Dvě inscenace způsobily v osmdesátých letech 20. století v plzeňském divadle poprask. Byla to činohra Princezna Alarika, v jejímž závěru se asi na tři vteřiny svlékla tehdejší hvězda souboru Ilona Vaňková zcela do naha, podobnou pozornost pak budil muzikál Zvonokosy, uvedený v Komorním divadle v roce 1987. Považte, že v době, kdy nejpeprnější nadávkou, kterou jsme mohli slyšet z televizní obrazovky, bylo “herdek” a i značně obhroublý doktor Štrosmajer si musel vystačit s holubičkami a “krávou nebeskou”, se na jevišti mluvilo veřejně o vykonávání malé potřeby a Judita Čuprová byla nazvána kurvou! Rovněž na heslo “Čůrejme pokrokově” neměli socialističtí cenzoři jednotný názor. V každém případě na Zvonokosy bylo narváno a do divadla se hrnuli i ti, kteří v něm dosud nikdy nebyli. Vybuchla bomba a každý chtěl být u toho. Už před tím ovšem muzikál sklízel nemenší úspěch v Hudebním divadle v Karlíně, kde měl v roce 1983 premiéru a v hlavních rolích excelovala celá tehdejší slavná karlínská generace, tedy Laďka Kozderková, Ladislav Županič, Věra Macků, Hana Talpová, Karel Bláha či Vratislav Kadlec. Jako jeden z mála muzikálů vyšly Zvonokosy na LP.
Po téměř třiceti letech se slavný český muzikál Jindřicha Brabce a Petra Markova napsaný podle populárního humoristického románu Gabriela Chevalliera do Plzně konečně vrátí, a to dokonce na scénu Velkého divadla, kde bude mít premiéru 5. března 2016. Režie se tentokrát ujímá Martin Vokoun, který působil v letech 2008 – 2012 v Plzni jako režisér činohry a vytvořil zde několik pozoruhodných inscenací (např. Jako naprostí šílenci, Zahradníkův pes, S vyloučením veřejnosti, Noc bláznů, Portugálie, Hrobka s vyhlídkou, Porcie Coughlanová), posléze režíruje v mnoha dalších českých divadlech. Zároveň je členem činoherní poroty Cen Thálie. Choreografie secvičí zkušená nejen muzikálová choreografka a tanečnice Petra Parvoničová, orchestr povedou dirigenti Pavel Kantořík a Jiří Petrdlík.
Muzikál vychází prakticky pouze z prvního dílu Chevalliérovy knihy. Autor totiž po velkém úspěchu Zvonokos připsal ještě dva díly s podnázvy Babylon a Lázně, v nichž své postavy doprovází až k začátku druhé světové války. Autory muzikálové verze jsou hudební skladatel Jindřich Brabec a textař a libretista Petr Markov. Oba za sebou mají mnoho divadelních i hudebních úspěchů. Jindřich Brabec (1933 – 2001) zkomponoval nejen řadu muzikálů (Nejkrásnější válka, Děti noci, Manon, Vzhůru na Madeiru…), ale také hitů pop music (Malovaný džbánku, Modlitba pro Martu). Petr Markov napsal scénáře k filmům Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Ještě větší blbec, než jsme doufali, ale také texty k 370 písničkám. Jako muzikálový libretista dnes spolupracuje zejména se Zdeňkem Bartákem, se kterým napsali muzikály Jedna noc na Karlštejně, Hrátky s čertem, Cesta kolem světa za 80 dní a Baron Prášil.
V hlavních rolích:
Eulálie Čubíková, stará panna: Stanislava Topinková Fořtová
Judita Čuprová, místní kráska: Soňa Hanzlíčková Borková
Jarmila Macarátová, hostinská: Veronika Zelníčková / Kristýna Bečvářová
Adelajda z Kratihájů, baronka: Venuše Zaoralová Dvořáková
Růženka Baráčková, dívka z mariánské družiny: Petra Kosková, Simona Lebedová
Cizrníková, místní drbna: Hana Spinethová
Mrňouchová, místní drbna: Monika Opalecká
Drahobejlová, místní drbna: Libuše Staňková
Lenka Bzikavková: Lucie Zvoníková
Líza, služebná: Charlote Pščolková
Inocenc Kulíšek, učitel a tajemník: Aleš Kohout
Bartoloměj Pěšinka, starosta: Ondřej Černý
Evžen Bzikavka, obchodník s velocipédy: Jozef Hruškoci
Severín Calaba, farář: Miro Grisa
Ferda Čupr, Juditin manžel: Radek Štědronský Shejbal
Lorenz Pořízek, svůdce žen: Pavel Režný
Oskar Hronec: Roman Krebs
Standa Botička, statný voják: Adam Rezner
Bohdan Macarát: Lukáš Ondruš
Vincek, obecní blázen: Lukáš Pečenka
a další
Premiéra na scéně Velkého divadla v Plzni 9. března 2016
