Dvě představení Prodané nevěsty se slavným sborem “Proč bychom se netěšili” otevřela 1. a 2. září Nové divadlo v Plzni, která od nynějška plně nahradí v květnu uzavřené Komorní divadlo. Zatímco úplně první představení v novostavbě bylo určeno pro širokou veřejnost, dnešní provedení plzeňský magistrát věnoval významným hostům. Ovšem i pondělní představení se známými osobnostmi jen hemžilo. Před prvními tóny předehry promluvil nový ředitel DJKT Plzeň Martin Otava, primátor Plzně Martin Baxa a jeho náměstkyně Eva Herinková. V hledišti krom věrných abonentů a uměnímilovných diváků seděla i celá řada novinářů, hudebníků, výtvarníků či pedagogů a lékařů. Atmosféra tak možná byla srdečnější, než o den později.
Ponechme teď stranou nemalé technické problémy s dokončením stavby a zprovozňováním technologií (sám primátor Baxa poznamenal, že ‘byly okamžiky, kdy nevěřil, že bude divadlo v termínu otevřeno’) i podle mého názoru problematickou volbu titulu (domnívám se, že moderní divadlo mělo být otevřeno moderním muzikálem) a pojďme se Novým divadlem projít. Pominu-li nechuť některých diváků k betonu jakožto převládajícímu materiálu, interiér divadla je pro mne příjemným překvapením. Za hlavním vchodem se nachází vzdušné atrium s recepcí, šatnami a dominantním schodištěm do prvního patra, odkud se vchází do hlediště bez balkonů, avšak s velmi výraznou elevací. Za zvlášť vydařený považuji foyer divadla, jemuž zřejmě hodně prospěla instalace obrazů a fotografií. Opět dominuje světle šedá, černá a hnědá barva, uprostřed s velkým a dostatečně dimenzovaným barem. Patnáct stolků se jeví jako optimální počet. Celek, zejména pokud je divadlo zvenčí průhledy ve fasádě barevně osvětlováno, působí opět příjemně a vzdušně.
Hlediště ohromí svojí velikostí. Skoro se návštěvník podiví, zda tohle je náhrada Komorního divadla. Dvaadvacet řad pojme 461 diváků. Prostor pro nohy je zatím ze všech scén, které jsem navštívil, nejvelkorysejší, je znát, že by sem bylo možno umístit sedadel klidně o třetinu víc. Cítíte se jako v letadle u nouzových exitů… Jaký to rozdíl třeba v porovnání s pražskou Hybernií. Opět – konzervativnějším divákům vadila například odkrytá vzduchotechnika, ovšem pokrok nezastavíš a Fellner s Helmerem už nežijí… Orchestřiště není klasické, ale je tvořeno propadovými stoly, dirigent je navíc snímán kamerou na dvě velkoplošné obrazovky.
Za výrazné plus považuji, že se v Novém divadle dá hrát akusticky, což dokázala již zmíněná představení Prodané nevěsty. Orchestr i hlasy tu sice znějí “jinak” než ve Velké divadle, zvuk je méně barvitý i méně hutný (přitom rezonanční desky nedostatky spíše zvýrazňují, než zakrývají), ale v zásadě je zde možné bez ozvučení hrát, s tím, že se zvuk mnoha prostředky dá ještě postupně vylepšit. Vždyť první představení bylo vlastně akustickou zkouškou s publikem. Jak bude sál znít při plném ozvučení muzikálového představení, zjistíme už zítra při inscenaci Footloose aneb Tanec není Zločin.
V hlavních rolích obou představení, které dirigoval šéf orchestru DJKT Plzeň Oliver Dohnányi, vystoupili jako Mařenka Ivana Veberová, v roli Jeníka Aleš Briscein, jako Kecala jsme slyšeli Jana Šťávu a v roli Vaška Tomáše Kořínek. Jak už bylo řečeno, dnešní slavnostní představení věnovalo město oficiálním hostům. Mezi mini nechyběl ministr kultury Daniel Herman, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, senátoři i členové Poslaneckého sněmovny, rektorka ZČU Ilona Mauritzová či rektor ČVUT Petr Konvalinka. Do Plzně přijela také Dagmar Havlová, režisér Ladislav Smoček a ředitelé dalších tuzemských divadel – brněnského NDB Martin Glaser, Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil či předseda Asociace profesionálních divadel ČR a ředitel MDB Stanislav Moša. Pozváni byli také předchozí ředitelé DJKT, Mojmír Weimann, Jan Burian a Ilja Racek. Úvodní slovo krom jiných pronesli ředitel DJKT Plzeň Martin Otava, primátor Plzně Martin Baxa a náměstkyně primátora pro oblast kultury a cestovního ruchu Eva Herinková (na snímku).
Slavnostnímu otevření předcházel Průvod Vendelín, který se v 15.30 vydal z Proluky v Křižíkových sadech centrem města, aby zakončil svou pouť před budovou Nového divadla. Na náměstí Republiky se k průvodu přidal primátor Plzně Martin Baxa a plzeňský biskup Mons. František Radkovský. Pochod centrem vyvrcholil příchodem k novostavbě, kde František Radkovský Novému divadlu požehnal.
Nové divadlo má jistě řadu dětským nemocí. Bude třeba zapracovat na lepším zvuku, ale také třeba vyladit klimatizaci sálu (zatímco uprostřed hlediště bylo teplo, v předních řadách občas nepříjemný chlad). Celkově je ale první dojem z interiéru příjemný, ať až svým atriem, hledištěm a foyerem, pěkné jsou i bary a rozlehlá přízemní restaurace s pianinem a živou hudbou. Doufejme, že si sem diváci najdou cestu!
Foto:
2, 3, 4) Pavel Křivánek
1, 5, 6) Vítězslav Sladký
