Zdá se to až neskutečné, že již uplynulo pět let od okamžiku, kdy proti sobě obrátil zbraň jeden z nejúspěšnějších evropských skladatelů pop music Karel Svoboda. Většina jeho přátel nechápala, proč spáchal 28. ledna 2007 na zahradě své vily v Jevanech sebevraždu. Proč si sáhl na život otec dvouletého syna a velmi úspěšný skladatel, pianista, muzikálový autor a producent? Nejbližší hudebníkovi přátelé hovořili o dlouhodobých depresích, v nichž se Svoboda údajně utápěl, bulvár spekuloval i problémech v manželství s Vendulou Svobodovou nebo o tvůrčí krizi. Mnozí dodnes nevěří, že Karel Svoboda opustil zdejší svět dobrovolně. Ať tak či tak, přišla česká hudební scéna o tvůrce, jaký se nerodí často.
Karel Svoboda původně studoval medicínu a měl se stát zubním lékařem. V roce 1963 založil svojí první kapelu, bigbeatovou skupinu Mefisto, která účinkovala nejdříve v Laterně magice a od prosince 1965 měla stálé angažmá v divadle Rokoko, kde Svoboda dostal příležitost skládat pro novou generaci zpěváků v čele s Václavem Neckářem, Martou Kubišovou nebo Helenou Vondráčkovou. Zde startuje jeho hvězdná kariéra. V roce 1965 vydává první singl se skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer, o tři roky později navazuje spolupráci s Karlem Gottem, pro kterého napsal celkem asi 80 písní, mimo jiné superhit Lady Carneval. Mezi interprety jeho skladeb přibývala postupně další slavná jména – Hana Zagorová, Eva Pilarová, Milan Drobný, Waldemar Matuška, Lešek Semelka, Jiří Schelinger, Michal David, Iveta Bartošová, Petr Sepéši, Marcela Březinová, Petra Janů, Dalibor Janda či italská zpěvačka Anna Rusticano.
Obrovký úspěch zaznamenal Karel Svoboda na poli filmové hudby. Jeho melodie provází například Tři oříšky pro Popelku, Což takhle dát si špenát, Smrt stopařek, Sůl nad zlato nebo seriály Návštěvníci a Létající Čestmír. Geniální je jeho hudební podkres seriálu Cirkus Humberto, se svojí Včelkou Májou dosáhl celosvětové proslulosti.
Od filmu byl již jen krok k muzikálu – nejprve filmovému, k populární Noci na Karlštejně. K napsání prvního divadelního muzikálu se dostává až v první polovině 90. let, kdy inspirován úspěchem českého uvedení Les Misérables píše společně s libretistou Zdeňkem Borovcem a choreografem Richardem Hesem legendárního Draculu. Premiéra se uskutečnila 13.října 1995 v Kongresovém centru v Praze a prvni inscenaci vidělo celkem 1,2 mil. diváků. Krom obchodního úspěchu titul vynesl na výsluní několik českých zpěváků a zpěvaček, zejména do té doby neznámého operního pěvce Daniela Hůlku, který se dokonce stal později Českým slavíkem. Následně byl Dracula uváděn i v zahraničí, přestože na podobné téma existuje několik stejnojmenných cizích děl. Hrál se například nejen v Bratislavě, ale také v Polsku, Belgii, Německu, Švýcarsku či v jihokorejském Soulu. Na pražskou scénu se krvelačný šlechtic vrátil ještě dvakrát, naposled do Divadla Hybernia, opět s Danielem Hůlkou v titulní roli.
Po kolosálním úspěchu Draculy rozpracoval Karel Svoboda několik dalších muzikálových témat. Dokončil ještě Monte Crista (2000) a Golema (2006), mnozí odborníci však tvrdí, že Dracula byl jeho nejlepším muzikálem, jehož kvality se mu nepodařilo překonat. Ukázky z nedokončených muzikálů Marie Antoinetta a Rasputin (na kterém spolupracoval s celosvětově uznávaným libretistou Michaelem Kunzem) jsou zaznamenány na posmrtně vydaném albu “Karel Svoboda: Já tu stojím dál”. S jeho předčasným odchodem přišla česká i evropská scéna o jednoho z nejvýraznějších melodiků posledních desetiletí. Skladatelovu památku dnes připomene TV Barrandov pořadem Největší hity Karla Svobody, v němž zazpívají například Karel Gott, Lucie Bílá, Helena Vondráčková nebo Marta Jandová. Speciální bloky k tomuto smutnému výročí chystá i řada českých rádií.
Foto: Archiv autora
