Foto: Archiv Julian Pflugmann
Koncert Plzeňské filharmonie ve čtvrtek 30.11. přivede do Plzně mladého německo-čínského klavíristu Juliana Pflugmanna. Přednese Koncert pro klavír a orchestr G dur Wolfganga Amadea Mozarta. Filharmonie hraje tentokrát pod taktovkou Jana Schultszeho. Koncert zahájí předehra C dur Antonína Rejchy, následuje Mozartův koncert. Po přestávce se publikum může těšit na Sinfonii in D Josefa Myslivečka a Symfonii č. 104 D dur ´Dudáckou´ Josepha Haydna.
Jméno českého hudebníka Antonína Rejchy (1770 – 1836) je dnes spojováno především s významnými teoretickými spisy, jimiž ovlivnil několik generací skladatelů i hudebních vědců. Jedním dechem bývá pochvalně zmiňována i jeho významná pedagogická činnost na pařížské konzervatoři, kde byli jeho žáky H. Berlioz, C. Franck, Ch. Gounod a soukromě F. Liszt. Hloubavý umělec, vrstevník a přítel Beethovenův, byl ovšem zároveň všestranným skladatelem. „Jeho Předehra C dur, op. 24 se řadí mezi jedenáct koncertních předeher, které během svého života napsal. Vznikla zřejmě spolu s několika podobnými díly v letech 1785 – 1799, během skladatelova pobytu v Hamburku. Úspěch zaznamenala při svém uvedení v Paříži na benefičním koncertě v divadle Favart,“ říká muzikoložka Lenka Bočanová.
W. A. Mozart věnoval svůj Koncert G dur své žačce Barbaře von Poyer a na interpreta klade značné technické a výrazové nároky. „Mistrovsky napsaná kompozice má konvenční třívěté rozvržení, okouzlí však řadou překrásných míst. Koncert dokončený v dubnu 1784 byl záhy premiérován. Barbara von Ployer jej veřejně hrála 13. června, je však pravděpodobné, že skladatel nechtěl čekat několik měsíců a dílo poprvé uvedl sám 29. dubna v divadle Kärtnertor,“ připomíná historii Lenka Bočanová. Julian Pflugmann, který koncert v Plzni provede, se narodil v 1994 ve Frankfurtu nad Mohanem do muzikantské rodiny, jeho matka byla známá dirigentka. V šesti letech se rodina přestěhovala do Šanghaje v Číně a Julian Pflugmann začal hrát na piano v jeho sedmi letech. Ve dvanácti letech už zažíval první sólová vystoupení, na která navazovaly pozvánky na koncerty po celé Číně. Do Německa se vrátil v šestnácti letech, aby zde mohl od roku 2011 do roku 2013 studovat u profesora Fabia Bidiniho v Berlíně. Od roku 2013 studuje s profesorem Christopherem Oakdenem a Mattim Reaklliem na Univerzitě hudby, divadla a médií v Hannoveru. Za studií koncertoval nejen v Německu, ale i v Itálii a Francii.
Josef Mysliveček, významný český skladatel, proslul v Itálii jako komponista oratorní a operní tvorby. V německy mluvících zemí se hrála především jeho instrumentální díla a jeho kompozice nezmizely z koncertních pódií ani v současnosti. „Jeho Sinfonia D dur představuje stylově dokonalou a lehce plynoucí kompozici překvapující bohatou melodickou invencí a brilantní orchestrací. Svou stavbou odpovídá předehře italského typu (proto označení sinfonia) s rychlými krajními větami a vloženou lyrickou střední částí,“ charakterizuje Lenka Bočanová.
Závěr koncertu bude patřit Haydnově Symfonii D dur, která poprvé zazněla. 4. května 1795 v londýnském Královském divadle spolu s jinými kompozicemi. „Dílo ohromí velkolepě chmurnou introdukcí, po níž nastupuje živá sonátová věta. Po galantní volné větě s dramaticky zvrásněným středním dílem a melodickém menuetu s triem nastupuje Finále – impozantní sonátové rondo s řadou efektních kontrastů. Zadržovaná basová (jakoby hudecká) prodleva a slovanský ráz vedla k tomu, že se celé symfonii někdy říká „dudácká“, uzavírá Lenka Bočanová.
