V mnohých pramenech se dočítáme, že muzikál do Čech dorazil v podstatě až v roce 1992 spolu s Les Misérables. Což není tak docela pravda, Bídníci sice mají primát první české komerční produkce, ale i v minulosti se u nás hrála řada titulů, některé dokonce nedlouho po světové premiéře /Chicago, Když je v Římě neděle/, byť samozřejmě v daleko nižším počtu než nyní.
Vznikla i plejáda muzikálů původních a pokud odmyslíme díla politicky tendenční, některá z nich byla velmi zajímavá a kvalitní. Několik takových si chceme připomenout v našem novém cyklu „Pozapomenuté české muzikály.“
Dnes se budeme věnovat dvěma titulům, z nichž každý je zcela odlišný – Kleopatra se dočkala slavnějších sourozenců, zatímco Fantom operety je jen slovní hříčkou na název Webberova muzikálu a jeho předlohy.
V druhé polovině 80.let, když psal hudební skladatel Lubomír Veteška s textařkou Evou Pospíšilovou muzikál Kleopatra, řádil na pódiích pozdější autor stejnojmenného a komerčně úspěšnějšího díla Michal David s Kroky Františka Janečka a z rádií zněla jeho spartakiádní Poupata. Na světě také samozřejmě nebyla Cleopatra Kamela Oualiho. Přesto vzniklo dílo výpravné a melodicky velmi bohaté. Vždyť Eva Veškrnová, sestra Dagmar Veškrnové – Havlové a kdysi nesmírně populární brněnská operetní a muzikálová hvězda, přirovnávala Vetešku dokonce ke Karlu Svobodovi! Premiéru měla Kleopatra v plzeňském Velkém divadle 7.října 1989. Paradoxně jí listopadové události ublížily – krátce po premiéře se přestalo hrát, divadla se proměnila v politické diskusní kluby a následný návrat přinesl nejen nová témata, ale i úbytek diváků. Protože Davidovu Kleopatru zná téměř každý muzikálový fanoušek, pro srovnání přinášíme děj dřívějšího zpracování i několik unikátních fotografií z divadelního archivu.
Egyptské tržiště ožívá čtyři desetiletí před Kristem svým typickým ruchem. Kejklíř vypráví, co je nového „ve světě“: Po Caesarově smrti chce Kleopatřina sestra Arsinoe zbavit Kleopatru i jejího synka nároku na trůn. Připlouvá Antonius, zástupce Říma, aby urovnal spor. Podléhá však kráse Kleopatry a vyjadřuje jí náklonnost.
Arsinoe se snaží intrikovat proti vznikajícímu svazku. Když nepochodí, odchází s výhružkami. Antonius přikazuje svým vojákům potopit její loď. Římský senát se dovídá o sílícím vlivu Kleopatry na Antonia a odvolává jej zpět do Říma. Jeho osobní strážci tajně přechází do tábora Antoniova odpůrce Octaviana.
Antonius se po smrti své první ženy Fulvie znovu žení – z rozumu se jeho ženou stává Octavia, sestra druhého člena triumvirátu. Přesto znovu vyhledává Kleopatru, což způsobí další napětí v Římě. Tajně jej vyhledá Octavius, aby ho varoval před otevřeným střetem s Římem. Kleopatra však nezná obavu z porážky a její vliv je stále silnější. Vyslané římské legie se utkají s jejím vojskem u Actia, Egypt je poražen a Antonius coby zrádce zatčen. Kleopatra doufá, že se jí podaří přimět Octaviana k vyjednávání a navrhuje ústupky.
Nakonec neunese pocit viny za Antoniovu smrt a další osud národa. Ovine si kolem paže jedovatého hada a dobrovolně odchází ze života. Muzikál končí oslavným chorálem lidského žití – panovníci sice odcházejí, ale země a její lid žije dál.
Zcela z jiného soudku je hudební komedie Fantom operety hudebního skladatele Miroslava Kořínka, k níž texty napsal známý libretista Ivo Fischer podle humoristického románu Eduarda Fikera. Tato operetní parodie byla poprvé provedena v královéhradeckém divadle 15.října 1988 a o rok později ji nastudovalo ještě Satirické divadlo Večerní Brno.
Děj je skutečnou crazy komedií: Spisovatel Ludvík chce jakkoli zabránit své ženě, aby se vrátila ke své profesi operetní subrety. Proto se vkrade v přestrojení do kanceláře divadelního ředitele, kde sebere překlad jakési švédské operety, která čeká na uvedení a nikdo jí nezná. V noci přepisuje všechny texty do recesní parodie s tím, že tak zabrání nastudování díla a znemožní jeho premiéru. Představuje si, jak by to vypadalo na jevišti, kdyby režisér, dirigent i choreograf jeho bláznivé dílo opravdu nastudovali. Operetu situuje do sídla hraběte Luxemburga, jenž si místo hraběnky Marici vezme prostou kuchařku Serafínku z Čech…
K jeho překvapení nikdo nepozná, že libreto nemá hlavu ani patu, divadlo operetu nastuduje a u diváků má velký úspěch. Ludvova manželka dostane stálé angažmá a on vlastně vytrestá sám sebe.
O dalších známých – neznámých muzikálech si povíme příště.
Foto: Archiv DJKT Plzeň – Kleopatra 1989
Na prvním snímku je Michal Nehonský s Přemyslem Kubištou, na druhém pak Eva Pavelková v titulní roli. Poznali byste na poslední fotografii legendárního představitele Jeana Valjeana Jana Ježka /spolu s Janou Kubátovou/??
