V libereckém Divadle F. X. Šaldy chystají na červen inscenaci pozoruhodného amerického muzikálu z roku 2001 Urinetown: The Musical (česky Močohrad: Muzikál o městě, kde se nesmělo čůrat zadarmo). Režii bude mít mladá absolventka DAMU Lucie Málková (*1984), která se muzikálem dlouhodobě zabývá – její absolventskou inscenací byl autorský muzikál Štěstí dam se skvělou hudbou Miloše Orsona Štědroně na motivy románu Emila Zoly U štěstí dam, který bude mít v říjnu premiéru v budapešťském Vígszínházu.
Urinetown jsi pro liberecké divadlo vlastně objevila ty – jak jsi na něj přišla? Co tě na něm tak zaujalo?
L.M.: Můj kamarád studoval na Harvardu a když se vrátil, šli jsme na večeři a on třičtrvtě času vyprávěl o neuvěřitelném zážitku z Broadwaye, o muzikálu, který se vymyká obsahem i hudbou a který je vtipný od začátku do konce. Sehnala jsem si nahrávku i libreto a musela jsem mu dát za pravdu – je to zázračný současný muzikál. Premiéru měl ve stejném roce jako u nás slavnější Producenti 2001 a spolu s nimi si rozdělil několik Tony Awards, což je nejvýznamnější americká cena pro muzikál. V Liberci bude nejen česká, ale i evropská premiéra. Musím říct, že vůbec nechápu, že Urinetown ještě nikdo neuvedl. Současná témata, jako je nedostatek vody, korupce či policejní násilí, podaná velmi satirickou formou. Základní situace je taková: pro nedostatek vody jsou ve městě zakázány soukromé záchodky a také je zakázáno svévolně močit. Lidé musí chodit na veřejné záchodky a platit nehorázné sumy, které majitel společnosti, samozřejmě monopolní, spolu s politickou reprezentací dále zvyšuje. Kdo poruší zákon a svévolně se vyčůrá, je poslán do Močohradu, o kterém nikdo neví, co nebo kde to vlastně je… Je to muzikál brechtovského typu s neustálým zcizováním, které umožňuje dodat inscenaci apelativní tón – a to mě baví! Chytrá zábava. Navíc i po hudební stránce je Urinetown výjimečný – žádné prvoplánové árie, ale velmi propracované sborové písně, chytré melodie, zajímavé hudební obsazení!
Zdá se, že jsi muzikálem přímo posedlá – psala jsi o něm diplomku, tvou absolventskou inscenací byl autorský muzikál Štěstí dam s hudbou M. Orsona Štědroně, který bude mít v září premiéru v Budapešti… Co tě na muzikálu tak zajímá? Kritikou bývá často označován za pokleslý žánr. Co si myslíš o muzikálové kultuře u nás?
L.M.: Nemyslím, že by byl považován kritikou za pokleslý žánr. Pokleslé je, jakým způsobem se s tím žánrem u nás zachází. A někdy i kritika samotná – při psaní diplomové práce jsem procházela výstřižky z novin a někdy nemohla uvěřit svým očím. Když se PR zaměňuje s kritikou a normou se stávají diletantské produkce, které s muzikálem nemají společného vůbec nic – to je průšvih. Chtěla jsem být poctivá a tak jsem zhlédla maximum – od londýnských produkcí, které byly vždycky perfektní, až ke všem těm českým Rozparovačům, Mušketýrům, Kleopatrám… bylo to utrpení spojené s pocitem naprosté beznaděje a vzteku, kam až lze v nevkusu dojít! Mně nevadí pop hvězdy, se zaťatými zuby se dají přežít blbé melodie a krkolomné texty, ale co mě ničí, je postoj režisérů a choreografů – nemusíme se snažit, lidi jsou blbí a stejně nám sežerou úplně všechno. To je přece strašné! Za skutečnými muzikály je třeba jezdit z Prahy – do Londýna, do Brna, do Liberce… Urinetown je totiž muzikál par excellence!
Urinetown je pěvecky poměrně náročný. Zvládnou ho liberečtí herci? Našla jsi představitele pro všechny role? Budou nějací hosté?
L.M.: Troufám si říct, že je to hudebně o tři třídy výš než předchozí tituly, které liberecká činohra uvedla (Donaha!, Pokrevní bratři). Vychází z klasických postupů a má neuvěřitené množství těžkých, ale působivých sborových pasáží. V něčem se to blíží opeře. Čeká nás tedy s činoherním souborem obrovská práce. Máme ale zkušeného operního sbormistra Martina Veselého a se zpěvem už jsme začali. Zní to silně! Obsadili jsme celý liberecký soubor a počítáme s posilami z baletu. Jinak žádnou hvězdu z Prahy nečekejte, tohle je o souboru! Jsem ráda, že se nám podařilo celý muzikál obsadit jen a pouze lidmi ze souboru a přitom nejde o žádné kompromisy.
Na co bys diváky nalákala? Jaká bude scéna, kostýmy, choreografie…?
L.M.: Zaprvé na živou hudbu. Muzikál bez živé hudby není muzikál, to je podvod, jehož výsledkem je, že u nás muzikál dělá každý. Vždyť je to přece tak jednoduché – postavíš herce před mikrofon a ten zazpívá. No, ale to je scénický koncert, nikoli muzikál! Jsem proto nesmírně šťastná, že umělecký šéf Vít Vencl našemu požadavku živé hudby porozuměl a Urinetown se může pochlubit živým komorním orchestrem pod taktovkou vynikajícího dirigenta Dalibora Tuže. A pak samozřejmě na zajímavý příběh s hořkosladkou příchutí, neotřelou hudbu a na celý soubor liberecké činohry!
Mark Hollmannn, Greg Kottis
Urinetown: The Musical
Překlad: Lucie Málková a Jan Tošovský
Režie: Lucie Málková
Scéna: Nikola Tempír
Kostýmy: Iva Němcová
Choreografie: Rostislav Novák
Hudební nastudování: Dalibor Tuž
Pěvecké nastudování: Martin Veselý
Dramaturgie: Jan Tošovský
Osoby a obsazení
Honza Sloup: Jiří Panzner
Josef Sloup, jeho otec : Václav Helšus
Josefína Sloupová, jeho matka: Eva Lecchiová
Barunka: Michaela Lohniská
Aurel B. Bourák: Martin Polách
Naďa Bouráková: Karolína Baranová
Finda Drobáková: Štěpánka Prýmková
Strážník Našrot: Martin Stránský
Strážník Šlus: Tomáš Dianiška
Pan Přecechtěl: Přemysl Houška
Senátor Chňap: Ladislav Dušek
Pepa Břitva: Tomáš Impseil
Bětka Botka: Jana Kabešová-Vojtková
Zuzi Polívka: Markéta Tallerová
Kuba Makrela: Jaromír Tlalka
Prcek Tom: David Punčochář
Vilda Vilík, Dr. Vrahoun: Vít Musil
Paní Milionová: Barbora Mottlová
Rebelka, Policistka, Zaměstnankyně PMS: Markéta Coufalová
Foto: Soukromý archiv Lucie Málkové a DFXŠ Liberec /foto ze zkoušek/
