Přenést se na skok do Japonska na hudební vlně budou moci posluchači v Měšťanské besedě v Plzni 23. ledna od 19 hodin. Plzeňská filharmonie bude pod taktovkou japonského dirigenta, ještě v minulé sezóně svého šéfa, hrát skladby renomovaných japonských komponistů. V programu se prostřednictvím svých skladeb představí japonští skladatelé – Hiroshi Oguri, Yuzo Toyama a Toshiro Mayuzumi a Kiyoshige Kyama. Koncert pod názvem Pozdravy z Japonska se koná pod záštitou Velvyslanectví Japonska v ČR a Česko-japonské společnosti.
Z pera prvního komponisty zazní Fantazie na lidové melodie z Ósaky. Fantazie na lidové nápěvy (jež bývá hrána též v úpravě pro dechový orchestr) je volnou formou, střídající kratší plochy jednoduché křehké melodie se zajímavě rytmizovaným zvukově plným tutti. Yuzo Toyama, mezinárodně uznávaný skladatel a dirigent, je v programu zastoupen svým dílem Rapsodie pro orchestr, která je charakterizována jako hudební cestopis Japonska. Jakkoliv skladatelovo dílo ovlivnila hudba D. Šostakoviče či B. Bartóka, velmi důležitou inspirační oblastí pro něj zůstává tradiční japonská hudba. Toyama se nechává inspirovat zdroji tak odlišnými, jako je hudba divadla kabuki, lidovými i pracovními písněmi, a nezdráhá se uplatnit typické japonské nástroje v kombinaci s konvenční západní orchestrací. V Rapsodii pro orchestr (1960) používá hned v úvodu lidový nástroj zvaný kjošigi (jde o párová perkusní dřívka), dále spojuje skupinu bicích nástrojů s charakteristickými japonskými rytmizovanými výkřiky, přidává východní pentatoniku do rámce evropské hudby Filharmonici budou Rapsodii hrát v upravené verzi.
A do třetice se na koncertu vydají posluchači tak trochu i do divadla. Toshiro Mayuzumi, mimochodem autor hudby pro Olympijské hry v Tokiu v roce 1965, byl prvním japonským autorem pracujícím v oblasti konkrétní hudby. V Japonsku zformoval spolu se svými kolegy Ikumou Danem a Yasushi Akutagawou avantgardní skladatelskou „Skupinu tří“. Jeho tvorba kombinuje západní instrumentaci a techniky s tradiční japonskou hudbou. Mayuzumiho kompozice Shusaku I z roku 1955 reprezentuje první japonský příklad syntetické elektronické hudby a skladba X,Y,Z z téhož roku se stala první japonskou kompozicí využívající tzv. konkrétní hudbu – nahranou montáž elektronicky pozměněného přirozeného zvuku. Významnou změnu v jeho tvorbě znamenala Nirvána Symphony pro mužský sbor a orchestr, založená na zvuku, který vydávají buddhistické chrámové zvony, a právě Bugaku (1962), imitující zvuk a rytmus dvorních tanců, které byly součástí tradiční hudby gagaku. Skladatelův příklon k původní japonské hudbě probíhal v souladu s jeho kritikou westernizace Japonska. Mayzumiho bohatá tvorba zahrnuje vedle oper, baletu a symfonických děl i radu skladeb z oblasti filmové hudby. Bugaku je druh tanců, které byly uplatňovány jak na císařském dvoře (mj. užívané při ceremoniálních příležitostech, jako byla například korunovace císaře), tak v chrámech.
A čtvrtým skladatelem, jehož dílo v Plzni zazní, je Kiyoshige Kyama. Bude to jeho Kobiki-uta (Píseň dřevorubce) pro orchestr z roku 1957. Je jedním z autorových nejpopulárnějších děl. Přijměte naše pozvání, Japonská hudba u nás nezní často.
