Pondělní koncert Plzeňské filharmonie, který se koná od 20 hodin v Kulturním domě Peklo, přinese posluchačům hned tři díla Antonína Dvořáka – V přírodě, Karneval a Othello. A také kantátu pro sóla, smíšený sbor a orchestr Leoše Janáčka Amarus. Orchestr bude hrát pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáš Braunera, v sólových rolích vystoupí naši přední operní pěvci, tenorista Jaroslav Březina a barytonista Ivan Kusnjer. Pražský filharmonický sbor připravila sbormistryně Miriam Němcová. Koncert se přenáší do sítí Evropské vysílací unie, organizace sdružující 74 rozhlasových a televizních stanic z 51 států Evropy, severní Afriky a severozápadní Asie.
Dvořákovy předehry V přírodě, Karneval a Othello měly původně souhrnný název Příroda, život a láska. Skladatel je ale později osamostatnil. Předehry představují trojici myšlenkově provázaných skladeb, za jejichž jednotící prvek lze považovat ideu přírody ve všech jejích podobách: Jako živlu životodárného, ale i zničujícího. Dvořák jako by v tomto cyklu přemítal nad kladnými a zápornými stránkami života. Z hudebně stavebního hlediska je stmelujícím prvkem cyklu myšlenka, kterou lze nejspíše nazvat „motivem přírody“. Jedná se o hlavní téma předehry V přírodě, které se objevuje i v obou dalších předehrách. Premiéra všech tří skladeb se odehrála 28. dubna 1892 v pražském Rudolfinu za Dvořákova řízení. Jednalo se o závěrečný koncert skladatelova turné „na rozloučenou“, které uspořádal po českých a moravských městech před svým odjezdem do Spojených států. Díla ještě nebyla uvedena pod svými definitivními názvy, v programu byla označena jako „Příroda“, „Život (Český karneval)“ a „Láska (Othello)“ pod jednotným opusovým číslem 91. Své konečné názvy a jednotlivá opusová čísla předehry získaly až o dva roky později.
Kantátu Amarus zkomponoval Janáček na slova Jaroslava Vrchlického na jaře 1897. Vrchlického dílo pojednává o mladém mnichovi, který žije v klášteře, aniž věděl cokoli o svém původu. Premiéru mělo Janáčkovo dílo v roce 1900.
Jaroslav Březina absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Zdeňka Jankovského, soukromě se pak dále zdokonaloval u Václava Zítka. Od roku 1993 je sólistou Opery Národního divadla v Praze, kde vytvořil řadu stěžejních rolí operního domácího i světového repertoáru, věnuje se rovněž operetě. Bohatá je jeho koncertní činnost, především v projektech barokního a klasického repertoáru, představil se na koncertních pódiích v Japonsku, Rakousku, Norsku, Itálii, Německu, Francii a Španělsku. Podílel se např. na nahrávce Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis, která získala Cannes Classical Awards za rok 2002.
Ivan Kusnjer absolvoval Akademii múzických umění v Praze u prof. Teodora Šrubaře. Umělecky vyzrával na operních scénách v Ostravě a v Brně, od roku 1982 je v angažmá v Národním divadle v Praze. Je trojnásobným držitelem prestižní Ceny Thálie. Získal i Cenu Gustava Mahlera v roce 2000. Jeho repertoár zahrnuje více než tři desítky operních rolí, na dvacet kantát a oratorií a čtrnáct písňových cyklů. Účinkoval na operních scénách a koncertních pódiích v Evropě, Americe i na Středním a Dálném východě.
Foto: Archiv redakce
