Pařížský život se v Plzni nehrál dlouhých šestatřicet let, byť patří k oblíbeným operetám Jacquese Offenbacha. Jedním z důvodů může být skutečnost, že v díle vystupuje na dvacet sólistů, z toho čtyři tenoristé, kteří jsou snad celosvětově nedostatkovým zbožím. A dílo nemá ucelenou dějovou linku, je jen jakousi komediální férií vystavěnou na zážitcích švédského šlechtického páru, který si chce, ale každý po svém, užít návštěvu Paříže. Přesto titul zakladatele francouzské operety vzbudil nadšení a po právu jej tedy na repertoár vrací i Divadlo J.K. Tyla v Plzni, tentokrát v nastudování souboru opery.
Světovou premiéru měl Pařížský život 31. října 1866 v Théâtre du Palais-Royal v Paříži a Offenbach jej napsal na libreto osvědčené autorské dvojice Henriho Meilhaca a Ludovica Halévy. Děj není žádným uceleným příběhem, spíš se jedná o sled zábavných scén. Opereta líčí život v městě nad Seinou, kam přijíždí švédský baron Gondremark se svou chotí. Oba si chtějí pobyt v Paříži pořádně užít, leč každý po svém. Zatímco baronka touží po návštěvě Opery, baron se těší na pověstné pařížské dámičky. O jeho zábavu se postará mladý muž Raouol de Gardefeu, který se vydává za průvodce cizinců, a s pomocí sluhů a dalších pařížských postaviček sehrají baronovi nóbl pařížskou společnost. A co na to baronka? Jako v každé dobré operetě nakonec všechno dobře skončí…
Režijně se díla ujal Zbyněk Brabec, zkušený zpěvák a vzdělaný dramaturg, jenž se vedle opery operetě systematicky věnuje. V Plzni již nastudoval Čardášovou princeznu, další světoznámé operety uvedl v Olomouci, Ústí nad Labem i na Pražské konzervatoři. Pařížský život existuje v mnoha verzích. Inscenátoři zvolili čtyřaktové provedení, ovšem zásadním způsobem proškrtali partituru, z níž zmizely časté repetice a několik méně zábavných ansámblových čísel. České dialogy Evy Bezděkové doznaly změn menších. Obecně lze tedy říci, že se v nové plzeňské inscenaci více mluví a méně zpívá, než jsme zvyklí z francouzských nahrávek. Děj však získal větší dynamiku a představení únosnou délku. Řada scén je skutečně vtipných, zejména výstupu barona Gondremarka. K velkooperetní podívané významnou měrou přispělo výtvarné pojetí. Josef Jelínek navrhl velmi slušivé a elegantní dobové kostýmy, scéna Jana Kříže (mj. velmi vytíženého muzikálového herce) je střízlivá a vzdušná, aniž by působila chudě. Zároveň jeviště nesvírá, takže poskytuje hercům i tanečníkům v mnoha zalidněných scénách dostatek prostoru. Velkou dynamiku představení dávají neotřelé, někdy až muzikálově vystavěné choreografie Petry Parvoničové.
Jiří Petrdlík patří k nemnoha českým dirigentům, kteří se operetním žánrem zabývají bez despektu a se zaujetím. Operní orchestr pod jeho vedením hrál svižně a technicky přesně, s kovovým zvukem, který se mi však mnohdy zdál až příliš robustní. Mohu ale porovnávat pouze s jediným živým provedením, které jsem viděl a slyšel před lety v Brně. Rovněž nemohu posoudit, nakolik originální partituru, mnohdy pokroucenou mnoha úpravci, se produkci podařilo sehnat.
V mnoha rolích se uplatnili domácí sólisté, hosté i členové operního sboru. Baron von Gondremark patří k dalším povedeným kreacím Jana Ježka, jenž dominuje na jevišti téměř vždy, ať se jedná o operetu, muzikál či operu. Jeho manželku Christine opatřila Eva Brabcová elegantním zjevem, ale menším sopránem. Strůjci celého příběhu jsou v úlohách dobře uvěřitelných floutků Raoula a Bobineta Jakub Hliněnský a Ondřej Koplík. V mnoha převlekových scénách hrají klíčové úlohy také švec Jean Frick a rukavičkářka Gabriela. Spolehlivě zpívající Jakub Turek tentokrát zůstal trochu ve stínu ostřílenější Radky Sehnoutkové, která sice v první polovině představení přehrávala a sklouzávala k zavedeným operetním klišé, ale po přestávce, kdy inscenace získala větší nadsázku, podala velmi pěkný výkon. Téměř civilně a s grácií odehrála zpěvačku Metellu Barbora Polášková. V dalších rolích zaujali Zuzana Kopřivová (Pauline), Ondřej Socha (Brazilec) či Pavel Horáček (Alfréd). Nemohu neuvést, že se vyplatí zajít i na alternace, kterým nebyla svěřena 1. premiéra. Zejména skvělé výkony Pavla Klečky (Gondremark) a Lenky Pavlovič (Gabriela) během zkoušek naznačily, že se diváci mají nač těšit.
Pařížský život svojí výpravností a jiskřivou Offenbachovou hudbou nadchne příznivce klasické operety, kterých ani dnes neubývá. Kéž by se některý z klenotů lehkonohé múzy dostal na plzeňská jeviště každou sezonu!
Foto: Pavel Křivánek