Klasika i soudobá ´vážná hudba´, reminiscence na úspěšnou hudbu filmovou a jako host významná klavíristka Edna Stern. To vše pod taktovkou Koji Kawamota přinese čtvrteční koncert Plzeňské filharmonie ve velkém sále Měšťanské besedy v Plzni od 19 hodin.
Na programu jsou díla Jana Jiráska, autora, který vytvořil kompozice k mnoha divadelním hrám a filmům, Wolfganga Amadea Mozarta a Miloslava Kabeláče.
Koncert zahajuje výběr z cyklu Múzy a pokušitelé Jana Jiráska, který se věnoval i elektroakustické, počítačové a elektronické hudbě. První ocenění, Cenu Nadace českého hudebního fondu, získal za skladbu Labyrint v roce 1989. S jeho tvorbou se mohli následně posluchači seznámit na významných festivalech současné tvorby a jeho filmová tvorba mu přinesla řadu trofejí – Nejasná zpráva o konci světa (oceněna Českým lvem 1997), Kuře melancholik (nominován na Českého lva 2000), Kytice (Český lev 2001)… Právě úspěchy jeho filmové hudby se staly v roce 2009 povzbuzením k vytvoření desetidílné svity Múzy a pokušitelé, jež představuje jakýsi návrat ke kořenům starší hudby. Podtitul Renaissance Regained (Renesance znovu) je reminiscencí na díla Johna Miltona Ztracený ráj a Ráj znovu nabytý. Jan Jirásek jednotlivých krátkých částech zúročuje hudební myšlenky ze svých předešlých filmových kompozic. Celá skladba představuje dle slov autora vlastní komentář člověka žijícího v 21. století k hudbě období renesance.
Od filmu a současně zpět ke klasice zprostředkuje slavný Koncert pro klavír a orchestr c moll W. A. Mozarta, v němž se jako sólistka představí právě Edna Stern. Mladá pianistka belgicko-izraelského původu Edna Stern (1977) se hudbě věnuje od šesti let. Hru na klavír studovala v Izraeli na Rubin Academy v Tel Avivu a následně na Chapelle Royale královny Alžběty v Bruselu. Od roku 2003 se věnovala na Conservatoire Supérieur de Paris hře na fortepiano a zabývala se historicky poučenou interpretací, která změnila její přístup k hudbě. Nahrála 8 hudebních alb s díly J. S. Bacha, W. A. Mozarta, R. Schumanna, F. Chopina a jiných autorů se zřetelem k autentické interpretaci. Některé projekty byly realizovány na dobové nástroje (kupříkladu sólové skladby F. Chopina nahrála E. Stern na klavír značky Pleyel z roku 1842, nacházející se v pařížském Musée de la Musique). Tato CD byla vesměs ověnčena cenami Diapason d’Or. Nahrávka Mozartových koncertů byla řazena mezi nejúspěšnější počiny roku 2010. Jako sólistka i komorní hráčka se E. Stern představila na mnoha koncertních i festivalových pódiích po celé Evropě.
Koncert uzavře IV. Sinfonia in La (Camerata) Miloslava Kabeláče, významné osobnosti českého hudebního světa 20. století. Kabeláčovy kompozice v sobě často soustřeďují myšlenková poselství, která ve 30. – 40. letech směřovala především k vlastenecké orientaci. Ze skladatelových osmi symfonií má každá osobitou koncepci, jež se projevuje již v samotném nástrojovém obsazení, které autor volí pokaždé se zaměřením na obsah díla. Intimní Čtvrtá symfonie in A (Sinfonia in La) vznikala v letech 1954 – 58 jako protiklad k monumentální passacaglii Mysteriu času pro velký orchestr a 3. symfonii pro varhany, žestě a tympány. Kompozice byla premiérována 9. března 1959 Pražským komorním orchestrem, který ji také nahrál na gramofonové desky.
Foto: Archiv Plzeňské filharmonie
