Nejslavnější opereta Oskara Nedbala byla ve zcela vyprodaném plzeňském Velkém divadle nově uvedena v sobotu 23. února. Polskou krev Divadlo J.K.Tyla nastudovalo ke stému výročí světové premiéry této operety – uvedena byla vídeňském Carltheater 25. října 1913 a českou premiéru měla právě v Plzni 26. prosince téhož roku. Zatím naposledy se zmíněný titul v západočeské metropoli hrál v roce 1992 v režii nestora zdejší operety Karla Tišnovského.
REŽÍROVAL JAN JEŽEK
Podobně jako před jednadvaceti lety se režie Polské krve ujal herec – Jan Ježek. K dílu přistoupil zcela klasicky, až pietně, jako milovník a znalec operety, jenž netouží dílo nikterak deformovat. A s vědomím, že operetní žánr vyhledává hlavně publikum střední a starší generace, které není žádoucí šokovat či mu jinak ubližovat. Soustředil se především na to, aby v převaze obsazené operní pěvce naučil správně mluvit a plynule přecházet ze zpěvu do dialogů. Próza byla lehce vykrácena, už tradičně se v Plzni škrtá trojzpěv Wandy, Bola a Heleny ze třetího dějství (Ženy dvě). Zatímco pěvecká i herecká úroveň inscenace je velmi slušná, tanečně nikterak nevyčnívá z průměru (choreografie Petr Jirsa) a nese všechny znaky současné české operetní reality – zatímco sólisté zpěv občas doplní o patetické gesto, úkrok stranou či pohupování se v bocích, o zbytek se stará taneční company, tentokrát navíc ne zcela synchronní.
Renomovaný scénograf Ivo Žídek navrhl scénu pohlednou, ovšem její sevřenost poskytovala tanečníkům jen omezený prostor. Jisté výhrady je možné vznést k výtvarnému pojetí třetího jednání, v němž realistické stromky na pozadí modrého nebe působily naivně a jakýsi druhý portál měl patrně připomínat slavnostní bránu, ale evokoval spíš myšlenku divadla na divadle, se kterou režisér nepracoval. Kostýmy navržené Josefem Jelínkem jsou však krásně barvité a slušivé.
ÚČINKUJÍCÍ NAŠLI SPRÁVNÝ KLÍČ
Sehnat operetního tenora s výškou nad 175 centimetrů, váhou pod sto kilogramů a dobře zpívajícího je dnes výhrou v loterii. Hostující Josef Moravec všechna tato kritéria splňuje (hraje hraběte Baraňského i v ostravské inscenaci), na jevišti dobře vypadá a svůj part bez problémů odzpívá a zahraje. Je jedním z nejlepších Bolů, které jsem v českých divadlech v posledních patnácti letech viděl. V sympatickou Helenu Zarembovou se proměnila sopranistka operního souboru Radka Sehnoutková, která, bude-li se jí někdo v tomto směru pedagogicky věnovat, může dorůst ve vyhledávanou umělkyni i v žánru operety. Zemitého Zarembu, svérázného, ale dobrosrdečného chlapíka, ztvárnil na dobré úrovni Dalibor Tolaš, barytonista s nejednou operetní i muzikálovou zkušeností. K své postavě našel správný klíč také výborně zpívající Tomáš Kořínek – Popiela hraje jako mile roztržitého, věčně zamilovaného mladíka, nikoli hlupáka, jak je tato role (podobně jako úloha Vaška z Prodané nevěsty) často mylně interpretována. Šarži vdavekchtivé atraktivní Wandy dobře drží Jana Foff Tetourová, výborná Venuše Dvořáková se vyhnula zbytečnému přehrávání a mamá Jadwigu opatřila komickým nadhledem. Orchestr opery řízený Pavlem Kantoříkem (alt. Jiří Petrdlík) hrál s citem, snad jen v případech, kdy podkresluje prózu, mohl být zvukově tišší. Sbor připravený Zdeňkem Vimrem exceloval zejména v brilantně provedené Modlitbě.
REPRÍZY VYPRODÁNY
Nová inscenace Polské krve, která je jistě zdařilejší než poslední necitlivě revidovaná verze karlínského divadla, zaručeně potěší všechny milovníky klasické operety. Zmíněné výhrady nemají dehonestovat upřímnou snahu všech zúčastněných umělců, ale upozornit na skutečnost, že výchově operetních specialistů se v naší zemi na rozdíl od Rakouska nebo Maďarska nikdo dlouhodobě nevěnuje, ač je o žánr velký divácký zájem. Všechny momentálně nabízené reprízy jsou v Plzni totiž už prakticky vyprodané!
PLZEŇSKÝ DENÍK ZE DNE 26. ÚNORA 2013
V hlavních rolích premiéry 23. února:
Jan Zaremba, statkář: Dalibor Tolaš
Helena, jeho dcera: Radka Sehnoutková
Hrabě Boleslav Baraňski: Josef Moravec
Bronio Popiel, jeho přítel: Tomáš Kořínek
Wanda Kwasiňská, primabalerina: Jana Foff Tetourová
Jadwiga, její matka: Venuše Dvořáková,
Mirski: Roman Krebs
Dirigent: Pavel Kantořík
Foto: Pavel Křivánek
1) Dalibor Tolaš (Zaremba), Radka Sehnoutková (Helena)
2) Záběr ze hry – karetní scéna
3) Radka Sehnoutková (Helena) a Josef Moravec (Bolo)
4) Tomáš Kořínek (Popiel) a Venuše Dvořáková (Jadwiga)
5) Záběr ze hry – Blondýnky sladké…
