Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu, je v podstatě jediným českým nakladatelem, který se krom jiných žánrů věnuje také klasické operetě. Díky zmíněným aktivitám si posluchači mohli obohatit své fonotéky již o kompletní nahrávky Mamzelle Nitouche, Netopýra, Polské krve a několik kompilací. Nyní Radioservis vydává dvou CD další Straussovy operety Cikánský baron. Ta je vedle Netopýra druhým nejúspěšnějším jevištním dílem Johanna Strausse ml., a to z několika důvodů. Samozřejmě především díky autorově geniální hudbě a jejím rytmům, působivým kontrastům temperamentního cikánského živlu a lyrické složky, i výstižnému zachycení atmosféry s prvky lokálního koloritu. Základ k úspěchu položila ale i volba námětu a jeho zpracování.

Premiéra Cikánského barona se uskutečnila 24. října 1885 v Divadle Na Vídeňce. V Praze se Cikánský baron objevil poprvé 2. května 1886 v rámci měsíčního hostování souboru Divadla Na Vídeňce v tzv. Německém prozatímním divadle, což bylo karlínské Theater Variété, dnešní Hudební divadlo v Karlíně. Hosté přivezli kromě novinky od Strausse ještě jeho Netopýra a Noc v Benátkách a Millöckerova Žebravého studenta. Nejvíc se ovšem hrál ovšem Cikánský baron, který byl uveden devatenáctkrát: „Není významnější než ostatní operety téhož skladatele, nabízí však obměnu v tom, že kromě valčíkových a polkových rytmů, v nichž je, jak známo, Strauss nevyčerpatelný, je také hojně zastoupena maďarská národní hudba a kromě veselých prvků je zde také víc vážnějších a lyrických,“ psal Prager Tagblatt 3. května 1886.

Chytlavé melodie Cikánského barona působí dodnes, právě tak jako efektní instrumentace. Šťastně odvážená dávka temperamentu, lyrického citu a humoru přidělily v tvorbě Johanna Strausse této operetě zvláštní postavení, které dílu také zajistilo trvalou životnost u nás, v Evropě i Americe. Nejznámější melodie “Vím proč mám život rád”, mnohdy estrádně zpívaná v překladu “Cikánský baron jsem já”, téměř zlidověla.

JOHANN STRAUSS ML.
Johann Strauss ml. (1825-1899), člen rozvětvené rodiny vídeňských hudebníků, napsal za svého života okolo 500 skladeb. Patřily mezi ně polky, valčíky, pochody, operety a jedna neúspěšná opera, kterou považoval za největší propadák své tvorby. Zato na operetním nebi sklízel Strauss úspěchy přímo kolosální. Napsal jich celkem 15, nedokončená Vídeňská krev je jeho šestnáctou operetou. Jejich výčet začíná titulem Indigo a 40 loupežníků (1871), následuje Karneval v Římě (1873), Netopýr (1874), Caglistro, slavný kouzelník (1875), Princ Metuzalém (1877), Hra na slepou bábu (1878), Královnin krajkový šátek (1880), Veselá vojna (1881), Noc v Benátkách (1883), Cikánský baron (1885), Simplicius (1887), Kněžna Ninetta (1893), Jabuka (1894), Waldmeister (1895) a Bohyně rozumu (1897). Největšího úspěchu dosáhl s Netopýrem a Cikánským baronem. Jeho operní pokus nese název Rytíř Pásmán.

2CD Johann Strauss – Cikánský baron

Opereta o 3 dějstvích

Režie Oldřich Nový
Rozhlasová nahrávka z roku 1953
Pražský rozhlasový orchestr řídí Vlastislav Antonín Vipler
Pěvecký sbor Československého rozhlasu v Praze, sbormistr Jiří Pinkas

Účinkují:

Ladislav Mráz: Kálmán Zsupán
Jaroslava Procházková: Saffi
Oldřich Kovář: Sándor Bárinkay
Ludmila Hanzalíková: Czipra
František Voborský: Hrabě Homonay
Bořek Rujan: Hrabě Carnero
a další

Bonus:
scény z operety Cikánský baron – nahrávka z roku 1962
Účinkují: Vladimír Jedenáctík, Beno Blachut, Ivana Mixová, Milada Šubrtová, Milan Karpíšek, Antonín Votava