Už dnes se ve „zlaté kapličce“, historické budově Národního divadla v Praze, odehraje premiéra hudební hry Bertolta Brechta a Kurta Weilla Žebrácká opera v režii Ivana Rajmonta a s Vojtěchem Dykem v hlavní roli. Legendární dílo vzniklo na motivy původní divadelní hry Johna Gaye a někteří divadelní publicisté ho dokonce považují za vůbec první muzikál.
Žebrácká opera se v Čechách od své berlínské premiéry v roce 1928 hrála už zhruba čtyřicetkrát, poprvé hned dva roky po světové premiéře v Olomouci. Národní divadlo ji však nastuduje historicky úplně poprvé, byť se již dvakrát o její uvedení pokusilo – nejprve v roce 1929 nesouhlasili vlastníci práv s úpravami K.H.Hilara, podruhé v roce 1973 zakázali cenzoři dlouhá léta používaný překlad L.Kundery a R.Vápeníka a zároveň nebyl povolen kvůli autorským právům překlad nový. Tentokrát libreto díla, které je známo i pod celou řadou dalších názvů, jako například Třígrošová opera, Šestáková opera, Šunt opera nebo Opera za pár babek, přeložila nově Daria Ullrichová, zpěvní texty pak ambiciózní mladý dramaturg Jan Tošovský, který je podepsán mimo jiné i pod přebásněním muzikálu Močohrad, který uvádí liberecké Šaldovo divadlo.
Dramaturg činohry Národního divadla v Praze Martin Urban uvádí i důvod, proč se v současnosti naše první scéna rozhodla právě pro tuto hru:
„Dreigroschenoper má půvab spontánní dravé tvorby. Drzé ironie a provokujícího humoru. S divákem jedná jako s účastníkem dění na jevišti a nositelem všeho toho, co autor ironizuje. Staví se k divákovi jako k dospělému a chce ho, kromě jiného, bavit provokací . Tyto charakteristiky textu platí i pro kongeniální hudbu Kurta Weilla, bez níž by Brechtova adaptace Gayova textu byla torzem. Je to zkrátka opera. I když podivná. Někdy se o ní píše jako o prvním muzikálu. Samo první vydání má podtitul „hra se zpěvy“. Dnes má Žebrácká opera ještě jeden výrazný rys. Je to hra s kýčem, který vyprazdňuje hledání smyslu společnosti, je to přerůstání kýče do reality, v níž je posléze všechno jedno, protože kýč vše nahradí. Ve zkorumpované společnosti, kde evidentní zločinci se na vás šklebí skoro z každých novin, je to právě kýč, který jim poskytuje roztomilou či dojemnou, nebo i rozzlobenou, ale přeci jenom jakousi důstojnost. V takové společnosti má Žebrácká opera Brechta a Weilla své místo skoro jako v době svého vzniku. Je zábavná, až z toho mrazí.“
Šéf činohry ND Praha Michal Dočekal přiznává, že uvedení Žebrácké opery přineslo celou řadu problémů: „Jsme činoherní soubor a je to náročné už z provozních důvodů. Velmi drahé je zapůjčení notového materiálu, práva jsou drahá a také externí orchestr a hudební nastudování.“ Toho se ujal renomovaný hudební skladatel soudobé vážné a scénické hudby Petr Kofroň. Ten proslul nejen jako zakladatel Agon Orchestra, ale osm let (1996-2004) byl také šéfem opery a dirigentem Divadla J.K. Tyla v Plzni. V hlavní roli se jako Macheath, zvaný Mackie Messer, představí Vojtěch Dyk, manžele Pechumovy hrají Jan Novotný a Eva Salzmannová a jejich dceru Polly Antonie Talacková. Do pražského Národního divadla se tak vrací žánr „muzikálu“, byť jako obvykle ve své hraniční podobě. V posledních letech tu naposled zazněl taneční muzikál Lucrezia Borgia Petra Maláska a Libora Vaculíka nebo semaforská „opera“ Dobře placená procházka.
Bertolt Brecht – Kurt Weill: ŽEBRÁCKÁ OPERA
PŘEKLAD: DARIA ULLRICHOVÁ
PŘEKLAD SONGŮ: JAN TOŠOVSKÝ
REŽIE: IVAN RAJMONT
SCÉNA: MARTIN ČERNÝ
KOSTÝMY: MICHAELA HOŘEJŠÍ
DRAMATURGIE: MARTIN URBAN
HUDEBNÍ NASTUDOVÁNÍ: PETR KOFROŇ
Osoby a obsazení:
MACHEATH: VOJTĚCH DYK
J. J. PEACHUM: JAN NOVOTNÝ
C. PEACHUMOVÁ: EVA SALZMANNOVÁ
POLLY: ANTONIE TALACKOVÁ
BROWN: ALEXEJ PYŠKO
LUCY: EVA VRBKOVÁ j. h.
JENNY: SABINA KRÁLOVÁ
PASTOR KIMBALL: KAREL POSPÍŠIL
SMITH: MILAN STEHLÍK
FILCH: FILIP RAJMONT j. h.
MATHIAS: JAN BIDLAS
EDE: BORIS HYBNER j. h.
DĚVKY: ANNA SCHMIDTMAJEROVÁ / ALENA BAZALOVÁ / ANITA KRAUSOVÁ / TÝNA PRŮCHOVÁ / KRISTÝNA KUDRNÁČOVÁ / MARCELA HOLUBCOVÁ / BARBORA VYSKOČILOVÁ
MACHEATOVA BANDA: JIŘÍ N. JELÍNEK / DAVID STEIGERWALD / VLASTIMIL PŘÁDA /MICHAL DUDEK / MILAN TOMEŠ
Premiéra v Národním divadle Praha 10. prosince 2009 v 19:00.
Foto: Viktor Kronbaurer a archiv ND a Vojtěcha Dyka
1) Žebrácká opera – Viktor Dyk a děvky
2) Budova ND Praha
3) Vojtěch Dyk