Velmi příjemnou atmosféru nabídl divákům včerejší koncert Richarda Pachmana, který hostil pražský klub Violino. Tentokrát se jednalo o tradiční narozeninové setkání se známým hudebním skladatelem, zpěvákem, klavíristou a výtvarníkem, které uspořádal pro své přátele, příznivce a věrné diváky.
Richard Pachman je nesmírně charismatickým, všestranně zaměřeným umělcem, s nevídaně pozitivním přístupem k životu i vlastní tvorbě. Proto na včerejší akci nezazněl jen průřez jeho písňovou tvorbou, ale také první autorské čtení z nové knihy JAK CHUTNÁ ŽIVOT, která by měla vyjít letos na podzim. Jde o volné pokračování předchozího autobiografického příběhu Jak chutná bolest, kde autor popisuje svojí životní anabázi po náhodném nešťastném požití louhu, které, jak sám říká, sice na čas přerušilo jeho slibnou kariéru, ale otevřelo mu i nové obzory a odlišné vnímání života. Po návratu na koncertní scénu se jeho tvorba více orientuje směrem k duchovní hudbě a začal se výrazněji prosazovat i jako malíř.
Během včerejšího recitálu autor nejenže zahrál své nejznámější skladby, které interpretoval povětšinou u klavíru, ale také přečetl ukázky z fiktivní korespondence s Janem Husem, vyložil smysl jednotlivých barev a nevynechal ani závažnější témata, týkající se principu života, nemoci a umírání. Zaznělo také několik ukázek z chystaných projektů Missa a Egypt. Závěr koncertního vystoupení patřil dvěma písním ze známého Pachmanova scénického oratoria Mistr Jan Hus a trochu překvapivě také ústřední písni ze světoznámého muzikálu Chess /Šachy/, který v roce 1984 napsal Tim Rice společně s bývalými členy skupiny Abba Björnem Ulvaeusem a Benny Anderssonem. Poté ještě Richard Pachman divákům představil svojí novou pěveckou partnerku Hanu Blochovou, která se věnuje především staré hudbě a zastoupí rovněž Ditu Hořínkovou, jež je momentálně v pokročilém stupni těhotenství, při letošních koncertních představeních již zmíněného oratoria.
Pro diváky, kteří ještě muzikálové oratorium ověnčené cenou z mezinárodního festivalu Zlatá Praha 2006 neviděli, připomínáme, že mají nejbližší příležitost v obci Tetín na Berounsku, kde v koncertní podobě zazní 20.června od 14 hodin.
Jedna z dobových recenzí uvádí:
„Čekala jsem něco víc než klasické divadlo, víc než vyumělkovaný komerční muzikál, víc než nudné odříkávání Husova životopisu. Ale to, co přišlo, mi vzalo dech. Herců nebylo moc, kulisy, kromě židlí, neměli vlastně žádné. Ovšem o to silněji vložili do představení duši i cit a rozehráli tak živý příběh se všemi detaily. Děj začínal Husovým odchodem od matky do Prahy na univerzitu a končil jeho smrtí. Jak je mi známo, texty by z valné většiny měly být převzaty z dochovaných dobových materiálů jako dopisy či spisy, přeformulovány do dnešní mluvy a upraveny pro scénu. Asi proto, že cílem nebylo představení „přesladit“ (nedovolím si říci udělat z něj prodejní chyták), ale naopak lidem přiblížit historickou skutečnost, jsem při některých částech zůstávala jak zcepenělá. Totiž zpívané Husovy myšlenky se rozléhaly po celém náměstí a doslova se tříštily o místa, která už mnohé pamatují. Krve by se ve mně nedořezal. Bez přehánění: měla jsem pocit, jako by se Jan Hus vrátil a stál na jevišti. Náladu umocňovala stále černější noc. K písním chci dodat jen to, že jsou výborné, moderní a současné. Přesto vyvolaly v každém z přítomných alespoň drobné zamyšlení nad moudrostí Jana Husa. Mimochodem: v oratoriu zaznívaly i vtipné komentáře v souvislosti absurdním chováním tehdejší církve a společnosti… Oratorium Mistr Jan Hus ve mně zanechalo mimořádně silný zážitek jako už dlouho nic.“ /Kristýna Mixová/
Foto: autor článku /Josef Hrubý v rozhovoru s Richardem Pachmanem/ a Michal Škvor /scéna z kompletní verze oratoria Mistr Jan Hus/
