Ives, Mahler a Bernstein – tři výjimečná jména, s jejichž kompozicemi se setkají posluchači koncertu Plzeňské filharmonie ve čtvrtek 17.května v Měšťanské besedě v Plzni. Koncertem připomíná filharmonie sté výročí narození Leonrada Bernsteina, tohoto výtečného dirigenta, klavíristy a skladatele. Svým osobním vkladem se Bernstein také významně zasloužil o oživení celosvětového zájmu právě o díla Charlese Ivese a Gustava Mahlera. Pod taktovkou šéfdirigenta filharmoniků Tomáše Braunera zazní Nezodpovězená otázka Charlese Edwarda Ivese a Tryzna Gustava Mahlera. Po přestávce se publikum může těšit na slavnou symfonii č.1 Leonarda Bernsteina Jeremiáš, která v Čechách zazněla poprvé na koncertě Pražského jara v roce 1946 pod vedením autora, vybrané verše ze starozákonní knihy Pláč Jeremiášův přednesla v hebrejském originále legendární sopranistka Marie Podvalová.
Nezodpovězená otázka (The Unanswered Question) amerického skladatele první poloviny 20.století Charlese Edwarda Ivese je orchestrální fantazií se zřetelně vyjádřeným programem. Tři skupiny nástrojů hrají v různých tempech a nezávisle na sobě. „Trubka klade naléhavou otázku po smyslu lidské existence, přidané dechy vstupují agresivně s dalšími naléhavými dotazy, ale všem je odpovědí jen „ticho druidů“ ve smyčcích,“ charakterizuje dílo muzikoložka Lenka Bočanová.
Velký tvůrce pozdního romantismu Gustav Mahler (1860 – 1911) zanechal kompoziční odkaz nesmírného rozsahu a významu. Jeho Tryzna (Totenfeier) souvisí s tvorbou nové symfonie c moll, na níž pracoval v letech 1887 – 1894. „V roce 1888, v éře svého dirigentského působení v Lipsku, vytvořil Mahler zhruba dvacetiminutovou skladbu, představující bolestivé rozvažování nad životem a smrtí. Následné pracovní vytížení (tentokrát v budapešťské opeře) mu nedovolilo pokračovat. Teprve roku 1893 se rozhodl přepracovat a rozšířit kompozici do podoby pětivěté symfonie.
Leonard Bernstein, jak Lenka Bočanová podotýká, v mnoha ohledech ztělesněním amerického snu. Pocházel z rodiny chudých židovských emigrantů původem z ukrajinského Rovna. Díky pracovitosti a podnikavosti se otec Šmuel vypracoval z prodavače ryb na majitele prosperujícího kosmetického salónu. Malý Lenny tak mohl získat kvalitní vzdělání. Od dětství hrál na klavír, hudbu studoval na Harvardské univerzitě a na prestižním Curtisově institutu ve Filadelfii u dirigenta Fritze Reinera. Později se jeho mentorem stal šéf Bostonských symfoniků Sergej Kusevickij, který jmenoval Bernsteina svým asistentem v Tangelwoodu. Hvězdnou dirigentskou kariéru odstartovala šťastná náhoda. V listopadu roku 1943 zaskočil Bernstein za nemocného Bruno Waltera a bez předchozí zkoušky oddirigoval programově náročný koncert Newyorské filharmonie. Triumf v zaplněné Carnegie Hall byl mimořádný a otevřel mladému umělci nové možnosti. Kompoziční tvorba Leonarda Bernsteina byla i při dirigentském vytížení dosti rozsáhlá a všestranná. Skladatel zasáhl prakticky do všech oborů, nejslavnějším dílem však stále zůstává legendární muzikál West Side Story z roku 1957. „Svoji 1. symfonii „Jeremiáš“ vytvořil v pouhých šestadvaceti letech a věnoval ji svému otci. Dílo čerpající z textů proroka Jeremiáše otevírá otázku hledání víry, která Bernsteina zaměstnávala i v dalších závažných skladbách. Třívětá kompozice s mezzosopránovým sólem je navíc protkána melodickými postupy, které vycházejí z hebrejských melodií a synagogálních zpěvů,“ říká Lenka Bočanová. Premiéra symfonie v roce 1944 v podání Pittsburghského symfonického orchestru pod taktovkou samotného skladatele se setkala s nesmírným úspěchem a Bernstein za ni obdržel výroční cenu newyorských kritiků.