Plzeň se v neděli rozloučila s operetou Vévodkyně z Chicaga

Kdo z diváků promeškal odpolední představení 26. června v plzeňském Velkém divadle, nebude už mít příležitost poslechnout si brilantní melodie Kálmánovy Vévodkyně z Chicaga, zabalené do zábavné operetně – muzikálové režie s komiksovými prvky Romana Meluzína.

28. února 2009 se v Plzni odehrála událost na české poměry celkem vzácná, a o to více chvályhodnější: Na jeviště se vrátila pozapomenutá opereta slavného skladatele vídeňských operet s maďarskými kořeny Emmericha Kálmána /1882 – 1953/. Zatímco na světových jevištích jsou podobné „objevy“ v posledních letech oblíbeným trendem a slavné scény například takto vzkřísily řadu zapomenutých operet Jacquese Offenbacha, u nás se operetní dramaturgové drží při zdi a nabízí publiku obvykle jen osvědčené hity, jako je Polská krev, Čardášová princezna, Veselá vdova, Země úsměvů, Rose Marie nebo Netopýr. Přitom právě Vévodkyně z Chicaga, dílo, kde se originálně mísí tradiční operetní melodie s jazzovými šlágry, vstoupila na divadelní scénu impozantně: V slavném vídeňském Theater an der Wien dosáhla po premiéře v roce 1928 fantastických 372 repríz a vypadalo to, že má šanci dobýt i slavnou Broadway. Příběh marnotratné americké milionářky a chudého korunního prince z jakési Sylvárie však Američany ani přes sice banální, ale svižné libreto nezaujal a na dílo postupně usedal prach. „Nový kontinent“ začal uchvácet muzikál – ve stejném roce totiž měla premiéru slavná Loď komediantů, považovaná za vůbec první plnokrevný muzikálový titul.

Až sedmdesát let po premiéře vdechlo Vévodkyni z Chicaga koncertní provedení souboru Lubo Opera Company v roce 1998 nový život. Přes zastávku v Illinois se pak opereta slavně vrátila na evropskou scénu a triumfovala v Německu, Maďarsku, Rusku i Švýcarsku, aby nakonec zamířila zpět do rodné Vídně a stala se v proslulé Volksoper událostí sezony. Úspěch znovuzrozeného díla neunikl pozornosti šéfa plzeňského souboru muzikálu a operety Romana Meluzína, tehdejšího dramaturga Patricka Fridrichovského a textaře Michaela Prostějovského, který ve spolupráci s režisérem Meluzínem opatřil dílo zbrusu novým českým překladem. Vévodkyně z Chicaga se tak vrátila na české jeviště v plném lesku po dlouhých osmdesáti letech (koncem 20. let minulého století byla uvedena v původní verzi např. v Praze, Ostravě i Plzni).

Pro slavný návrat kdysi slavné operety našel Roman Meluzín s oběma dirigenty, Jiřím Petrdlíkem a Pavlem Kantoříkem, také ideální představitele všech větších rolí. V derniérovém obsazení excelovala celá ústřední čtveřice – operní pěvci Aleš Briscein a Radka Sehnoutková /princ Sándor Boris a Miss Mary Lloyd/ podávali nejen výborné pěvecké výkony, ale zvládli své role v kontextu českých poměrů skvěle i po herecké a taneční stránce. Všechny dispozice pro muzikálový a operetní žánr neméně zdařile zúročili i Zuzana Krištofová-Kolářová coby šišlavá princezna Rose Marie a Bronislav Kotiš v úloze stepujícího a trochu potrhlého amerického tajemníka Mr.Bondyho. Přesnou charakteristiku vtiskli svým postavám ministrů také Jiří Untermüller a Roman Krebs, jimž patří divácky vděčný satirický skeč z úvodu druhého obrazu posledního jednání.

I při letní derniéře počtem nevelký plzeňský muzikálový soubor prokázal, že je schopen se při dobrém vedení herců poprat i s výpravnou „velkou“ operetou a její skrytou hudební záludností a podat výrazně profesionálnější výkon, než například v současné inscenaci Straussova Netopýra.

Emmerich Kálmán: Vévodkyně z Chicaga, derniéra 26. června ve 14 h

Dirigent: Pavel Kantořík

V hlavních rolích:
Miss Mary Lloyd: Radka Sehnoutková
Princ Šándor Boris: Aleš Briscein
Mr. Bondy: Bronislav Kotiš
Princezna Rose Marie: Zuzana Kolářová
Bojatič: Jiří Untermüller
Perolin: Roman Krebs
Mr. Lloyd: Miloslav Mourek
Král Pankrác XXVII.: Miro Grisa