musical-operetainternetový magazín o divadle

  • Čachtická paní

    Tanec již dávno nepředstavují jen noblesní figury jakoby vystřižené z vídeňského plesu – mučení nevinných panen, bičování sluhů i pomyslných zrádců, potoky prolité krve
    a řadu další bizardních scén lze spatřit na scéně Komorního divadla v nejnovější inscenaci moderního tanečního muzikálu Čachtická paní z pera autorů Libora Vaculíka, Petra Maláska a Václava Kopty.
    Spíše, než na nesmírně populární taneční muzikál o životě Edith Piaf, nové dílo svou koncepcí navazuje na projekt Lucrezia Borgia, jež autoři realizovali nedávno v pražském Národním divadle. Byť se již v titulní úloze nesetkáme s dublováním ve smyslu zpěvačka – tanečnice a pěvecké i taneční scény mají podobně rozsáhlý prostor, zdá se, že taneční sekvence jsou dějově lépe promyšlené a pěvecký part naopak méně náročný. Muzikál je koncipován tak, že dvě hlavní role /Alžběta Báthory a sluha Ficko/ jsou obsazeny herci – zpěváky, ostatní tanečníky. Tomu odpovídá i hudební stránka produkce. Zatímco hraběnka se sluhou zpívají živě, ostatní party jsou součástí nahrávky.
    Titulní roli alternují dvě představitelky – osvědčená Radka Fišarová a Hana Seidlová z Divadla pod Palmovkou, které byla svěřena sobotní premiéra. Jejím nasazením inscenátoři potvrdili fakt, že hereckou zkušenost staví nad pěvecké nároky. A Hana Seidlová si v úloze krutě bezcitné „Báthoryčky“, jíž skutečně zasáhne jen smrt milovaného koně, vedla famózně. Drobné intonační nepřesnosti jí diváci v rámci strhujícího výkonu jistě odpustili. Neméně skvělý byl i skřet Ficko v podání Zbyňka Frice. Herecké koncerty jsou samozřejmě podpořeny vynikajícími tanečními kreacemi Petra Hose, Zuzany Hradilové, Petry Tolašové, Viktora Gutova a zejména Ivony Jeličové /Eržika Príborská/ i Jana Kadlece, jež si užíval
    i komické momenty v úloze Štefana Nyáryho.
    O velmi sugestivní inscenaci se postarala nejen propracovaná režie a choreografie Libora Vaculíka, ale také působivé výtvarné zpracování /scéna Martin Černý, kostýmy Roman Šolc/ a světelný design. Scénický horor pro otrlejší povahy má šanci stát se další velkou událostí v oblasti tanečně – hudebního žánru.

    PD – KULTURA, duben 2008

    Foto: Pavel Křivánek

  • Prešov

    Velmi zajímavý projekt už ohlásilo divadlo ve slovenském Prešově – 20.listopadu 2009 na jeho scéně bude mít premiéru původní muzikál Mária Antoinetta V.Klimáčka a G.Dušíka. Připomeňme, že nad stejným motivem kdysi uvažoval i hudební skladatel Karel Svoboda. Ze zahraničních autorů jej už zrealizovalo německé duo Kunze-Levay.
    V současné době prešovská scéna uvádí s velkým úspěchem slovenský autorský muzikál František z Assisi.

  • Adéla ještě nevečeřela

    Příval nových muzikálů na českou scénu nekončí… Krom velkolepé Carmen, kterou na říjen chystá Hudební divadlo v Karlíně, ohlásilo svou podzimní novinku i Divadlo Broadway. To vsadilo na adaptaci populární české detektivně-hororové komedie Adéla ještě nevečeřela. Známého tématu se ujal hudební skladatel Ondřej Brousek a textař a režisér Radek Balaš, kteří už v uvedli v plzeňském divadle rodinný muzikál Kniha džungle /viz. naše recenze/.

  • Němcová

    Po premiéře má další repertoárový počin Divadla Ta Fantastika Němcová! Autorem hudby je manžel Lucie Bílé Václav Noid Bárta, texty napsal Jiří Pokorný, který je zároveň režisérem projektu i scénografem. Hlavní roli vytváří Lucie Bílá bez alternace, jejího manžela hraje střídavě Kamil Střihavka nebo Noid. Aktuální hodnocení představení najdete v sekci recenze.

  • Chicago

    Do amerického Chicaga, hlavního města zločinu a hříchu, se můžeme vypravit díky světoznámému muzikálu autorského tria John Kander, Fred Ebb a Bob Fosse. Příběh plný násilí, sexu, korupce, ale i humoru a groteskní nadsázky s triumfálním úspěchem v Plzni vůbec poprvé uvedl soubor muzikálu a operety na scéně Komorního divadla.
    Předobraz muzikálu, jako zrcadlo tehdejší moderní doby, vznikl už v polovině 20.let minulého století v podobě soudniček M.D.Watkinsové. Kander a Ebb, úspěšní autoři Kabaretu, Zorby a dalších hitů, jej převedli za pomoci tanečníka a režiséra Fosse do muzikálové podoby o padesát let později. Přestože 936 repríz při premiéře na Broadwayi v roce 1975 nelze považovat za neúspěch, triumf zaznamenal až revival v roce 1996. Renée Zelweeger, Catherine Zeta-Jones a Richard Gere v hlavních rolích zajistili nesmrtelnost také filmové verzi z roku 2002. Mezitím se Chicago rychle rozletělo do světa. Kuriozitou je, že v Čechách se objevilo na scéně pražského Divadla ABC pouhé tři roky po světové premiéře! Plzeňané si však na show vražedkyň Velmy Kellyové a Roxie Hartové museli počkat dalších téměř třicet let.
    Režisér a zároveň šéf souboru Roman Meluzín získal cenný skalp – za pomoci dobře zvoleného týmu dokázal, že jeho soubor umí v muzikálové branži konkurovat nejpřednějším českým produkcím. Byť nakonec nevyšlo hostování Lucie Vondráčkové
    a Romana Vojtka, divák není pranic ochuzen. Chicago není sociologickou studií– autoři se příliš nezatěžovali vykreslením drsného světa ženské věznice a určitý psychologický přesah má jen výstup Amose v písni Mistr Celofán. Chicago je show, efektní revue, groteska hraná
    i tančená ve zběsilém tempu. A režie nedopřává publiku oddechu – jedna brilantní scéna střídá druhou, ať je to pověstné Tango, Dáme fleka všem či výborně vystavěný výstup Velmy v závěru prvního jednání… A co teprve choreografie Pavla Strouhala! Známý stepař
    a vyhledávaný choreograf /např. muzikály Cats a Jack Rozparovač/ dokázal titulu, jež je postaven právě na efektu tanečních čísel, dát dynamiku, strhující spád a pohybovou přesnost, která tuzemským souborům není vždy vlastní.
    Scénu i kostýmy navrhla Lucie Loosová. Z výtvarného hlediska dominují atraktivní kostýmy, neboť scénograficky je Chicago poměrně nenáročné – téměř celý děj se odehrává ve věznici a většina inscenací bývá řešena podobně, včetně zmíněné verze filmové.
    O znamenité hudební provedení se postarali dirigenti Martin Kumžák a Pavel Kantořík, který řídil sobotní premiéru. Zvuk orchestru je krásně plný a dynamicky vyvážený. Úspěšně se prezentovali i dva noví členové inscenačního týmu – dramaturg Patrick Fridrichovský
    a populární subreta Michaela Rybicka, jež se narychlo ujala nastudování sborů.
    Zuzana Krištofová-Kolářová jako Velma Kellyová a Michaela Badinková /Roxie Hartová/ předvedly výkony, za něž by se nemusela stydět mnohá evropská produkce. Výborně tančí, jsou pohledné, temperamentní a bravurně sezpívané. Neméně dobrá je Stanislava Fořtová v úloze vychytralé Mámy Mortonové a Bronislav Kotiš jako mazaný, trochu fanfarónský advokát Billy Flynn. Bezbranného, uťáplého manžela Amose Harta věrohodně ztvárňuje Jan Kaštovský. Za velký klad považuji, že se také role v company podařilo obsadit pěticí atraktivních a tanečně i pěvecky disponovaných „vražedkyň“, ať už je to Kristina Kloubková, Kateřina Šildová, Veronika Veselá, Betka Stanková nebo Saša Malínská. Celým muzikálem provází konferenciér v podání Jiřího Untermüllera.
    Plzeňské Chicago představuje podívanou v tom nejlepším slova smyslu. Je to show, kterou divácký úspěch nemůže minout.

    Plzeňský deník 6.12.2007

    Foto: Pavel Křivánek

  • Zvuky džungle burácí z jeviště Komorního divadla

    Dlouho očekávanou novinku, Knihu džungle na motivy povídek Rudyarda Kiplinga od autorů Radka Balaše a Ondřeje Brouska, uvedl v premiéře na scéně Komorního divadla soubor muzikálu a operety Divadla J.K.Tyla v Plzni.
    Světoznámý příběh o chlapci vychovávaném vlčí smečkou je i na našich jevištích častým hostem, vedle činoherních inscenací s úspěchem nastudovalo Národní divadlo v Praze balet Mauglí. Najít v dnešní „přemuzikálované“ době vhodnou předlohu pro nové dílo, bývá předpokladem pozdějšího úspěchu. Kniha džunglí se zdá k adaptaci vhodná, neboť kde jinde hledat ideální souznění pohybu a zvuků, než v indické přírodě? Další výhodou předkládaného příběhu je jeho absolutní nadčasovost. Tvůrce projektu, autor libreta, režisér
    i choreograf Radek Balaš se soustředil především na osobnost Mauglího a emoce okolního života. Ve svém vyprávění ostře vykreslil jednotlivé archetypy postav /zvířat/ s využitím typické kiplingovské symboliky. Jeho režie překypuje obrazotvorností, jako choreograf vnesl do inscenace nejen atraktivní taneční a akrobatické prvky, ale hlavně pohybovou přesnost, která často plzeňským produkcím chyběla. Snad jediná výtka může směřovat ke snaze
    o pojmenování až přílišného množství lidských instinktů, jež způsobuje drobení dějové linky. Rozhodně však Radek Balaš patří v kontextu české muzikálové scény k nejvýraznějším osobnostem a směle jej můžeme přiřadit k současným nejvýznamnějším muzikálovým režisérům – k Petru Novotnému, Jozefu Bednárikovi či Jánu Ďurovčíkovi.
    Hudba hraje v nové inscenaci klíčovou úlohu. Herec a skladatel Ondřej Brousek vytvořil pestrou směsici melodií, z nichž některé vychází z původní muzikálové tradice 30.
    a 40. let, další navozují atmosféru skladeb Voskovce a Ježka, jiné se rozbíhají až k nejmodernějším formám rapu a hop-hopu. Melodie spíše navozují konkrétní situaci či charakteristiku postavy, určitý sjednocující prvek, známý třeba z autorské dílny Sylvestera Levaye nebo Jima Steinmana, jim ale chybí. Oba autoři se zjevně snažili o využití všech dostupných muzikálových prostředků, zvukově orchestraci doplnila řada zajímavých efektů. Obrovskou energii přenesl na celý orchestr populární hudebník Martin Kumžák, střídající se za dirigentským pultem s Pavlem Kantoříkem. Dále se na hudebním nastudování podílel sám skladatel spolu s muzikantem Janem Kučerou, sbory nastudovala Eva Skalová. Více než zdařilá je vizuální stránka představení – jen lehce „zvířecí“ kostýmy Jolany
    Izbické – Schofield a tajemná, barevně mystická scéna Lucie Loosové.
    Během představení jsme svědky mnoha obdivuhodných hereckých i tanečních výkonů. Ideálním představitelem Mauglího je pohybově výborně disponovaný Jan Kaštovský, který v přesné stylizaci zvládá vývoj „člověčího žabáčka“ od batolete až po dospělého muže
    a zároveň dokáže bravurně vybalancovat komediální i vážné polohy role. Mimořádně skvělý je také Bronislav Kotiš jako rozumný a zároveň hravý medvěd Bálú. Jednou z nejvýraznějších postav jeviště byl i František Dvořák v úloze prvotního slona Thá, jež svým laskavým projevem a moudrostí zklidňuje chaos v džungli vždy v pravý čas. S podobným citem hraje vlčici Rákšasí Stanislava Fořtová a pardála Baghíru Michal Slaný i Zdeněk Vesecký, přesvědčivým Akélou je nadějný mladý sólista Petr Kukla. Zlo v džungli představuje tygr Šér Chán v podání Jiřího Untermüllera spolu s šakaly, v které se střídavě proměňují Miro Nosek
    a Martin Bačkovský. O svéráznou opičí show se stará mediálně známý Vlastimil Korec /opičí král Hanuman/ se svým DJ /Filip Gröger/.
    Kniha Džungle je zajímavým pokusem o moderní muzikál pro celou rodinu. Snad přivede do divadla i mladší generaci diváků.

    Plzeňský deník 2.5.2007

    Foto: Pavel Křivánek

Pro plnou funkci webu musíte souhlasit s využítím cookies. Více informací

Jako většina internetových stránek i tyto stránky používají cookies. Na základě anonymních dat sledujeme například celkový počet návštěvníků. Pokud nechcete cookies používat nebo pokud chcete, aby internetový prohlížeč použití cookies oznámil, musíte ve svém internetovém prohlížeči vybrat příslušnou volbu. Zablokujete-li všechna cookies, nebudete moci využít některé funkce těchto stránek.

Zavřít