Před dvěma lety se v Ostravě zrodil nový úspěšný muzikál, Fantom Londýna. Dílo navázalo na velké výpravné projekty, které v polovině 90. let na základě diváckého zájmu o Bídníky a Ježíše odstartoval Karel Svoboda se svým legendárním Draculou. Fantom Londýna svedl dohromady úspěšný tým. Hudbu k novému muzikálu napsal skladatel a dlouholetý hudební redaktor Radim Smetana, libreto dramaturg a muzikálový historik Pavel Bár společně s hercem a režisérem Lumírem Olšovským, zpěvní texty jsou pak z dílny osoby nejpovolanější, znamenitého textaře, překladatele a redaktora Michaela Prostějovského. Dalo se předpokládat, že tentokrát vznikne dílo, které snad nezaplane pouze v jednom divadle, v jediném provedení.
Ve středu 11. března se zmiňovaný titul, avšak pod pozměněným názvem Přízrak Londýna, dočkal premiéry na pražské muzikálové scéně, konkrétně v Divadle Hybernia. Na inscenaci se podílí stejný inscenátorský tým, kulisy, kostýmy i stavba scén je až na několik nepříliš podstatných úprav totožná s původní autorskou verzí. Režie se opět ujal zkušený Lumír Olšovský, v poslední době už více pedagog a režisér (nastudoval např. Jeptišky, Funny Girl, Divotvorný hrnec, Čardášovou princeznu, Orfea v podsvětí, Sněhovou královnu), než herec, byť je sám nositelem Ceny Thálie. Do Hybernie byla přenesena i skvělá atmosféra potemnělého Londýna, jak jí navrhl scénograf Ondřej Zicha, autenticky působí i výpravné kostýmy Kateřiny Bláhové. Novou členkou inscenačního týmu je choreografka Carli Jefferson, která vystřídala Martina Gogu.
Přízrak Londýna začíná v zaplivané hospodě, kde se schází prostitutky, pasáci a jejich kumpáni. Z vězení se právě vrací hrozivě vyhlížející násilník Chuck, jenž jednu z prostitutek obviňuje z udavačství a surově ji zmlátí. Vyhrožuje, že tak dopadne každá, která s ním přijde do křížku. Zanedlouho je nalezena první oběť… Do děje postupně vstupují další postavy, mladík Sean, jenž se zakouká do sestry jedné z lehkých žen, jeho kamarád – tak trochu naivní malíř Henry, podivný lékař či senzacechtivý novinář. Zakrátko udeří vrah znovu, s ještě větší brutalitou. Jednu z děvek doslova vykuchá. Obětí přibývá, policie je bezradná, veřejnost pase po pachateli. Začíná hon na Jacka Rozparovače, jak se tajemná osoba nazývá. Je jím někdo z Whitechapelu či naopak zvenčí? V podezření jsou všichni – kriminálník Chuck, soudní lékař, Sean, Henry i novinář, který se na aféře záměrně přiživuje. Každá z postav může být vrahem, jak je napsáno v podtitulu muzikálu…
První dějství v Hybernii naskicovalo základní osu příběhu, jen občas, snad vinou matnějších hereckých výkonů v epizodních rolích (Chuck, novinář, doktor Adams…), ztrácelo tah. Skvělý byl naopak Dědek v podání Miloslava Mejzlíka či představitelé dětských rolí, Mikuláš Matoušek a Natálie Grossová – vždy, když se objevili na jevišti, proběhlo něco divadelně zajímavého. Druhé jednání bylo hudebně i herecky hutnější a udrželo diváky v napětí až do samého konce. K nejvýraznějším postavám muzikálu patří prostá švadlenka Evelyn, jež se vlastně v Whitechapelu ocitá náhodou, když navštíví svou sestru, jednu z prostitutek. Nachází zde špínu, brak, mozaiku lidských osudů, ale také lásku. Při premiéře tuto roli bravurně odzpívala Michaela Nosková, excelentní zejména ve vypjatých pasážích. Herecky bych možná čekal výraznější odstínění od ostatních ženských postav, Evelyn by měla být sice odvážná, ale také nezkažená, něžná. Za nepříliš šťastné považuji obsazení Jana Kopečného do role charismatického, trochu záhadného Seana (alternuje výraznější Ondřej Bábor). Kopečný je vynikajícím představitelem romantických typů, pro tyto role jej předurčuje jak tenorový hlas, tak princovský vzhled. Byl by jistě dobrým Henrym, Sean by však měl být drsnější, průraznější baryton, nikoli prvoplánově kladný hrdina, ale chlapík, o němž si nevíme co myslet. Je to důležité i pro osu příběhu, aby nebylo zřejmé, kdo je vrahem, již před přestávkou.
Jan Cina, tajemným hlasem své matky vedený tápající mladík Henry, je naopak herecky autentický, zprvu citlivý a nesmělý mladík se velmi přesvědčivě mění v nepříčetného rozervance a zrůdu. Dominantní postavou celého premiérového obsazení pak byla Jana Musilová coby ona šílená Matka, vskutku démonická bytost se vším všudy, herecky i pěvecky brilantní, byť v prakticky epizodní roli. Divadelní debut se podařil i Ivaně Gottové (Jane), přestože mezi živými není na jevišti právě dlouho. V dalších rolích zaujali Barbara Chybová (krásná Kitty), Vanda Károlyi (Betty), zaskakující Lumír Olšovský (Komisař Hudgens ), Radka Pavlovčinová (Annie) či Olga Želenská (Stará). Příliš humoru z karikatury královny Viktorie nevytěžila Ilona Csáková.
Muzikál Přízrak Londýna patří v obrovském množství autorských titulů posledního dvacetiletí k těm, jenž nabízí zajímavý námět, tajemnou atmosféru a nádhernou výpravu.
Foto:
1, 3, 5) Josef Hrubý
2, 4) Martin J. Polák
