Orfeus v podsvětí, dobový plakát
V pražské Státní opeře, v divadle, které během věků vystřídalo řadu jmen (Nové německé divadlo, Divadlo 5. května, Smetanovo divadlo…), měla opereta vždy své místo. V současnosti, kdy je součástí pražského Národního divadla, zbyla na repertoáru jen letitá inscenace Straussova Netopýra. Z loňského záměru na Veselou vdovu nakonec sešlo. Mezitím byla budova Státní opery kvůli rekonstrukci uzavřena a část produkce se přesunula do Hudebního divadla v Karlíně. V netradičním termínu, 6. a 7. července 2017, proběhnou v budově HdK premiéry zcela nové inscenace ND Praha Orfeus v podsvětí. Nejslavnější dílo otce francouzské operety bylo obsazeno hvězdnými českými pěvci. Řada z nich už operetní zkušenosti má, ať z českých scén, nebo ze zahraničí. V hlavních rolích se objeví např. Josef Moravec, Jan Ježek, Richard Samek, Jaroslav Březina, Jana Sibera, Kateřina Kněžíková, Ivan Kusnjer, Michaela Kapustová a řada dalších. Režírovat budou bratři Cabani, hudebně Orfea připraví Jan Chalupecký.
Nesmrtelnost Orfeovi zajistily efektní melodie, neokoukané prvky satiry a v neposlední řadě „pekelný galop“ čili kvapík (francouzsky can-can), který se od premiéry operety 21. 10. 1858 ve skladatelově vlastním divadle Bouffes-Parisiens stal hudebním symbolem Paříže. V Čechách byl Orfeus v podsvětí poprvé uveden 13. 12. 1863 v tehdejším Královském zemském českém prozatímním divadle v Praze. I po 158 letech od své premiéry je Orfeus v podsvětí neodolatelnou a stále aktuální satirickou operetou, která baví publikum na celém světě.
Skvělá komedie plná bohů se odehrává u Théb, na bájném Olympu a v říši boha stínů Pluta. Halévy a Offenbach jednu z nejslavnějších řeckých bájí obrátili naruby: Ze zamilovaného páru se stala dysfunkční rodina, oba partneři se navzájem podvádějí a Eurydika nakonec uteče za lepším životem do podsvětí, za svým milencem Hádem. Ovdovělý Orfeus se neraduje dlouho: Veřejné mínění jej přinutí vydat se na Olymp a vyprosit si Eurydiku zpět. Na Olympu se bohové bouří proti jednotvárným a nudným „nebeským“ poměrům, nudí se i Eurydika, a tak v podsvětí ráda podlehne mouše – ve skutečnosti Jupiterovi. Jeho zásluhou Orfeus se svou žádostí neuspěje a vše končí podivným happy endem: Eurydika se stane olympskou bakchantkou a Orfeus je konečně svobodný!
Zakladatel francouzské operety Offenbach pocházel z německé židovské rodiny a původně se jmenoval Jacob Eberst (1819 – 1880). Narodil se v Deutzu nedaleko Kolína nad Rýnem a z přezdívky “Der Offenbacher” vzniklo jeho pozdější slavné příjmení. Syn kantora a předzpěváka v synagoze žil od svých čtrnácti let sám v Paříži, kde od roku 1833 navštěvoval konzervatoř, kterou však z finančních důvodů nedokončil. Nastoupil proto jako cellista do orchestru divadla Ambigu Cómique, později hrál v slavné Opera Cómique. V roce 1838 složil své první jevištní dílo, vaudeville Pascal et Chambord. Přesto se stále v této době uplatňoval více jako interpret, od začátku 50. let 19. století také dirigoval. První zlom v jeho životě nastal v roce 1855, kdy si pronajal Divadlo Marigny na Champs-Elysées, které přejmenoval na Bouffes – Parisiens a začal zde hrát operety a komické opery v době pařížské výstavy. Zde začala kariéra Jacquese Offenbacha – divadelního podnikatele. Největším Offenbachovým triumfem se však stala roku 1858 jeho vlastní opereta Orfeus v podsvětí, která ho prakticky přes noc proslavila v celé Evropě. Kankán zachvátil Paříž a Offenbachovy zajistil nesmrtelnost. Ten nepromarnil příležitost a na úspěch Orfea navázal v Krásné Heleně, Modrovousovi, Velkovévodkyni z Gerolsteinu, Perikole, Madame Favart a Pařížském životu. V roce 1860 byl uznán za příslušníka francouzské vlasti a další rok obdržel z rukou císaře řád Čestné legie. Na sklonku života psal svou podivuhodnou operu Hoffmannovy povídky, kterou již nestačil dokončit. Ta byla uvedena až po jeho smrti a konečně proslavila Offenbacha i na poli opery. Po řadu let však byly “Hoffmanky” považovány za prokleté dílo poté, co při první repríze německé verze 8. prosince 1881 ve vídeňském Ringteatru během děsivého požáru divadla zemřelo 384 lidí. Pamětníci tvrdili, že oheň byl tak obrovský, že se od jeho záře daly číst v ulicích za tmy noviny… Offenbach je však dodnes považován zejména za tvůrce francouzské operety a za vůbec jednoho z nejobratnějších divadelních podnikatelů.
Jacques Offenbach
Jacques Offenbach: Orfeus v podsvětí
Hudební nastudování: Jan Chalupecký
Dirigent: Jan Chalupecký/Richard Hein
Režie: Michal Caban, Šimon Caban
Scéna: Šimon Caban
Kostýmy: Simona Rybáková
Pohybová spolupráce: Jan Kodet
Světelný design: Pavel Dautovský
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturgie: Jitka Slavíková
Osoby a obsazení:
Orfeus: Josef Moravec /Richard Samek
Eurydika: Kateřina Kněžíková/Jana Sibera
Pluto / Aristeus: Jaroslav Březina/Martin Šrejma
Jupiter: Jan Ježek/Ivan Kusnjer
Juno: Jitka Svobodová/Simona Procházková
Diana: Sylva Čmugrová/Michaela Kapustová
Venuše: Andrea Tögel Kalivodová/Jana Sýkorová
Amor: Barbora Řeřichová/Yukiko Šrejmová Kinjo
Veřejné mínění: Lenka Šmídová/Yvona Škvárová
Mars: Tomáš Bartůněk/Tomáš Jindra
Merkur/ Jean Styx: Miloš Horák/Jiří Hruška/Jan Ježek
Minerva: Gabriela Pešinová, Tereza Růžičková
Foto: Archiv redakce
