Operní soubor Divadla J.K .Tyla v Plzni připravuje novou inscenaci slavné Čardášové princezny hudebního skladatele Emmericha Kálmána, která společně se Straussovým Netopýrem, Lehárovou Veselou vdovou a Mikádem autorské dvojice Gilbert – Sullivan patří k nejhranějším operetám světa. Režisérem bude tentokrát známý pěvec, dramaturg a popularizátor opery i operety Zbyněk Brabec, jenž plzeňské scéně zasvětil třicet let své umělecké dráhy a od roku 2008 se zde etabloval i jako režisér. Hudebně dílo studuje dirigent Jiří Petrdlík. Stejný titul naposledy v Plzni uvedli režisér Tomáš Šimerda s dirigentem Ivem Pavelkou v roce 1994.
EMMERICH KÁLMÁN (1882-1953)
Hudební skladatel maďarského původu se narodil v rodině židovského obchodníka s obilím 24.října 1882 v Siófoku. Od roku 1900 studoval na univerzitě v Budapešti a chtěl se stát klavírním virtuosem. Už v mladistvém věku jej ale začala trápit artróza, takže se soustředil na skladbu a hudební teorii. Po ukončení studia psal kritiky pro list Pesti Napló. Napsal rovněž několik symfonických básní, ale nedařilo se mu je publikovat. Zaměřil se tedy na skládání kabaretních písní, které ho přivedly k operetě. Ta první se jmenovala Podzimní manévry a odstartovala jejich dlouhou řadu – nakonec jich napsal v letech 1908-1953 rovných čtyřicet. K nejúspěšnějším patří Čardášová princezna, Hraběnka Marica, Cikánský primáš, Bajadéra a Cirkusová princezna. Poslední westernovou Arizona Lady dokomponoval jeho syn Karel.
V roce 1938 kvůli židovskému původu Kálmán během nástupu fašismu opustil Vídeň a uprchl přes Curych a Paříž do USA, kde v roce 1942 získal americké občanství. Po druhé světové válce se vrací do Evropy a usazuje se v Paříži. Do Vídně se přestěhoval až po dalších čtyřech letech, ale místo vřelého přivítání ho čekal spor kolem vyvlastnění jeho vily. Vrátil se tedy zpět do Paříže, kde zemřel 30. října 1953. Společně s Franzem Lehárem je považován za krále stříbrného věku operety.
ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA
Mladý vídeňský kníže Edwin se zamiluje do hvězdy budapešťského kabaretu Orfeum Sylvy Varescu. Ta ale právě odjíždí na turné do Spojených států a Edwin sám je povolán zpět ke svému pluku. Aby Edwin odloučení zabránil, udělá okamžité rozhodnutí: Nabídne Sylvě manželství a své rozhodnutí stvrdí ještě tentýž večer před notářem přímo v Orfeu. Současně ale přichází od jeho rodičů formální oznámení Edwinových zásnub se sestřenicí Anastázií. Není přece morální, aby se šlechtic oženil s kankánovou hvězdou! Sylva se o zasnoubení dozví. Nejprve je zdrcená, ale pak se rozhodne, že Edwina řádně vytrestá… Jaká by to ovšem byla opereta, bez pořádného happy endu!
Premiéra Čardášové princezny se konala 15. listopadu 1915 v divadle Johann-Strauss-Theather ve Vídni. Libreto, původně nazvané Ať žije láska, napsali Leo Stein a Béla Jenbach. Sugestivní prostředí, ve kterém se opereta odehrává, bylo tak autentické, že vyvolalo odpor vídeňské kritiky a dílo bylo označeno za urážku monarchie. “Čardáška” však byla úspěšná i přes probíhající 1. světovou válku a ještě v jejím průběhu se hrála v Rusku (pod názvem Sylva) a v New Yorku (pod názvem “The Riviera Girl”). Nesmrtelnost jí zajistil zajímavě zpracovaný melancholický příběh, a především skvěle napsané valčíky a dynamické čardášové melodie.
Emmerich Kálmán: ČARDÁŠOVÁ PRINCEZNA
Libreto: Leo Stein a Béla Jenbach
Překlad: Zbyněk Brabec
Zpěvní texty: Eva Bezděková
Dirigent: Jiří Petrdlík
Režie a dramaturgie: Zbyněk Brabec
Choreografie: Petra Parvoničová
Scéna: Ondřej Zicha
Kostýmy: Josef Jelínek
Sbormistr: Zdeněk Vimr
II. dirigent: Jakub Zicha
Osoby a obsazení:
Kníže Leopold Maria: Pavel Horáček / Dalibor Tolaš
Kněžna Marie – Luisa: Pavla Břínková / Iveta Žižlavská
Edwin Ronald: Josef Moravec / Jakub Turek
Sylva Varescu: Luisa Albrechtová / Anna Klamo
Komtesa Stázi: Lenka Pavlovič / Radka Sehnoutková
Hrabě Boni Káncsiánu: Michal Bragagnolo / Jakub Hliněnský
Poručík Rohnsdorff: David Cody
Feri von Kerekes, zvaný Feri Bácsi: Jaroslav Březina / Jan Ježek
Miška: Jan Adamec / Jaroslav Someš
Mac Grave: David Cody / Josef Jordán
Kiss, advokát: Jan Adamec / Jiří Langmajer
Premiéra na scéně Velkého divadla v Plzni 7. března 2015
Ilustrační foto: Repro redakce (socha Imre Kálmána v Budapešti, německé a maďarské logo operety, portrét Emmericha Kálmána)
