Stalo se už tradicí, že na nádvoří Biskupského dvora Moravského zemského muzea v Brně Městské divadlo pořádá pod širým nebem letní představení. Každý rok jedna premiéra a několik repríz inscenací z předešlých let. Většinou jde o původní autorské tituly, ale toto léto padla volba na známou divadelní verzi filmového muzikálu Noc na Karlštejně podle komedie Jaroslava Vrchlického. Hudbu zkomponoval Karel Svoboda a texty napsal Jiří Štaidl, libreto je dílem režiséra Zdeňka Podskalského.
Možná tehdy málokdo tušil, že se právě zrodila česká legenda, kultovní příběh s kultovními písničkami, s představiteli, kteří již byli, nebo se později stali hvězdami divadelního, filmového i televizního nebe. Málokdo při premiéře filmu v roce 1973 tušil, co se za pár let s filmem stane. Jeden z protagonistů, Waldemar Matuška, zůstal navždy s manželkou a synem v USA a tak musela být všechna díla, kde hrál, uložena v trezoru nebo jeho hlas alespoň vymazán (např. v seriálu Chalupáři). V Noci na Karlštejně se mazat nedalo, takže se film zkrátka nehrál. Matuška měl zmizet i z myslí lidí, což se tak trochu nedařilo. U táborových ohňů se dál zpíval Mistral a Zuzana, Slavíci z Madridu a To všechno odnes čas…
Od roku 1990, kdy se vrátil populární film především na televizní obrazovku, pustili se dramaturgové nejednoho divadla do jevištní podoby tohoto muzikálu. A protože TO mistr Podskalský napsal tak umně, vtipně a protože TO zhudebnili už tehdy mistři Svoboda a Štaidl, nebyl a není důvod nějak zásadně muzikál pro divadlo měnit. Sám Svoboda pouze dopsal tři nové písně, které otextoval Eduard Krečmar. Titul má nebo měla v poslední době na repertoáru plzeňská, ostravská i olomoucká opereta i Hudební divadlo Karlín. A teď dostali příležitost inscenátoři na brněnském Biskupském dvoře. Dosti mohutná tribuna pro téměř 700 diváků je od premiéry 22. června každou reprízu plná. Prostředí pro romantickou hudební komedii z dávných časů je to opravdu ideální. Pozadí tvoří do nebe čnící nádherná a krásně osvětlená gotická katedrála svatého Petra a Pavla. Samotný renesanční Biskupský dvůr má scénický horizont tvořen bílými oblouky arkádových lodžií, které se staly ideálním scénickým prvkem. Využil je výtvarník Jaroslav Milfajt se světelným čarodějem Davidem Kachlířem a dokázali vykouzlit trojrozměrnou kapli svaté Kateřiny tak skutečnou, až to vyráželo dech. Režisér představení Igor Ondříček obratně využíval celý prostor Biskupského dvora, včetně ústředního barokního sousoší, Merkurovy kašny od Ignáce Bendla.
Samostatnou kapitolou jsou herecké a pěvecké výkony hlavních protagonistů. Není lehké nést srovnání. Kyperského krále Waldemara Matušku zde hrál Jiří Mach. Krásný hlas a plnokrevnější herectví než to Matuškovo z něj udělalo tu správnou postavu, ze které se v nebíčku možná těší i Zdeněk Podskalský. Královnu Elišku Pomořanskou velmi citlivě hrála i zpívala Hana Holišová a zase ji můžeme bez zaváhání srovnávat s Janou Brejchovou. A král Jaroslav Matějka byl určitě sošnější a energičtější než filmový Vlastimil Brodský. Jeho Karel IV. byl tak trochu mile bezmocný. Ten Matějkův byl skutečným evropským králem. A tak bychom mohli srovnávat dál. Je to neuvěřitelné, možná na tom má svůj podíl živé představení, ale všechny výkony, celá inscenace snese úspěšně porovnání se slavným filmem a v mnoha ohledech jej snad i předčí. Jedinou výtku může mít divák k mikroportům. Ozvučení open air scény je určitě nutné, chybělo však jakékoli směrování, alespoň to základní na levou a pravou stranu a tak občas divák hledal postavu, která právě mluví, zpívá. Snad se v budoucnu zvukařina soustředí i na tento detail.
Orchestr Městského divadla v Brně vytvořil pod vedením Karla Cóna skutečně kvalitní hudební podklad, respektující prostor Biskupského dvora. A tak i zpívání souznělo, za což patří chvála právě těm, kteří byli pro unisono mikroportů kritizovaní.
Ještě jeden inscenační detail je pro umělce Městského divadla typický. Jsou to masové živelné scény, ve kterých se pije, zpívá, tančí, šermuje. Výborně to oživuje atmosféru, hlavně když se to šermování umí. O to se neustále a úspěšně snaží jeden z herců divadla a šermíř historického šermu, Josef Jurásek.
Noc na Karlštejně, byť hraná na renesančním Biskupském dvoře s pozadím gotické katedrály, to je vydařená série open air divadelních představení, jakých není v české kotlině mnoho. Jistě by jí to slušelo na kterémkoli zámku nebo na pražských Hradčanech. Ale kdy? Tito umělci tvoří po celou divadelní sezonu představení na svých dvou mateřských scénách a museli by mít ještě pár životů navíc… To bychom jim ze srdce přáli.
Foto: Jef a Tino Kratochvilové
