O muzikálu RENT toho za poslední půlrok bylo napsáno víc, než kdy před tím. Je asi zbytečné se opakovat v tom, proč je tohle dílo Johnatana Larsona považováno za přelomové a proč jeden z nejhranějších a nejúspěšnějších muzikálů na Broadwayi tak dlouho unikal pozornosti českých tvůrců. Nebo možná spíš proč se mu čeští inscenátoři tak záhadně vyhýbali. Ono lidé bez domova, drogová závislost, pohlavní nemoci, transsexualita či queer tématika jsou možná problémy, které nás sice obklopují, ale současně jsou po desetiletí stále silně tabuizované a o kterých veřejnost asi nikdy s nadšením mluvit nebude.
Proto se dá považovat za malý zázrak, když se objeví někdo, kdo se nebojí podstoupit ten risk a rozhodne se na českou (popř. československou) muzikálovou půdu přinést něco, co se vymyká z průměru, něco, co je po umělecké stránce nepřekonatelný klenot, ale rozhodně není zárukou vyprodaného hlediště. Naštěstí se těch odvážlivců v posledních osmi letech objevilo hned několik. Prvním byl už v roce 2007 režisér Patrik Lančarič v bratislavském Istropolisu, následovalo další slovenské nastudování Rentu v čele s Martinem Čičvákem, které mělo v divadle Aréna premiéru v lednu loňského roku. Hned po půl roce jsme mohli být svědky prvního českého pokusu (prozatím ovšem v anglickém jazyce) v Divadle Na Prádle, kterého se ještě ve formě jakéhosi workshopu ujal režisér Steve Josephson. A právě on společně s producentkou Mirjam Landa dokázali přenést RENT z malého provizorního divadla na profesionální půdu, do pražského Divadla Kalich. U anglického jazyka se prozatím zůstalo, nicméně česká verze bude mít premiéru již za necelý měsíc!
Pokud se v létě mluvilo o Divadle Na Prádle v superlativech, tady ani tahle slova nestačí. Divadlo Kalich totiž dokázalo RENTU dát přesně to, co mu před tím chybělo – kvalitní ozvučení, ale zároveň nevzít nic z toho, co už v létě dělalo muzikál jedním z nejlepších počinů, které se tu za poslední dobu objevily. Ne-li úplně nejlepší. Od léta sice prošel RENT několika drobnými změnami, ať už v obsazení či v menší scénografické úpravě, která se musela přizpůsobit novému prostředí, nic z toho ale neubralo na kvalitě a nadšení, s nímž se všichni účinkující do RENTU vrhají. Balkon, který byl Na Prádle využíván poměrně hojně, v Kalichu vtipně nahradily žebříky a Mimi bylo dovoleno jít ještě více k lidem a svoji píseň „Out Tonight“ zazpívat a zatančit téměř na klíně překvapených diváků na postranním balkoně. Stejně jako v létě herce doprovází čtyřčlenná živá kapela, což považuji nejen za skvělý tah, ale v případě RENTU doslova za nezbytnost. Tenhle muzikál by prostě bez živé kapely nemohl patrně existovat, proto je dobře, že se konečně i v Praze upustilo od všudypřítomného halfplaybacku.
Herecké obsazení zůstalo z větší části beze změny. Opět se můžete v roli Marka těšit na skvělého Tomáše Vaňka, který o svých kvalitách přesvědčil už v létě, výbornou, ač trochu výstřední Maureen Barbaru Chybovou, jež působí tak suverénně, jakoby se pro tuhle roli narodila či zamilovanou dvojici Rogera a Mimi v podání Romana Tomeše a Markéty Procházkové. Právě Procházková je něčím, nebo spíš někým, koho si každý při odchodu z divadla zapamatuje. Její Mimi je neskutečná. Nejenže skvěle tančí a zpívá, ale pod navenek drsnou skořápkou životem zkoušené ženy je ta malá, křehká dívenka, která touží jen po tom, aby ji někdo miloval. Touží po lásce a po naději, kterou najde nejen u Rogera, ale hlavně a především u svých přátel. Tím, který všechny drží pohromadě, je Angel. Příznačné jméno pro někoho, kdo ač žije, či je pouze ve vzpomínkách, má neuvěřitelnou sílu dávat lidi dohromady. A i když se aktéři mnohokrát pohádají, mnohokrát rozejdou, on je vždycky ten, díky kterému se k sobě zase vrátí. Na premiéře 15. 3. si tuhle roli zahrál Laco Hudec. Je sice jedním z nováčků v obsazení, ale s RENTEM měl co do činění už v létě, když dělal návrhy kostýmů. Jeho Angel byl skvělý především ve své „mužské“ podobě, jako „ženě“ na podpatcích mu cosi chybělo. Možná to bylo ale zapříčiněno hlavně tím, že mu byl přisouzen partner o hlavu menší než on sám. Co na tom, že Zbyněk Fric, další nováček, který onoho Collinse hrál, byl ochranitelský, plný jistoty a připravený stát při svém Angelovi až do konce.
Nakonec jsem si nechala poslední z nových tváří, které se na premiéře objevily. Je jí Vendula Příhodová v roli Maureeniny partnerky, právničky Joanne. Už při hodnocení slovenského nastudování, i nastudování v Divadle Na Prádle, jsem byla nucena na její představitelky doslova pět ódy. Tentokrát tomu nebude jinak. Je to role, která má v muzikálu mnohem větší prostor, než ve filmovém zpracování z roku 2005 a je až podivuhodné, jak se tvůrcům v Čechách a na Slovensku podařilo najít hned tři naprosto rozdílné představitelky, která jsou jedna vedle druhé dechberoucí. Jak Viktória Matušovová v Bratislavě, Tereza Martinková v Divadle Na Prádle, tak teď i Vendula Příhodová v Kalichu dokáží na nevelkém prostoru všechny své kolegy mnohdy zastínit. S lehkostí a noblesou. Bravo, Joanne!
Mohla bych tu rozebírat scénu, kostýmy či jednotlivé herecké výkony, nemělo by to ale smysl. Na RENTU je nejkrásnější to, s jakou vervou se do něj všichni pouští a kolik energie dokáží na diváky přenést. Přes hlavní role, po všechny členy company, na každém člověku jde vidět, s jakou láskou tuhle práci dělá. Na první pohled se může zdát, že RENT je muzikál o závislostech – a asi je tomu opravdu tak. Jenže ne o těch prvoplánových. Lidé v RENTU jsou závislí na lásce. A my, diváci, zase na RENTU.
Jak jsem se již zmínila, 19. 4. bude mít Rent další premiéru. Ve stejném obsazení, na stejném místě, ale v jiném jazyce. Konečně se tenhle muzikál dočká českého překladu. Hodně ovšem záleží na tom, jak se české přebásnění povede. Nechci být nijak skeptická, ale tenhle pokus může muzikálu buď neuvěřitelně pomoct, nebo také hodně ublížit. Jelikož se přebásnění chopil slovenský hudební, textař a herec Milan Malinovský (sám spoluautor několika muzikálů), doufejme, že nastane první možnost a že RENT objeví i diváci, kteří kvůli angličtině jeho návštěvu odkládali. Ústřední singl „Čas měř jen láskou“, který už teď plní kanály na youtube a facebooku, slibuje, že se publikum má nač co těšit. Vím, že v našich recenzích procentuální hodnocení nepoužíváme, ale kdyby to někoho zajímalo – dát RENTU 200% je stále málo!
Foto: Divadlo Kalich
