Všichni aktéři komorního muzikálu Edith a Marlene, který bude mít premiéru na Nové scéně v Bratislavě 15. ledna příštího roku, se sešli 10. listopadu poprvé ve zkušebně. Od tohoto dne režisér Ivan Holub pilně zkouší novou inscenaci, která podle jeho názoru není ani typickým muzikálem, ani činohrou s písničkami. Upozornil, že nastudování musí mít velmi dobře nastavenou dynamiku, aby vše do sebe zapadalo jako hrací karty. Na jevišti nebude chybět živý orchestr a za klavírem bude preludovat hudební dramaturg a korepetitor L’ubo Dolný coby pianista George. O choreografii se postará Elena Záhoráková, scénu navrhuje Peter Janků a kostýmy pocházejí z dílny návrhářky Simony Vachálkové.
V titulních rolích vystoupí Kristína Turjanová nebo Lucia Šoralová (Edith) a Karin Olasová (Marlene), sekundovat jim budou Andrea Kiráľová, Dušan Kaprálik, Róbert Halák, Ján Gallovič, Přemysl Boublík, Pavol Plevčík či Lucia Vráblicová. Během zkoušek obě představitelky Pařížanky Edith Piaf krátce vyzpovídala L’uba Zednikovičová. Kristína Turjanová považuje svěřenou úlohu za obrovskou výzvu. Za zvlášť náročné považuje, že její divadelní role má předobraz ve všeobecně známé skutečné postavě. Na dotaz, zda má její a Edithin život něco společného, odpověděla: „V podstatě nic. Já nepiji, nedroguji, dokonce už ani nekouřím, neskončila jsem nikdy na ulici… Ale vlastně přeci – vztah k šansonu. Na konzervatoři jsme na nich vyrostli. Učili jsme se na nich i herecké věci. Šanson jako hudební žánr dnes v repertoáru dost chybí, takže se těším. Velmi.“
Lucia Šoralová soudí, že její hostování v úloze Edith není náhoda:
„Její postava mě provází, aniž bych o to usilovala. Začalo to už konkurzem do folklórního souboru Lúčnice. Jak jsem spustila, oni hned „to je Edith Piaf“! Dokonce mě tak přezdívali. To způsobilo, že jsem se začala zajímat o její život. Šanson jsem si zamilovala, stejně jako knížku, kterou napsala její sestra. A když člověk o něčem dlouho sní, třeba se mu to splní: V Praze jsem dostala nabídku účinkovat ve známém projektu Libora Vaculíka. Ač jsem se velmi těšila, najednou přišel nekontrolovatelný strach. Nechápala jsem proč, ale cítila jsem, že Edith ještě hrát nemůžu. Můj životní příběh byl ještě krátký a bez jizvy. Začala jsem si vymýšlet různé výmluvy a z inscenace nakonec nepěkně vycouvala. Dnes, když už mám něco prožité, mohu do příběhu vnést i část sebe. Také se těším na setkání se slovenskými kolegy a na slovenský překlad od pana Heviera.“
A jak zvládne Lucia časté cestování mezi Bratislavou a Prahou, kde hraje v několika muzikálových produkcích?
„Velmi těžko. Noci budu trávit ve vlaku, ale mám pocit, že v současnosti na to mám dostatek energie. Blíží se mi třiatřicetiny, jsem šťastná z množství nabídek a fyzickou námahu jaksi nevnímám. Prožívám šťastné období, po všech stránkách. Těším se na Edith za celé ty roky, co jsem na ní čekala. Samozřejmě jsem také ráda, že budu častěji na Slovensku.“
Článek napsán na podkladě materiálu PR managerky Nové scény Bratislava L’uby Zednikovičové.
Foto:
1) Tono Štefunko: Režisér Ivan Holub a Dáša Šarkezyová během konkurzu do muzikálu Edith a Marlene
2) Archiv DAB: Kristína Turjanová
3) Josef Hrubý: Lucia Šoralová spolu s Bárou Basikovou jako Johanka z Arku
