Polská krev hudebního skladatele Oskara Nedbala je bezesporu nejlepší a nejúspěšnější českou operetou, která se hraje po celém světě. Teprve nyní ovšem vyšla její kompletní rozhlasová verze na dvou CD (kdysi byla v prodeji zkratka této operety na LP). Album vydalo nakladatelství Českého rozhlasu RADIOSERVIS v podobě rekonstruované rozhlasové nahrávky z roku 1947. Radioservis je momentálně jediným vydavatelem, který se u nás věnuje klasickému literárnímu a hudebnímu odkazu, mimo jiné také v žánru opery, operety a muzikálu. V minulosti již vydal kupříkladu Straussova Netopýra, Hervého Mamzelle Nitouche, zkratky muzikálů Zdeňka Petra nebo celou řadu pozapomenutých českých oper.
Nahrávka Polské krve vznikla ve studiu Československého rozhlasu v Praze v roce 1947 v úpravě a překladu Zdeňka Knittla, Pražský rozhlasový orchestr řídí známý dirigent a zároveň autor mnoha operet Vlastislav Antonín Vipler. Postavy nahrávky jsou dublovány, vedle zpěvu tehdejších operních hvězd zní dialogy populárních herců, například Jaroslavy Adamové, Karla Högera, Dany Medřické či Františka Filipovského. Hudebně i herecky velmi kvalitní provedení vyslechnete v tomto obsazení:
HELENA ZAREMBOVÁ: MARIA TAUBEROVÁ / Jaroslava Adamová
HRABĚ BOLESLAW BARAŃSKI: JAROSLAV GLEICH / Karel Höger
WANDA KWASINSKAJA: JARMILA PECHOVÁ / Dana Medřická
JAN ZAREMBA: HANUŠ THEIN / František Kreuzmann
BRONJO POPIEL: OLDŘICH DĚDEK / František Filipovský
a další
OSKAR NEDBAL (1874-1930)
Hudební skladatel Oskar Nedbal se narodil v Táboře v rodině advokáta 26.března 1874. Děti byly vychovávány ve vlasteneckém duchu a s náklonností k hudbě. Mladý Oskar nejprve studoval gymnázium, ale pak ho otec přehlásil na pražskou konzervatoř. Zde se spřátelil s Josefem Sukem a byl mj. žákem Antonína Dvořáka. Od roku 1891 je spolu se Sukem vůdčí osobností Českého kvarteta, které založili. V roce 1896 poprvé dirigoval Českou filharmonii. Po deseti letech, v roce 1906, odjel do Vídně, kde se oženil a stal se význačným dirigentem i skladatelem. V tomto období napsal většinu nejslavnějších děl – operety Cudná Barbora, Polská krev a Vinobraní i balety Z pohádky do pohádky a Pohádka o Honzovi. Po vzniku Československa se vrátil do vlasti, kde ovšem umělecky strádal. Proto posléze přijal funkci ředitele Slovenského národního divadla v Bratislavě. Ač velmi pozvedl úroveň této scény, přivedl jí do ekonomických nesnází. Znechucen odejel v prosinci roku 1930 řídit premiéru své Pohádky o Honzovi do Zábřehu. Den po premiéře, na Štědrý den, spáchal sebevraždu skokem z okna v budově chorvatského divadla. Byl pohřben na místním hřbitově. Až po 76 letech byly jeho ostatky převezeny do rodné vlasti a od roku 2006 Oskar Nedbal odpočívá na pražském Slavíně.
POLSKÁ KREV – OBSAH
Na plese ve Varšavě se schází polská smetánka. Přichází šlechtic Popiel a vyhlíží svou novou lásku, primabalerinu Wandu s matkou. Očekáván je i hrabě Boleslaw Baraňski, který již většinu majetku prohýřil a raději než práci má tanec. Zachránit jej může jen výhodný sňatek. Však se také hned objevuje jeho kmotr, bohatý statkář Zaremba a nabízí mu svou dceru Helenu. „Než tvou dceru, vezmu si raději první selskou holku, kterou potkám,“ kontruje Bolo, aniž by se s Helenou byl ochoten setkat. Dvoří se tanečnici Wandě. Helena slibuje pomstu.
Na statku se místo práce propíjí poslední peníze a hrají karty. Přichází hospodyně Maryna, ve skutečnosti Helena, která má hospodářství zachránit. Veselou společnost vyhání a na statku zavádí řád. Bolo je z hospodyně nadšen – dá se říct, že se do ní zamiloval, stejně jako jeho přítel a věčný rival v lásce Popiel.
Dožínkový průvod ohlašuje úspěšnou sklizeň. Práci pod vedením „Maryny“ přivykli všichni, dokonce i Bolo. Ten jí vzdává dík – má právo na první tanec s hospodářem, kterého se dožaduje i Wanda. Helena sama váhá, zda dát přednost lásce nebo pomstě. Wanda však lstí vyláká její pravou identitu a hru prozradí. Už se zdá, že milenci se kvůli uražené hrdosti bolestně rozejdou. Zasahuje však Zaremba – pokud je na světě nějaký pořádek, Bolo patří přece k Heleně. Wandu vrací do náruče Popiela a šťastným finále opereta končí.
Premiéra Polské krve ve Vídni byla zadána do Karlova divadla v roce 1912. Zhoršující se vztahy mezi Rakouskem a Ruskem v předvečer 1.světové války měly za následek, že průtahy trvaly téměř rok. Také idea slovanství se cenzorům příliš nezdála. Nakonec se premiéra uskutečnila až 25. října 1913 a za dirigentský pult se postavil sám Oskar Nedbal. Ohlas publika byl obrovský. Souboj českých divadel o novou operetu vyhrála Plzeň, kde zazněla už 26. prosince 1913, tedy dva měsíce po vídeňské premiéře! A v překladu zmíněného domácího tenoristy Zdeňka Knittla, ve kterém se povětšinou hraje dodnes.
Velmi zajímavé jsou rovněž bonusy vydaného CD. Jde o Slovanský tanec č. 3 As dur. op. 46, 1. řada (B 83) Antonína Dvořáka v provedení z roku 1928 za řízení Oskara Nedbala, jež byl Dvořákovým žákem. Zejména pak potěší rozhlasová zkratka ( z roku 1954) další Nedbalovy operety Krásná Saskia, z níž zazní na albu osm hudebních čísel v interpretaci Magdy Špakové, Járy Pospíšila či Zdeňka Jankovského (mimochodem, tento skvělý český tenorista oslavil 9. června jednadevadesáté narozeniny!). Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK řídí Vlastislav Antonín Vipler.
Radioservis tak splatil velký dluh, který vůči nejznámějšímu českému operetnímu skladatelovi Oskarovi Nedbalovi (Polská krev, Vinobraní, Cudná Barbora, Krásná Saskia, Erivan, Mamsell’ Napoleon, Donna Gloria) česká vydavatelství zatím měla. Jak Polská krev, tak téměř zapomenutá Krásná Saskia jistě potěší každého milovníka klasické operety!
Zmíněné dvou CD u nás můžete vyhrát v soutěži, kterou připravujeme!
Foto: Přebal CD a archiv autora (Oskar Nedbal)
