Na čtvrtek 7. května připravila Plzeňská filharmonie pro předplatitelskou skupinu A7 koncert, který potěší posluchače napříč generacemi. Od 19 hodin hrají filharmonici pod taktovou Tomáše Braunera Sonatu de camera pro violoncello a komorní orchestr Bohuslava Martinů. V druhé půli pak slavnou Symofinii č. 9 s Ódou na radost d moll Ludwiga van Beethovena. S filharmoniky vystoupí violoncellista Petr Nouzovský. V sólových partech 9. symfonii účinkuje sopranistka Fréderique Friess, altistka Michaela Kapustová, tenorista Aleš Briscein či basista Peter Mikuláš. Zpívá Pražský filharmonický sbor pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka.
Symfonie č. 9. Je poslední Beethovenovou dokončenou symfonií. Autor v poslední, čtvrté větě použil sborový zpěv jakožto nový prvek, který je v symfoniích zcela neobvyklý. Jako text této části využil báseň svého přítele, básníka Friedricha Schillera Óda na radost z roku 1785. Zpívaná část a současně nejznámější motiv této skladby se stala roku 1985 hymnou Evropského společenství, dnes Evropské unie. Geniálně jednoduchá Beethovenova melodie (v ústředním motivu v řadě padesáti šesti not jsou pouze tři, které nejdou za sebou) souzní s Schillerovou idealistickou vizí o sbratření všeho lidstva. Skladba nemá nahrazovat národní hymny jednotlivých členských států a proto je hrána beze slov – univerzálním jazykem hudby oslavuje hodnoty, které mohou sdílet všichni Evropané bez rozdílu, ideály svobody, míru a solidarity.
Není to poprvé, co byla Beethovenova hudba použita jako strážkyně evropských hodnot. Za druhé světové války zahajovala BBC své vysílání do nacisty okupované Evropy úvodními takty Beethovenovy páté symfonie. O několik desetiletí později se pak jiná Beethovenova skladba stala hymnou poválečné Evropy svobodymilovných a rovnoprávných národů, jak o tom snil i sám skladatel. Beethoven však už Ódu na radost neslyšel. Devátá byla poprvé provedena ve Vídní 7. května 1824. Orchestr sice řídil Beethoven osobně, ale bylo to již v době, kdy byl skladatel postižen hluchotou. Skladatel ztratil nad orchestrem kontrolu a v zápalu dirigoval dál i poté, co už hudba skončila. Až jeden z hráčů otočil Beethovena tváří do hlediště, aby skladatel spatřil ovace publika.
Ovace publika si nepochybně vyslechnou i členové filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta a renomovaní sólisté.
Ilustrační foto: Plzeňská filharmonie a archiv redakce
