Přesně devadesát let od prvního uvedení v ostravském Národním divadle budou mít diváci možnost zhlédnout v Divadle Jiřího Myrona novou inscenaci jedné z nejoblíbenějších operet vůbec, Krásné Heleny, která originálně pojednává příběh známé řecké báje o princi Paridovi a nejkrásnější ženě světa. “V pořadí už sedmá ostravská inscenace Krásné Heleny bude francouzská díky francouzskému autorovi, ale taky antická, protože se odehrává ve Spartě. Výpravná scéna Davida Baziky spojuje právě antickou architekturu s krásou Paříže konce 19. století a zároveň ukazuje bizarní umělecké prostředí, které dokreslují i efektní varietně burleskní kostýmy Lucie Loosové,” uvádí režisérka a šéfka souboru opereta/muzikál Gabriela Petráková.
Jacques Offenbach (vlastním jménem Jakob Eberst) je považován za zakladatele francouzské operety. V letech 1839 – 1880 napsal více než stovku jevištních děl! Do dnešních dnů přižily zejména operety Orfeus v podsvětí, Madame Favart, Krásná Helena, Pařížský život, Bandité, Velkovévodkyně z Gérolsteinu a jeho poslední práce, fantaskní opera Hoffmannovy povídky. Největšího triumfu dosáhl s Orfeem (premiéra 1858), jehož popularita jej rázem proslavila nejen ve Francii, ale rovněž v celé Evropě i v USA. Do “světa bohů” se tedy vrátil a v roce 1864 odpremiéroval zmíněnou Krásnou Helenu, jež se těší oblibě nemenší. Orfeův “politický humor” i jistu formu parodie zachovává, stejně jako skvělou melodiku. Navíc přidává větší erotický náboj, nuancovaný v mnoha náznacích. Jako většina Offenbachových operet k nám i Krásná Helena přichází přes Vídeň. Německy se hrála už v roce 1865 v Praze, první české provedení se odehrálo v září roku 1873.
Děj operety Krásná Helena se odehrává ve starém Řecku, těsně před vypuknutím Trojské války. Při rozhodování mezi Venuší, Minervou a Juno zvolí Paris, syn trojského krále, za nejkrásnější bohyni právě Venuši (libretisté Meilhac a Halévy si nikterak nelámali hlavu a ve svých dílech nazývali řecké bohy a bohyně jejich římskými jmény). Venuše Paridovi za odměnu přislíbila lásku „nejkrásnější ženy světa“ – Heleny, dcery vládce bohů a manželky spartského krále Menelaa. Slavný mýtus o Paridovi a Heleně a zaručeně pravých důvodech největší války antického světa vyprávějí ovšem autoři po svém, velmi humornou a rozpustilou formou. Dílo bylo v době svého vzniku zároveň velkolepou satirou na Paříž své doby, pletky na císařském dvoře, lehkomyslnost krasavic či zálety mocných i žárlivost jejich manželek.
V titulní roli se v ostravské inscenaci tentokrát představí Martina Šnytová, už dvakrát nominovaná na Cenu Thálie: “Roli Heleny si opravdu užívám, protože se nestává každý den, abych na jevišti slýchala, že jsem nejkrásnější žena na světě 🙂 Zpívá se mi dobře, je to pro mě moc příjemná střední poloha s několika koloraturnějšími pasážemi ve třetím jednání. Náročné je, že nemám alternaci, takže si hlavně přeju, abych byla zdravá a odzpívala každé představení co nejlíp.”
Roli Parida alternuje hostující Aleš Briscein, vynikající operní pěvec, účinkující u nás i v zahraničí a loni oceněný Cenou Thálie 2012 za svůj výkon v roli Romea v opeře Romeo a Julie na jevišti NDM. Pod hudebním nastudováním je podepsán Karol Kevický, který se za dirigentským pultem bude střídat s Jakubem Žídkem. Choreografie je dílem Tomáše Protivínského.
Kromě Martiny Šnytové, Aleše Brisceina a jeho alternanta Petera Svetlíka se v dalších rolích představí Jan Fišar / Marcel Školout, Libor Olma, Jan Drahovzal / Václav Morys, Pavel Liška a další členové souboru opereta/muzikál.
Takže: Pánové, pozor na ženy! Dámy, bacha na Offenbacha!
Premiéra 26. září v 18.30 hodin v Divadle Jiřího Myrona.
Foto: Martin Popelář
