Marek Zvolánek
Plzeňská filharmonie hraje tento čtvrtek v Měšťanské besedě na počest českého komponisty, plzeňského rodáka 20.století Václava Trojana, od jehož narození uplyne letos 110 let. Součástí koncert bude jeho Concertino pro trubku a orchestr. Filharmonici hrají pod taktovkou svého šéfdirigenta Tomáše Braunera. Jako sólista vystoupí Marek Zvolánek, který se představí hned ve dvou dílech. První půli koncertu zahájí Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů, ale jinak bude celá patřit trubce. Následuje Koncert pro trubku a orchestr Es dur Johanna Nepomuka Hummela a právě Trojanovo Concertino. Po přestávce zazní Symfonie č. 1 D dur Klasická Sergeje Prokofjeva.
Marek Zvolánek je absolvent Pražské konzervatoře, již v osmnácti letech se stal členem České filharmonie a velmi brzy se díky technické virtuozitě zařadil mezi nejvyhledávanější sólisty. V současné době působí jako sólotrumpetista Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vystoupil na významných pódiích, na mezinárodních hudebních festivalech Pražské jaro nebo Smetanova Litomyšl, jako sólista účinkoval mimo jiné s Pražským komorním orchestrem, se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Virtuosi di Praga, v zahraničí s Neue Lausitzer Philharmonie. Jako host působil v Basilejském symfonickém orchestru a v Lisabonské filharmonii. Intenzivně se věnuje i filmové hudbě – v rámci práce ve studiu nahrává pro české i zahraniční filmové projekty, s kapelou Czech Brass hraje filmové melodie přímo na koncertech. Rovněž byl přizván do prestižního souboru „Ten of the Best“, který tvoří deset nejlepších trumpetistů světa.
Václav Trojan (1907 – 1983), jehož osobnost chce koncert připomenout, získal svoji největší popularitu získal V. Trojan hudbou k filmům Jiřího Trnky Císařův slavík, Sen noci svatojánské, Špalíček či Princ Bajaja, jež měly ve své době až senzační úspěch a získaly desítky nejvyšších cen. Jeho celé dílo ovšem patří k významným hodnotám české hudby 20. století. „Jeho partitury se vyznačují soudobou instrumentační rafinovaností a originálně v sobě spojují prvky neoklasicismu s neofolklorismem,“ říká muzikoložka Lenka Bočanová. K jeho slavným kompozicím patří mimo jiné Pohádky pro akordeon a orchestr či Concertino pro trubku a orchestr. Posledně jmenované dílo vzniklo v závěrečném tvůrčím období V. Trojana, kdy se vracel ke svým oblíbeným žánrům i tématům a sumarizoval svou dosavadní činnost.
Uvedením koncertu pro trubku rakouského skladatele Johanna Nepomuka Hummela (1778 – 1837), který proslul ve své době především jako vynikající klavírista, se nabízí zajímavé srovnání. Hummel, jehož děl si cenil R. Schumann i F. Chopin a na jehož pedagogické poznatky navazovali C. Czerny a F. Liszt, se hře na klavír se věnoval od dětství a jako zázračné dítě podnikl koncertní cestu po Evropě. Z poměrně rozsáhlého díla zůstaly stále živými především klavírní skladby, klavírní koncerty a právě Koncert pro trubku, který se stal trvalou součástí repertoáru drtivé většiny sólistů na tento nástroj. Hummel jej v roce 1803 napsal pro tehdejšího esterházyovského a později vídeňského dvorního trumpetistu Antona Weidingera. Koncert uzavře klasicky laděná symfonie Sergeje Prokofjeva z roku 1917. Ta se díky tematické svěžesti a stavební vybroušenosti nestala coby Prokofjevova symfonická prvotina pouhou kompoziční hříčkou, ale nedlouho po premiéře se včlenila do orchestrálního repertoáru jako skvělé přednesové číslo.
Koncert začíná v obvyklých 19 hodin.
Foto: Archiv Plzeňské filharmonie
