Zázračný a mýty opředený houslista Niccolo Paganini vstoupí na jeviště Slezského divadla v Opavě, kde 16. října 2011 uvede operní soubor svou první premiéru této divadelní sezony, a to právě operetu Paganini od Franze Lehára (30.4.1870 – 24.10.1948) na libreto Paula Kneplera a Bély Jenbacha. Tuto operetu autor napsal ve svém posledním tvůrčím období, kdy kromě Paganiniho vznikly také operety Carevič, Země úsměvů a Giuditta, které inklinují stavbou díla i jednotlivých partů hlavních postav k operní tvorbě a společným znakem těchto děl je chybějící happyend. Opereta Paganini měla premiéru 30.10.1925 ve Vídni, ale teprve její uvedení v Berlíně o tři měsíce později otevřelo dílu cestu ke světové slávě.
Franz Lehár je pokračovatelem zakladatelů vídeňské operety, jako byl Johann Strauss ml., Franz von Suppé a Karl Millöcker a zároveň nejúspěšnějším představitelem tzv. „stříbrného věku operety“. Přezdívalo se mu „skladatel operet v moll”. Lehár je rodákem ze slovenského Komárna, tedy přesněji severní části města Komárom v tehdejším Rakousko-Uhersku. Studoval housle a skladatelství na Pražské konzervatoři, kde mu Antonín Dvořák poradil, aby se věnoval komponování. Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho první opereta Vídeňské ženy. Světový triumf mu přinesla v roce 1905 Veselá vdova, která je dosud společně se Straussovým Netopýrem nejhranější operetou světa. Tím, že jeho poslední díla nekončila happy-endem, v podstatě předznamenal muzikálovou vlnu, která vynesla, alespoň v Americe, nový divadelně hudební žánr na vrchol popularity ještě za jeho života. Zatímco ze skladatelova prvního období zábavných operet se nejlépe prosadila Veselá vdova a Hrabě Luxemburg, později sklízel úspěchy s Paganinim, Zemí úsměvů a Giudittou. Zmíněné tituly svou hudební náročností konkurují opeře a jejich sólové party bývají obsazovány operními pěvci.
Téma operety Paganini pracuje volně s jistými životními momenty z první části umělecké kariéry slavného italského virtuóza – Niccoly Paganiniho (27.2.1782 – 27.5.1840) Konkrétně se jedná o umělecké působení slavného houslisty v italském městě Lucca, kde udržoval milostný poměr se sestrou císaře Napoleona, kněžnou Annou Elisou Bonaparte, která se provdala za knížete Felixe Baciocchi. Paganini propadl nejen vášni žen, ale i karbanu, ve kterém prohrál své housle. Pro svou výjimečnost byl v tehdejší společnosti občas označován za ďábla.
Úsměvné situace nabízejí postavy primadona opery Bella Giretti a komoří Giacomo Pimpinelli, které po vzoru klasických operet přinášejí do díla uvolnění a humor.
Šlágry operety Paganini Líbám ženy a Nikdo v celém světě znají nejen příznivci operety v celém kulturním světě.
Franz Lehár: PAGANINI
Libreto: Paul Knepler a Bela Jenbach
Překlad: Rudolf Lampa
Úprava: Jana Andělová-Pletichová, Karel Mládek
Dirigent: Karel Mládek
Režie: Jana Andělová-Pletichová
Choreografie: Jiří Horák
Scéna: Jaroslav Milfajt
Sbormistr: Kremena Pešakova
Kostýmy: Roman Šolc
Osoby a obsazení:
Niccolo Paganini: Michal Pavel Vojta / Milan Vlček j.h.
Anna Elisa, kněžna: Katarína Jorda Kramolišová / Jana Borková / Markéta Panská
Kníže Felice Bacchiocchi, její manžel: Alexandr Vovk
Bartucci, impresário: Martin Táborský / Evžen Trupar j.h.
Giacomo Pimpinelli, vrchní komoří: Zdeněk Kapl / Juraj Nociar
Bella Giretti, primadona: Ilona Kaplová / Tereza Kavecká
Hrabě Hedouville, generál: Dalibor Hrda / Peter Soós
Corallina, hostinská: Šárka Maršálová / Zdenka Mervová
a další
Premiéra ve Slezském divadle Opava v neděli 16. října 2011
Ilustrační foto: Portrét Franze Lehára
