Již zítra má ve Velkém divadle v Plzni premiéru slavná opereta Oskara Nedbala Polská krev. Svoji premiéru měla tato opereta ve vídeňském divadle Carltheater 25. října 1913. Přesně dva měsíce po premiéře zazněla Polská krev v českém překladu právě na scéně plzeňského divadla. Po sto letech se režie tentokrát chopil známý operní, operetní a muzikálový pěvec Jan Ježek, za dirigentským pultem se vystřídají Jiří Petrdlík s Pavlem Kantoříkem. Na jevišti se představí celá řada renomovaných operních i operetních pěvců. Do role Heleny, dcery statkáře Jana Zaremby, byla obsazena vedle Anny Klamo sopranistka plzeňského divadla Radka Sehnoutková. Na svém kontě má už operetních rolí celou řadu. Její vůbec první ztvárněnou postavou na profesionálním jevišti byla slečna Peppi Pleningerová ve Straussově Vídeňské krvi. Následovala služebná Adéla ze slavné operety Netopýr, ve které se Radka objevila kromě své domácí scény i v nastudování ústeckého divadla a také ve Státní opeře v Praze v rámci projektu Vivat opereta. Velký úspěch sklidila jako Miss Mary Lloyd v Kálmánově Vévodkyni z Chicaga. Před premiérou Polské krve jsme ji požádali o rozhovor.
Jak moc obtížný je pro operního zpěváka přesun k operetě? Přece jen, opereta je specifický žánr, který vyžaduje dobrý zpěv, jevištní řeč i činoherní herectví.
Operetu jsem vždycky měla ráda pro její lehkost, bezstarostnost a krásné melodie. Ovšem to neznamená, že opereta je lehká pro interpreta. Je třeba se naučit, jak se v tomto žánru pohybovat. Nebylo od věci, když se jí dříve umělci speciálně věnovali. V operetě musíte zvládnout nejen zpěv, ale i celou řadu dalších faktorů. Především naučit se plynule přecházet z mluvení do zpěvu a sladit obojí tak, aby próza vyzněla přirozeně. To je prubířským kamenem pro každého kumštýře. Nepodpoří vás zvukomalebnost orchestru, udané tempo, notový zápis, ani vepsané pauzy. V próze všechno tvoříte sám. O každé větě musíte přemýšlet a správnou modulací hlasu dospět k pravému významu myšlenky. Když tohle nezvládnete, vaše věta může vyznít jinak, než má. V Polské krvi nás zasvěcuje do tajů prózy režisér Honza Ježek, sám zkušený kumštýř a praktik s velkým darem mluveného slova. Když rozlousknete tento oříšek, čeká vás hned další, a to v podobě skloubení zpěvu a pohybových aktivit s obvykle náročnější choreografií, než je v opeře.
Která z vašich dosavadních operetních rolí vás posunula dál, kterou máte nejraději?
Nejvíce mi asi dala krásná role Miss Mary Lloyd, vévodkyně z Chicaga. Byla to velmi výrazná postava s postupným citovým vývojem a pro mne výborná herecká škola. Dílo samotné je řazeno na pomezí operety a muzikálu a mé pojetí obsahovalo hodně tanečních čísel, doslova co píseň, to tanec. Zjistila jsem, že je možné tancovat tak, že jakoby plujete parketem, neuhoníte se a můžete při tom i zpívat. Zkušenost k nezaplacení. Moc mě to bavilo (smích)!
Helena má s Mary Lloyd vlastně dost společného.
Obě jsou hlavní představitelky titulů. Mají shodný vývoj citů ke svému jevištnímu partnerskému protějšku. Z počátku k němu necítí žádnou lásku, nic nenapovídá tomu, že se na konci díla budou milovat. Postupným poznáváním jeden druhého však začínají sobě propadat a na konci díla je ruka v rukávu. Hudba je ale hodně rozdílná.
Polská krev je opereta se vším všudy a užijete si tance stejně jako ve Vévodkyni. Prozraďte nám, jak se tančí v Polské krvi?
Doufám, že se publikum bude dobře bavit. Choreografie je zdařilá a nápaditá. Snad mohu prozradit, že ve známém duetu Blondýnky sladké zatančí Helena s Popielem i plzeňskou polku s obkročákem. Wanda s Bolem zase předvedou temperamentní tanec krakowiak.
Typ sympaticky emancipovaných žen jste si několikrát vyzkoušela i v opeře. Zuzanka ve Figarově svatbě, Karolína ze Dvou vdov, Papagena v Kouzelné flétně, Adina v současnosti uváděném Nápoji lásky. Má některá z těchto rolí blízko k operetě? Připomeňme si výstup Papageny v mluvené scéně, v níž jste převlečena za starou ženu, a ve které spolehlivě rozesmějete publikum.
Hrát Papagenu je pro mě zábavné a mám velikou radost, že se mi podaří mluvenou řečí lidi rozesmát přesto, že nejsem činoherec. Blízko k operetě měla Karolina, velmi činoherní role, ačkoliv zpívaná. Náramně jsem se v ní vyřádila a měla jsem ji moc ráda, jak po hudební, tak po herecké stránce. Adina je krásná postava, pěvecky virtuózní, hodně mě posunula dál. Dá se říct, že téměř všechny představitelky, které jsem ztvárnila jsou silné a hrdé ženy.
Baví vás právě takové role?
Baví. Ale musím přiznat, že jsem si vždycky chtěla zahrát i nějakou vážnou roli. Třeba postavu, která umře na jevišti. Vesměs se propůjčuji veselejším postavám, ale myslím si, že zahrát tragickou roli je lehčí, než zahrát dobrou komedii.
Tragičnosti jste si užila jako Musetta v Pucciniho Bohémě.
To je pravda. Ale netýkala se mé postavy. Jako Musetta jsem prožívala zármutek svých přátel. Mé pocity by byly hlubší, pokud by se bolest týkala mé postavy. Pravdou však je, že jsem se do příběhu Bohémy někdy tak ponořila, že mi na konci tekly slzy. Já ale taková jsem, že své tělo a duši propůjčuji postavě, kterou hraji. Od začátku všech zkoušek o postavě přemýšlím, probírám ji ze všech stran a až na konci do ní jaksi vpluji a začínám na jevišti žít její život. Když mě oblečou do kostýmu, tak už to nejsem já, ale nová postava.
Jakou roli, ať operetní či operní, byste ráda hrála?
Mojí skutečně vysněnou rolí je Janáčkova Liška Bystrouška. Tu bych si opravdu moc přála ztvárnit na jevišti.
Děkuji vám za rozhovor a přeji, ať se vaše přání naplní.
Oskar Nedbal: POLSKÁ KREV
Libreto: Leo Stein
Překlad: a úprava: Luboš Šterc, Jindřich Janda
Zpěvní texty: Zdeněk Knittl
Režie: Jan Ježek
Dirigenti: Pavel Kantořík, Jiří Petrdlík
Choreografie: Petr Jirsa
Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Josef Jelínek
Dramaturgie: Jiří Untermüler
Sbormistr: Zdeněk Vimr
Osoby a obsazení:
Jan Zaremba, statkář: Tomáš Bartůněk, Dalibor Tolaš
Helena, jeho dcera: Anna Klamo, Radka Sehnoutková
Hrabě Boleslav Baraňski: Jaroslav Březina, Josef Moravec
Bronio Popiel, jeho přítel: Tomáš Kořínek, Juraj Nociar
Wanda Kwasiňská, primabalerina: Barbora Polášková, Jana Foff Tetourová
Jadwiga, její matka: Venuše Dvořáková, Hana Spinethová
Mirski: Roman Krebs
Gorski: David Cody, Josef Jordán
Wolenski: Josef Dušek, Jan Fraus
Senowič: Miro Bartoš, Martin Borovský
Baronka Drygalská: Kamila Burdová, Ivana Klimentová
Komtesa Napolská: Dagmar Kordová, Adéla Lučanská
Wlastek: Jiří Langmajer
Foto: Pavel Křivánek (Polská krev)
1) Radka Sehnoutková, Dalibor Tolaš, Tomáš Kořínek
2) Tomáš Kořínek a company
3) Radka Sehnoutková a Josef Moravec
4) Záběr ze hry
5) Josef Moravec a Jana Foff Tetourová
