Nakladatelství KANT Karel Kerlický vydalo v edici “Disk – Velká řada” publikaci teatroložky, publicistky a překladatelky Moniky Bártové – Brabcové FENOMÉN GILBERT & SULLIVAN, VZNIK ANGLICKÉ OPERETY. Vydání zmíněné knihy připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU ve spolupráci s Ústavem pro studium divadla a interaktivních médií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Zakladatelé anglického operetního žánru William Schwenck Gilbert (1836 – 1911) a Arthur Sullivan (1842 – 1900) náleží mezi klíčové osobnosti dějin hudebního divadla. Přesto v Čechách patří, zcela paradoxně, k tvůrcům téměř neznámým. Naopak v zahraničí, zejména v anglo-americkém světě, jsou jejich díla součástí kmenového repertoáru všech významných muzikálových a operetních scén a celosvětově se dokonce jejich nejznámější opereta Mikádo v četnosti uvádění pyšní třetí příčkou – hned za Straussovým Netopýrem a Lehárovou Veselou vdovou.
Autorka hned v úvodu své studie uvádí, že právě Gilbert (libretista) a Sullivan (hudební skladatel) mimo jiné vnesli do divadelního světa rovnocenné umělecké partnerství, do té doby nevídané, a stali se tak přímými předchůdci slavných muzikálových autorských dvojic, jakými jsou Rodger a Hammerstein, Lerner a Loewe, Rice a Webber nebo Kunze a Levay. Jméno textaře začali uvádět vedle jména skladatelova – a vůbec poprvé v historii dokonce na prvním místě. Je velkou chybou, pokud-li hovoříme o klasické operetě, vnímáme pouze její větev pařížskou a vídeňskou. Právě anglické opereta má zásadní vliv na vznik nového divadelního žánru, kterým je muzikál, fenomén 20. století. Díla G&S svojí stavbou skutečně připomínají v mnohém spíše pozdější muzikálovou, než typicky operetní tvorbu. Už skutečností, jak satiricky vyostřené jsou jejich texty, které se podařilo neuvěřitelným způsobem snoubit s hudbou lahodně znějící a perlivou, hluboce promyšlenou a s citem pro divadelní situaci. Rozsahem hudebních čísel, jenž tvoří většinou 2/3 celkové stopáže, se tato díla přibližují až opeře. Svět získal novou formu hudebně – zábavného divadla, která je inteligentní, ale ne intelektuálská. Rovněž humor poukazující na různé politické a společenské nešvary není v operetních libretech obvyklý. Současný hudební skladatel Stephen Schwartz (Godspell, Pippin, Wicked) soudí, že „všichni autoři hudebního divadla jsou dědici tradice Gilberta a Sullivana,“ Leslie Bailey míní, že „tajemství jedinečnosti jejich operet spočívá v tom, že umějí být současně inteligentní i směšné“ a ještě dál zachází Stuart Maunder, když tvrdí, že „dovolíme-li si srovnávat, Kočky jsou jen chloupkem, Fantom Opery pouhým stínem a Bídníci příliš ponurým kusem. Nenalezneme fenomén srovnatelný popularitou a trvanlivostí s dvojící G + S.“
Je proto téměř neuvěřitelné, že po sto letech od úmrtí tvůrců je publikace Moniky Bártové-Brabcové teprve první souvislejší prací o jejich tvorbě, která vychází v češtině. Minimální pozornost jejich operetám věnují také intendanti a dramaturgové našich divadelních domů i vydavatelé hudebních nosičů. Není přitom pravdou, že by tituly této autorské dvojice byly populární pouze v Anglii, kde prakticky nemizí z repertoáru. Stačí se podívat například do nabídky německého vydavatelství Soundofmusic.de, kde nalezneme celou řadu CD i DVD nosičů s díly Gilberta a Sullivana. U nás je jejich jedinou relativně známější operetou Mikádo, které uvedlo poprvé pražské Národní divadlo už v roce 1903. Pak se hrálo ještě v Městském divadle na Královských Vinohradech v roce 1914, dvě inscenace této operety zažilo i Brno na scéně Reduty (1950 a 1979) a jednou jej nastudovalo také Slezské divadlo v Opavě v roce 1977. V režii Tomáše Šimerdy pak zaznělo v Čechách zatím naposledy v Hudebním divadle v Karlíně v sezoně 1988/89. Objevilo se také v dramaturgickém výhledu plzeňské operety na začátku 90.let, ale z tohoto plánu nakonec sešlo. Další díla G&S se na našich jevištích objevila velmi sporadicky. V roce 1962 to byli slavní Gondoliéři v produkci Hudebního divadla v Karlíně a Nuslích a o rok později Vězeň towerský (The Yeomen of the Guard) v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Tuto operetu pod názvem Panna a kejklíř rovněž nahrál Československý rozhlas. Skromnou mozaiku pak uzavírá snad nejkomediálnější opereta z pera Gilberta a Sullivana Piráti z Penzance, kterou uvedl soubor muzikálu a operety Divadla J.K. Tyla v Plzni v režii Petra Novotného a v překladu a dramaturgii Moniky Bártové 7.října 2006 v české premiéře.
O velmi povedené inscenaci jsem tehdy v recenzi pro Plzeňský deník mimo jiné napsal:
„Piráti“ mají veškeré atributy dobré operety – vtipnou zápletku, chytlavé a dobře zapamatovatelné melodie, efektní sbory, bohatou choreografii. Poměrem mluveného slova a hudby se formátově přibližují komické opeře, takže na sólisty, sbor i orchestr kladou vysoké nároky. Působivá je už předehra, byť dirigent Pavel Kantořík vybral její kratší verzi. Pod jeho vedením se orchestr rozehrál k velmi dobrému výkonu, takže Sullivanovy perlivé melodie zazněly s patřičným švihem. Rovnocennou složkou hudebního nastudování jsou ansámblové plochy pirátů, generálových dcer a policistů /sbormistryně Eva Skalová/. Skvěle vystavěná inscenace zaujme ve všech složkách. Ač renomovaný muzikálový a operní režisér Petr Novotný není přímo operetním specialistou, dokázal z mnoha groteskních situací vytěžit maximální účinek, aniž by překročil hranici elegantní zábavy. I když má inscenace klasický háv, díky detailní práci s hercem a vysoké rytmice celého představení působí moderně. V superlativech lze hovořit i o vtipné choreografii Vlastimila Červa. Nepříliš složitou, ale přesto celkem efektní scénu Ivo Žídka, využívající myšlenky divadla na divadle, skvěle doplňují barevně bohaté a krásné kostýmy Lucie Loosové, jež navozují dokonalou iluzi „velké výpravy“, pro klasickou operetu tak typickou. Velkou zásluhu na zmíněném úspěchu má dramaturgyně operety Monika Bártová, která je podepsána pod zdařilým překladem. Převést vtip a zapeklité slovní hříčky ze staré angličtiny do současné češtiny jistě nebylo jednoduché. Sázka na v Česku neznámý operetní titul je tentokrát skvělým tahem.“
Monika Bártová – Brabcová se dílem Gilberta a Sullivana zabývá velmi intenzivně. Vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde obhájila diplomovou práci s názvem „Od minstrel show k muzikálu“ a své zaměření dále rozvíjela v navazujícím doktorském studijním programu, který úspěšně ukončila právě rozsáhlou prací o anglické operetě. Přednášela na FF MU dějiny hudebního divadla, působila jako asistentka režie v Mahenově činohře a v roce 2000 založila časopis ND v Brně Aplaus. Zároveň překládá libreta, píše vlastní texty, přednáší a publikuje. V letech 2001-2004 byla dramaturgyní Městského divadla v Brně, kde se podílela na inscenacích Muzikály z Broadwaye, Přelet nad kukaččím hnízdem, Cabaret, Veselá vdova, Nedbaloviny, Máj, Netopýr a Hair. V následující sezoně 2005/06 pracovala jako dramaturgyně v plzeňském Divadle J.K.Tyla. Zde byla v jejím překladu uvedena mimo jiné i zmíněná opereta Piráti z Penzance.
Svou publikaci rozdělila autorka do tří dílů. První část věnuje operetě a jejímu vzniku obecně, čímž alespoň částečně kompenzuje informační dluh, který k tomuto žánru čeští publicisté a nakladatelé mají. V druhé části se zaměřuje na počátky hudebně zábavného divadla ve Velké Británii a věnuje se žánrům, které pozdější tvorbu nejvíce ovlivnily, jako je maska, pantomima, extravaganza, ballad opera, burleska a music hall. V posledním nejrozsáhlejším oddílu se pak dočítáme o anglické operetě samotné. Součástí knihy jsou i obsahy všech operetních titulů Gilberta a Sullivana:
Thespis aneb bohové stárnou
Trial by Jury (Porotní soud)
The Socrerer (Čaroděj)
H.M.S. Pinafore (Královská loď Pinafore)
The Pirates of Penzence (Piráti z Penzance)
Patience
Iolanthe
Princess Ida
The Mikado
Ruddigore
The Yeomen of the Guard (Královská stráž)
The Gondoliers
Utopia Limited (Utopie s ručením omezeným)
The Grand Duke (Velkovévoda)
Publikace „Fenomén Gilbert a Sullivan – Vznik anglické operety,“ doplněná řadou dobových kreseb a fotografií, by rozhodně neměla chybět v knihovně žádného příznivce hudebního divadla. Mladým ctitelům muzikálového žánru nabízí rovněž možnost doplnit si vzdělání a dojít ke zjištění, že hudební divadlo rozhodně nezačíná Webberem, Sondheimem ani Wildhornem.
Knihu lze objednat na webu www.kant-books.com za doporučenou cenu 240 korun.
Foto:
Pavel Křivánek – DJKT Plzeň, Piráti z Penzance (1, 3, 4)
Obálka publikace (2)
Repro redakce – Comedy Tonight, Mikádo, publikace str. 111 (5)
