Dolního Rakouska se naprostým právem řadí mezi stálice letní rakouské muzikálové scény. Rok co rok jsou tu angažováni skvělí umělci, hrají se divácky atraktivní kusy (v posledních letech to byly Hair, Footlose, Saturday night fever nebo Flashdance) a kreativní tým i všichni ostatní, co se na „Muzikálovém létu v Amstettenu“ (Musicalsommer Amstetten) podílejí, odvádí perfektní práci. V kvalitě si tyhle produkce rozhodně nezadají s mnohem většími scénami, ať už ve Vídni nebo Německu. Jediné, na čem by se trošku dalo zapracovat, je infrastruktura. Sice se zaradujete, že jedete pouhou hodinku za Vídeň a vlak vám jezdí každou chvilku, radost ale trvá jen do doby, než zjistíte, že se po představení nedostanete zpátky. Se stejným problémem se ale setkáte i na našich trasách Plzeň-Praha nebo Ostrava-Brno. Doufejme, že tahle situace nebude trvat napořád. Ostatně, i několikadenní výlet po krásách Dolních Rakous za to určitě stojí!
Rock Of Ages, Musical Sommer Amstetten 2018, foto: Gerhard Sengstschmid
