Donaha!, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
Muzikál Donaha! (v originálu The Full Monty) patří k vůbec nejúspěšnějším americkým titulům na českých jevištích. Od roku 2005, kdy měl českou premiéru v Liberci, se hrál už dvanáctkrát, tedy prakticky co rok, to nová inscenace. Po Brně, Praze, Ostravě, Mostu či Pardubicích se letos dočkali i plzeňští diváci.
Příběh o mužích, kteří ztratili práci v ocelárnách a ze zoufalství se pustí do striptýzového programu, aby si vydělali na živobytí, je dostatečně znám už z filmu, který se stal předobrazem úspěšného muzikálu. Dialogy doplnily svižné písně Davida Yazbeka. Děj se přesunul z britského Sheffieldu do amerického Buffala a přibyla jedna z charakteristických postav muzikálu, stárnoucí pianistka Jeanette Burmeisterová.
Ač se diváci téměř celé představení smějí a dílo připomíná ironickou komedii britského střihu, ve skutečnosti se jedná o sociální drama. Tak k němu přistoupil i režisér Dalibor Gondík, sám výborný herec, který v muzikálu Marilyn sehrál Arthura Millera tak znamenitě, až jsem zapomněl na příšerná GoGo Show z doby „nováckého“ pravěku. Gondík rozehrál doslova celé divadlo – zatímco o jeviště se dělí herci s orchestrem, k divákům mají blíž. Místo první řady sedadel vznikla improvizovaná forbína, některé scény se odehrávají v hledišti. Zvolené řešení krásně konvenuje se scénografií Daniela Dvořáka. Jeho exteriéry jsou jen obrazotvorně nahozené, pánské toalety, tančírna nebo nepostradatelné auto ale působí zcela reálně.
Donaha!, Lucie Zvoníková a Pavel Režný, foto: Martina Root
A když už hovořím o autě, je třeba říct, že právě scéna, kdy se jeden ze zoufalců pokouší otrávit výfukovými plyny, vyznívá v muzikálu mnohem lépe a srozumitelněji než ve filmu, jenž má obvykle v podobných scénách díky možnosti střihu navrch. Podobně brilantní je sekvence rozkurážených žen na pánských záchodcích. Zřejmě už sám autor libreta McNally pochopil, kde jsou stěžejní místa komiky a v divadelní verzi na ně položil důraz. Humor se z české verze nevytratil díky povedenému překladu Pavla Dominika.
Celý muzikál stojí netypicky na šestici mužů. Oněch ocelářů, kteří ztrátou zaměstnání přišli nejen o pravidelný příjem, ale také o svojí důstojnost a své sny. Pokud se rychle nevzchopí, někteří z nich přijdou i o své děti, manželky a přítelkyně. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Tak se zrodí myšlenka na pánský striptýz, kde se půjde donaha. Celé skupince velí charismatický Jerry Lukowski, jehož v Plzni sehrál Jozef Hruškoci jako chlapa s vizí spokojeného života, kterou mu někdo přerval, ale on se odmítá vzdát. Přemýšlí, špekuluje, váhá, zatímco jeho žena Pam má jasno – chce žít v klidu a spokojeně, k čemuž jí napomáhá nový přítel Teddy Slaughter (Michal Lieberzeit). Petra Vraspírová se krásně drží v roli, nepřehrává, je umírněná i rázná, podle toho, jak velí ženská logika. Znamenitě napsanou postavu jejich synka Nathana, jehož časté hlášky „tvrdí muziku“, sehrál okouzlujícím způsobem Miloslav Frýdl.
Donaha!, DJKT Plzeň, foto: Martina Root
Než se dostanu k dalším protagonistů svlékací show, nesmím opomenout strhující výkon „skutečného“ striptéra v podání Pavla Režného či krásnou figurku již zmíněné svérázné pianistky, kterou neopakovatelně ztvárnila Venuše Zaoralová Dvořáková. A teď ti chlapi: Jedním slovem jsou úžasní, ať už se jedná o brilantně zpívajícího Tomáše Savku, který hraje rozkošného tlouštíka Bukatinského, směšně naivního tanečníka s dobrým vybavením Pavla Klimendu, mamánka Adama Reznera nebo decentního Romana Krebse, jenž dokáže měsíce tajit ztrátu zaměstnání před manželkou. Pro roli Noaha, řečeného Bejka, bychom těžko hledali charakterističtějšího představitele, než kterým byl zpěvák Richard Tesařík. Až dojemně pak působil striptýzový pokus dirigenta Pavla Kantoříka, který se objevil na scéně coby Reg Willoughby a dovedl trapnost okamžiku do fatální dimenze. Výborný nápad! Připomínat, že s taktovkou v ruce se mu vedlo daleko lépe, snad ani nemusím, orchestr pod jeho vedením šlapal jako hodinky. Stylové kostýmy navrhla Zuzana Straková, temperamentní choreografie secvičila Ivana Hannichová a výbornou company sezpívala Sára Bukovská.
Plzeňští „striptéři“ s radostí ukazují svá nedokonalá těla, pitvoří se a baví, stále na pozadí onoho sociálního dusna. Až se jim budete smát, zamyslete se, co přimělo normální chlapy svlékat se před davem nadržených paniček. Třinácté české Donaha! se prostě povedlo.
PLZEŇSKÝ DENÍK ze dne 24. května 2018
Donaha!, Eva Staškovičová a Tomáš Savka, foto: Martina Root
