Na Činoherní scéně Městského divadla v Brně právě probíhají poslední zkoušky muzikálu Donaha! libretisty Terrence McNallyho a hudebního skladatele Davida Yazbeka, který zde bude mít 17. a 19. května v režii Stanislava Slováka premiéry. Ve čtvrtek 9. května proběhla k chystanému představení tisková konference.
Dodnes velice úspěšné filmové zpracování příběhu o šesti ocelářích, kteří přijdou o práci a ocitají se v tak hluboké finanční tísni, že se nakonec neváhají uchýlit k tomu, ukazovat své tělo za peníze, vzniklo v režii Petera Cattanea v roce 1997. Ohlas britského filmu vyprovokoval reakci na druhé straně Atlantiku – a tak se z britského filmu stal americký muzikál. Děj se tudíž přesunul z Scheffieldu do Buffala. Tahle lokalita zůstává v brněnské verzi zachována. Množily se dotazy a úvahy, jestli Donaha! nepodrobit lokálnímu přesunu, podobně jako to udělali s dílem v Národním divadle Moravskoslezském v Ostravě, kde se velice úspěšně uvádí s podtitulem Hole dupy v jazykové úpravě známého blogera Ostravaka Ostravskiho. V Ostravě je ovšem velice silná hornická komunita, přesun do Brna by dle tvůrců nefungoval tak dobře, navíc by se mnozí nevyhnuli srovnávání s My Fair Lady, která se na místním Zelňáku objevuje téměř čtrnáct let. Bude se tudíž jednat o rekonstrukci doby devadesátých let v jednom americkém městě.
Muzikál měl českou premiéru v roce 2005 v Liberci a od té doby se objevil na řadě českých jevišť. Nicméně v Brně bude teprve podruhé k vidění s živým orchestrem a zcela premiérově v originální broadwayské orchestraci pro třináct muzikantů a dirigenta.
Diváky, jež si koupí lístek na muzikál, bude určitě zajímat hlavně jedna věc. Půjdou účinkující opravdu do naha? Sami herci říkají, že pokud někdo do tohoto představení nastoupí, musí od začátku počítat s tím, že se od něj čeká, že se svlékne. Přitom příběh, jejž diváci uvidí, primárně vůbec není o svlékání či nahotě, ale o tom, že i když jsou všichni švorc, tak můžou držet pohromadě. Je to o rodinné soudržnosti, o obětavosti. Jeden z mužů bojuje o syna, druhý o ženu, další je outsider bez přátel. To, že se pánové uchýlí k vydělávání peněz striptýzem, je pouze shoda náhod a okolností. Rozhodně by nahota neměla být brána jako hlavní téma příběhu, protože není jen pro efekt, nýbrž má svůj hlubší smysl. Podle slov Zdeňka Junáka „by se muzikál mohl klidně jmenovat Oceláři bez práce, ale na ten by asi nikdo nepřišel.“
Jestli vzít na Donaha! i děti, to už nechávají tvůrci na rozhodnutí samotných rodičů. Říkají ale, že „nahota je přirozená věc. A představení rozhodně nebude sprosté.“ Pro děti může být blízká postava Nathana Lukowskiho, kterého ztvárňují v alternaci dva chlapci (Dominik Brychta, Tomáš Dalecký), ne starší dvanácti let. Na výchovu dětí by neměl mít muzikál špatný vliv a ani by neměl jít špatným příkladem.
Dílo se bude hrát v překladu Pavla Dominika, který v Čechách funguje už řadu let, nebyl důvod pracovat na nových textech. Choreograf představení Michal Matěj si zde odbývá svůj debut, jedná se o jeho první samostatnou choreografickou práci. Sám se k tomu vyjádřil slovy: „Měl jsem určité vize, ale zároveň i obavy, jestli budou mé představy uskutečnitelné. Nicméně dostal jsem k dispozici tak úžasný materiál, že s ním byla radost pracovat a diváci se určitě mají na co těšit, protože něco takového ještě nikdo neviděl. Pracoval jsem s profesionály, kteří hrají muzikálové divadlo. Nejhorší na tom bylo je odnaučit tančit. Museli vypadat tak, jakože to neumí.“
Na otázku, čím je představení originální, čím by mohlo lidi zaujmout, odpověděli herci hláškou přímo z představení: „Jsme lepší. Protože jsme jiní.“ Téměř tříhodinové představení bude plné humoru a rozhodně nebude nudit. Základem je kvalitní příběh, na kterém je všechno postaveno. V hlavních rolích se divákům představí Petr Štěpán, Jakub Uličník, Lukáš Janota, Igor Ondříček, Michal Isteník a Zdeněk Junák. Dále pak Zdena Herfortová, Markéta Sedláčková, Johana Gazdíková nebo Hana Holišová, Jana Musilová a další. Bude se hrát v hudebním nastudování Karla Cóna, na scéně Jaroslava Milfajta, v kostýmech Andrey Kučerové a Elišky Ondráčkové, v dramaturgii Jana Šotkovského a pod dirigentskou taktovkou Karla Cóna a Emy Mikeškové.
Na závěr by ale ještě měla přijít odpověď na otázku, jež už tu byla nastíněna. Půjde se opravdu do naha? Samotní tvůrci i herci řekli, že tenhle moment je jednoduše v rukou osvětlovačů. Dokonce i v původním scénáři je psáno, že v určitý okamžik je vše závislé na technice. Takže pro zvědavce nezbývá, než se opravdu přijít podívat.
