Zastřešení atria, bezbariérový vstup
Plán na úpravy exteriéru Nového divadla v Plzni, zastřešení a revitalizaci atria a s tím spojený nový, kvalitnější vstup do přední části hlediště, už existuje v plánech ředitele Divadla J. K. Tyla Martina Otavy od roku 2014. Od té doby se realizovala řada změn v interiéru Nového divadla, nyní byly podniknuty první kroky k tomu, aby se mohl uskutečnit i plán na výrazné úpravy exteriéru budovy. V současné době začínají práce na studii, která bude téměř na úrovni projektové dokumentace. Na podmínkách a možnostech se shodli na svém březnovém jednání zástupci města Plzně, Obytné zóny Sylván a Divadla J. K. Tyla, jehož je město zřizovatelem, a architekt Vladimír Kružík, který stál i za výstavbou Nového divadla.
Atrium Nového divadla a návrhy úpravy
„Aby se divák cítil v divadle opravdu jako doma, bylo, a ještě je třeba, mnoho věcí vyladit. O vyřešení situace bezbariérovosti a přístupu do spodní části hlediště jsme začali jednat hned po otevření divadla v roce 2014. Jsem rád, že se nyní díky radní pro kulturu a památkovou péči Elišce Bartákové i primátoru Romanu Zarzyckému přistupuje k jeho realizaci,“ konstatuje ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Martin Otava. „Naším cílem je usnadnit vstup hendikepovaným lidem nebo seniorům do Nového divadla. Budeme se snažit o získání finančních prostředků i na další stupně projektové dokumentace i samotnou realizaci,“ uvedla v této souvislosti radní pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.
Vstřícnější pro vozíčkáře, příjemnější pro všechny
Podle stávajícího návrhu by měl v budoucnosti dvě budovy Nového divadla – provozní a divadelní – spojovat nový prosklený prostor. Chystaná úprava atria počítá i s novým vstupem přímo do přední části hlediště. „Z přízemí by diváci přešli do zastřešeného prostoru atria, odtud prošli přímo do hlediště v místě, kde je dnes nouzový východ přímo k prvním řadám parteru. Vznikl by skutečně bezbariérový vstup, vozíčkáři už by nebyli odsouzeni k místům za posledními řadami tak, jako je tomu dosud. A lidé ze spodní části hlediště by už nemuseli šplhat po dlouhých schodech nahoru, pokud by se chtěli o přestávce projít. V atriu by vznikl nový multifunkční prostor, mně by se nejvíce líbila „Chmelová zahrada“ – atrium by zpříjemňovala zeleň s odkazem na tradici piva v Plzni.
Takto vzniklý prostor by výrazně rozšířil naše možnosti a divákům zásadním způsobem zpříjemnil pobyt v divadle. Ale mohly by se zde konat také komorní koncerty nebo jiné kulturní akce. Při přípravě studie je na to vše nutné brát zřetel včetně toho, jak zajistit vytápění prostoru v zimě, jak řešit akustiku, dopady na stávající provozní budovu a podobně. To, a také finanční náročnost, musí prověřit připravovaná studie,“ podotýká Martin Otava. „Tento velkorysý záměr není ojedinělý. Podobná atria jsou již ve světě i u nás běžná, v Plzni by to však byla novinka,“ dodává.
Dosavadní úpravy – nový nábytek, opona a elektroakustický dozvuk
Od otevření budovy Nového divadla již vedení DJKT podniklo řadu věcí ke zlepšení šedočervené betonové budovy s předsazenou fasádou z litého betonu s „bublinovou perforací“, které Plzeňané dnes neřeknou jinak než „ementál“. Vybavit nábytkem všechna tři podlaží Nového divadla se podařilo už po roce fungování. Významnou úpravou bylo nasvícení schodiště, které po otevření nebylo dostatečné a při nepravidelnosti jeho stupňů byla kvalitní viditelnost pro komfort diváků klíčová. Vizuálním přínosem tmavému prostoru hlediště byla nová zlato-žlutá opona a nezapomeňme také dovybavení foyer pohodlným sedacím nábytkem. Nejnověji byl v létě loňského roku instalován v Novém divadle elektroakustický dozvuk. Na Nové scéně se střídá mnoho žánrů – muzikál a opera s živým orchestrem, konají se zde klasické koncerty, tančí tu balet na nahrávky a hraje zde i činohra. „Tyto různorodé produkce potřebují odlišné akustické podmínky. Elektroakustický dozvuk upraví prostor podle potřeb konkrétního představení. Zkrátka akustika na přání. Mám velkou radost, že se nám podařilo dozvuk instalovat. Pro Nové divadlo a kvalitu poslechu byl klíčový,“ říká Martin Otava.
Interiér jako unikátní galerie malířů západočeského regionu
Již několik let se navíc stěny interiéru Nové scény mění v unikátní galerii. Postupně se zde pod vedením Martina Otavy instalují výstavy významných malířů spjatých se západočeským regionem, z těch posledních jmenujme například Václava Riedlbaucha či Jiřího Kovaříka. V současné době zdobí prostory originální malby Květy Monhartové.
Studie pro zastřešení atria je prvním stupněm příprav. Po jejím dokončení budou následovat další stupně projektové dokumentace, pak teprve může město přikročit k samotné realizaci.
Vznikne v Plzni ´kulturní ostrov´?
Současně s tímto záměrem se rýsuje i nová budoucnost pro budovu nyní uzavřeného Pekla. „Jsem nesmírně rád, že nové vedení města zařadilo Peklo mezi předměty městského zájmu. Budově skutečně hrozil zánik. I kultura by si měla ve městě označit a vymezit své „teritorium“. Jestliže zastřešíme atrium, a rozšíříme tak možnosti tohoto prostoru, jestliže Peklo ožije a bude zde koncertní sál pro Plzeňskou filharmonii, vznikne v celé této lokalitě, v bezprostřední blízkosti historického jádra, skutečně významný kulturní ostrůvek, spíše ostrov. A to by bylo ku prospěchu nás všech,“ uzavírá Martin Otava.
