Pokud bychom divadelním návštěvníkům položili anketní otázku, které dílo se jim vybaví, vyslovíme-li slovo opereta, nejspíš by většině z nich jako první napadl Straussův Netopýr. Však také patří společně s Veselou vdovou k celosvětově nejuváděnějším operetám.
Hudební skladatel Johann Strauss ml. (1825 – 1899), Vídeňany přezdívaný jako Šani, napsal šestnáct operet. Část jich pohltil zub času, jiné opráší některá ze scén sem tam, ale čtveřice jeho lehkonohých titulů tvoří trvalou součást světového operetního repertoáru. Je to Cikánský baron, Noc v Benátkách, autorem nedopsaná a až po jeho smrti uvedená Vídeňský krev a samozřejmě Netopýr, Straussova jednoznačná operetní jednička. Za úspěchem Netopýra nestojí, jako v případě mnoha jiných operet, jen krásná hudba, ale také originální libreto, jehož autory jsou Carl Haffner a Richard Genée. Ti kupodivu nesáhli po klasickém sladkobolném milostném příběhu, ale po francouzské převlekové frašce Le réveillon a vystavěli děj na zábavné komediální zápletce, čímž Netopýra odlišili od všech ostatních operet, včetně Straussova Cikánského barona, z něhož kašírovaná romantika doslova prýští. Svižný příběh libretisté situovali v prvním jednání do rezidence pana Eisensteina, ve druhém na reprezentační ples u prince Orlovského a ve třetím do městské šatlavy. Zatímco první dvě jednání operety proletí jevištěm podobně lehce, jako vyprchají bublinky ze šampaňského, o kterém se v Netopýrovi tak často zpívá, první polovina posledního dějství poněkud drhne. Froschův monolog je patrně noční můrou nemála režisérů a vylámala si na něm zuby i řada ne nevýznamných komiků. Popravdě řečeno, viděl jsem jej správně odlehčeně zahraný snad jen jednou – v Plzni, v podání Rudolfa Kutílka.
Jak uvádí dramaturg souboru muzikálu a operety DJKT Plzeň Jiří Untermüller, podobně jako po celém světě se Netopýr stal nesmírně populární i na plzeňských jevištích a vracel se na scénu ve velmi krátkých intervalech – poprvé byl uveden v prosinci roku 1879 a následně v letech 1902, 1905, 1908, 1910, 1914, 1924, 1925, 1931, 1934, 1938 a 1942.
“Po šestnácti letech přilétl Netopýr znovu v roce 1958 v hlavních rolích s Karlem Tišnovským, Květou Kittnarovou, Janou Klikovou a Karlem Šmídem. Uplynuly pouhé čtyři roky a byl nastudován znovu, tentokrát v režii vůdčí osobnosti Národního divadla Karla Jerneka a pod taktovkou Dalibora Brázdy. Obsazení dominoval opět Karel Tišnovský s Květou Hankovou – Kittnarovou, Rudolfem Kutílkem nebo Evou Csapkovou. V roce 1980 se Karel Tišnovský, tehdy výhradní Eisenstein, ujal i režie a za dirigentský pultík se postavil legendární J.O. Karel. V hlavních rolích se střídali Petr Klotz s Karlem Tišnovským (Eisenstein), Eva Marková, Zuzana Pavlová a Milada Paseková (Rosalinda), Jan Ježek, Zbyněk Brabec a Marcel Vážanský jako Princové Orlovští, o Adélu se podělily Milena Krhutová s Miluší Kupcovou. Zatím poslední uvedení Netopýra se uskutečnilo v roce 1991. Režie se ujal brněnský Petr Pospíšil a taktovky se chopil operní dirigent Josef Chaloupka v alternaci s Ivo Pavelkou. Eisensteina už hrál tenorista Jan Ježek společně s Milanem Kovářem a karlínským zpěvákem Zdeňkem Matoušem,” uvádí Jiří Untermüller.
Na řadu populárních osobností se mohou těšit návštěvníci Velkého divadla v Plzni i letos. Nové nastudování Netopýra s premiérou 26. února 2011 uzavře nejdelší odmlku mezi jednotlivými nastudováními, tedy plných 19 let.
Johann Strauss: NETOPÝR
Libreto: Karel Haffner, Richard Genée
Překlad: Petr Štědroň
České texty: Miroslav Homolka
Režie a úprava: Petr Novotný
Dirigenti: Pavel Kantořík / Jiří Petrdlík
Choreografie: Petra Parvoničová
Scéna: Ivo Žídek
Kostýmy: Roman Šolc
Dramaturgie: Jiří Untermüler
Sbormistři: Zdeněk Vimr, Kateřina Studentová
OSOBY A OBSAZENÍ:
Gabriel von Eisenstein: Jan Ježek / Petr Horák
Rosalinda: Zuzana Kolářová / Jitka Svobodová
Frank: Ladislav Mlejnek / Dalibor Tolaš
Alfréd: Michal Klamo
Princ Orlofski: Stanislava Topinková-Fořtová
Dr. Falke: Bronislav Kotiš / Roman Krebs
D. Blind: Radek Štědronský Shejbal
Adéla: Michaela Nosková / Radka Sehnoutková
Ida: Kamila Borovská / Lucie Zvoníková
Frosch: Jiří Untermüller
Foto: Archiv DJKT Plzeň
1) Netopýr 1962 – Květa Kittnarová jako Rosalinda s Karlem Tišnovským (Eisenstein)
2) Netopýr 1980 – Princ Orlovský v podání Jana Ježka a balet DJKT
3) Netopýr 1980 – Eva Marková (Rosalinda) a Karel Tišnovský (Eisenstein)
4) Netopýr 1991 – Milan Bürger (Frank) s Růženou Knoppovou (Adéla)
5) Netopýr 1991 – Jan Ježek (Eisenstein) a Hana Pecková (Rosalinda)
Další informace o inscenacích DJKT Plzeň a kontakt na prodejce vstupenek naleznete zde:
DJKT Plzeň
Předprodej vstupenek DJKT Plzeň
