Hudební skladatel, dirigent, instrumentátor, muzikolog a klavírista, kterého milovala celá Amerika – řeč je o Leonardu Bernsteinovi, jemuž přátelé i vděční posluchači familiárně přezdívali „Lennie“. Zemřel v New Yorku přesně před dvaceti lety 14. října 1990 ve věku dvaaosmdesáti let. Do muzikantského nebe odešel sice v požehnaných letech, ale uprostřed práce. Ještě v květnu 1990 navštívil Prahu a zcela neopakovatelným způsobem oddirigoval závěrečný koncert Pražského jara, slavnou Beethovenovu Devátou. Krásu Prahy se tak vrátil obdivovat po třiačtyřiceti letech – poprvé totiž sklidil nadšené ovace publika na stejném festivalu coby mladý talentovaný dirigent už v roce 1947.
10. října 1990 přinesly světové agentury zprávu, že se Leonard Bernstein kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu rozhodl na příkaz lékařů ukončit dirigentskou činnost a bude se věnovat pouze komponování, psaní a pedagogické činnosti. Nic z toho však nejslavnější americký skladatel a dirigent již neuskutečnil – zemřel o čtyři dny později v noci ze čtrnáctého na patnáctého října…
Bernstein se narodil 25. srpna 1918 ve městě Lawrence, ve státě Massachusetts. Hudbu vystudoval na prestižním Harvardu, poté studoval hru na klavír, dirigování a orchestraci na Curtisově institutu ve Filadelfii a v roce 1940 pokračoval pod vedením dirigenta Sergeje Kusevického v Tanglewoodu. Jeho hvězdnou kariéru odstartoval fenomenální záskok za nemocného Bruna Waltera u Newyorské filharmonie v roce 1943. O patnáct let později se stal hudebním ředitelem tohoto nejprestižnějšího amerického orchestru. Největší hvězdu z něj ale udělaly televizní „výchovné koncerty“, jimiž se snažil popularizovat vážnou hudbu. Vše začalo pořadem „Omnibus“, který měl v letech 1954-1961 deset pokračování . Postupem času svými svéráznými „show“ s orchestrem za zády lámal Bernstein veškeré rekordy sledovanosti a stal se jednou z nejvýraznějších kulturních osobností v USA.
Jako skladatele ho lze zařadit mezi postmodernisty. Odmítal jakékoli škatulkování a nerozlišoval mezi hudbou „vážnou“ a „populární“, ale mezi „dobrou“ a „špatnou“. Mnoho jeho skladeb nejde vůbec zařadit do předem vymezených kategorií, protože jsou často polystylové a polyžánrové. Psal muzikály, balety, oratoria, filmovou hudbu, opery, symfonie, chorály i drobné skladby. Největší úspěch mu přinesl muzikál West Side Story, zkomponovaný na motivy Shakespearova Romea a Julie, ve kterém věčné téma lásky a nenávisti dvou rodů geniálním způsobem přenesl do prostředí současné Ameriky. Nesmrtelná „Westka“ (autory libreta jsou Stephen Sondheim a Arthur Laurents) měla světovou premiéru 26. září 1957 ve Winter Garden Theater na Broadwayi a dodnes je považována za jeden z vrcholů muzikálového žánru. Dílo se s obrovským ohlasem hraje až do současnosti na divadelních jevištích celého světa, Česko nevyjímaje. Pro řadu souborů je jeho nastudování doslova zlomovou uměleckou událostí. U nás si na něj zatím trouflo Státní divadlo Brno, Hudební divadlo Karlín, Městské divadlo Brno a Severočeské divadlo opery a baletu z Ústí nad Labem. Z dalších divadelních titulů zazněla rovněž s mimořádným diváckým ohlasem v pražské Státní opeře Bernsteinova muzikálová opera Candide a na několika místech pak jeho muzikálovo-oratorní Mše.
„Lennie“ Bernstein byl intuitivním skladatelem, klavíristou i dirigentem, jehož byla radost sledovat i s „vypnutým zvukem“. Oplýval darem bavit vážnou hudbou, kterým okouzlil doslova celý svět.
Ilustrační foto: Archiv autora
