Romeo a Julie, nejslavnější příběh tragické lásky. Dva rody a dva milenci, jejichž vztah se stal od okamžiku, kdy je Shakespeare stvořil, symbolem pro celé generace. Příběh veronské milenecké dvojice fascinuje diváky i umělce staletí. Romeo a Julie lákali a stále lákají k mnoha novým a novým jevištním zpracováním. Najdeme je v opeře, baletu a dnes i v muzikálu. A jednu z muzikálových podob slavného příběhu našlo publikum během letošního léta opět na zámku v Hluboké nad Vltavou, kam se dílo skladatele Zdeňka Bartáka a textaře Eduarda Krečmara po třech letech vrátilo.
Jedná se bezpochyby o jedno z nejlepších muzikálových zpracování příběhu. Muzikál je inscenován ve výpravných kostýmech a nápaditě režírován Davidem Codym a coby open air produkce na nádvoří Hluboké má neopakovatelné kouzlo. Představení si získává diváky díky dobře vypracované gradaci, má spád, střídá správné porce odlehčení a servíruje dobře vyváženou dávku romantiky. Staví na výborných hereckých a pěveckých výkonech a díky choreografii Petry Parvoničové nepostrádá ani dobře prokomponované taneční scény.
Publikum ocení celkovou hudební stránku a také dobře zapamatovatelnou ústřední melodii. Muzikál sám o sobě je výtečně vystavěný. V prvé polovině přináší humor a vtip, jistou dávku odlehčení, vlastně půvab sympatické mladické lehkomyslnosti, která se ale náhle, aniž si divák všimne, překlápí souhrou nešťastných náhod a nepříznivých okolností v tragédii. Ono pohrávání si s osudem a tragédie zde není publiku vnucováno od počátku, ale příběh začíná vesele, vlastně jako jakási hříčka. O to markatnější je závěrečná tragédie. Velkou devizou tohoto muzikálového zpracování je samotný závěr. Divák neodchází zdrcen tragédií. Ale dík velkému finále, v němž vystupují i po smrti se shledavší Julie a Romeo, opouští nádvoří Hluboké v optimistické náladě, plný romantiky a pobrukující si závěrečnou melodii. Hudba je velmi melodická, líbivá.
Zároveň diváci mohou ocenit vypracované sólové pasáže a ansámbly, v nichž se představitelé rolí blýsknou pěvecky i herecky. Však také herecké akce byly příkladně režírovány a vztah mezi diváky a umělci byl zcela bezprostřední. Jako Julie vystupovala po celý srpen bez alternace půvabná Zuzana Benešová, která v jedné z repríz (16. srpna 2014) podala výborný výkon pěvecký i herecký – z laškovné dívky se mění v silnou vzdorující osobnost. Se skvěle zpívajícím Lukášem Randákem jako Romeem dokázali vytvořit na jevišti sympaticky sehraný milenecký pár, s nímž publikum příběh skutečně prožívá. Výborný byl jako Mercuzio temperamentní Radomír Švec, neodolatelný humorný prvek vnesla na jeviště vynikající Věra Pašková jako Juliina Chůva. V podání Dalibora Tolaše vynikl Lorenco nejen jako figura, ale i člověk, který jaksi bezděčně v zájmu dobré věci, rozhýbá kolo tragických událostí. Jeho Lorenzo je stržen mladistvým nadšením, silou lásky náhle vzplanuvší, ale opravdové a silné, které je připravena čelit překážkám. Věří, že láska mladých lidí přemůže nenávist dospělých. Proto jim pomáhá, ale stává se de facto neštastnou obětí své vlastní intriky. Díky celkové koncepci díla i režie tak jeho balancování na hraně obrazně končící pádem do propasti bylo jasně čitelné.
Z menších rolí se prosadil Oldřich Smysl jako lékárník, spíše však anděl smrti, prodávající Romeovi jed. Dalších rolí se velmi dobře zhostili i Iva Hošpesová jako Capuletová, Petr Matuszek jako Capulet, Lenka Kozáková jako Monteková a Jiří Hruška coby Montek. Charismatického Vévodu vytvořil Petr Dopita, Tybalta Pavel Štruma a Benvolia Martin Bujárek. Příběh zdařile dokresluje taneční pár představující Život a Smrt i řada dalších postav a postaviček.
Bartákova a Krečmarova podoba Romea a Julie je ideální pro letní open air produkci, ale zároveň by si snadno získala publikum také v kamenném divadle. Koneckonců o tom svědčí úspěch tohoto titulu v jihokorejském Soulu. Zde měl svoji světovou premiéru a získal tu v roce 2002 nejvyšší ocenění Grand Prix za nejlepší muzikálovou hudbu asijského kontinetu roku 2002.
V hlavních rolích (16. srpna 2014):
Romeo: Lukáš Randák
Julie: Zuzana Benešová
Benvolio: Martin Bujárek
Mercuzio: Radomír Švec
Chůva: Věra Pašková
Lorenzo: Dalibor Tolaš
Capuletová: Iva Hošpesová
Capulet: Petr Matuszek
Monteková: Lenka Kozáková
Montek: Jiří Hruška
Vévoda: Petr Dopita
Tybalt: Pavel Šturma
Petr: Michal Kopecký
Paris: Luděk Šindelář
Lékárník: Oldřich Smysl
Foto:
1, 3, 5: Josef Hrubý
2, 4: Vítězslav Sladký
